Feed

Blog VoxEurop

  • Konference „A Soul for Europe“: Zoufalé hledání evropského ducha

    VoxEurop
    06 únor 2017

    Titulek článku snad nemohl lépe vystihnout současnou situaci, kdy Evropa a celý evropský projekt čelí mnohým hrozbám – ať už jde o nevyřešenou krizi eurozóny, Brexit a vlnu separatistických tendencí, neshody v mezinárodních záležitostech (viz dohoda o volném obchodu s Kanadou, jejímuž podpisu předcházely četné rozepře), a v neposlední řadě pak vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a jeho úmysl přehodnotit transatlantické vztahy. Všechny tyto nejistoty vedou k zamyšlení nad tím, zda je evropský projekt stále relevantní, jak ho lidé vnímají a jak by měl reagovat na hrozby, kterým čelí.

    Právě to bylo cílem konference A Soul for Europe konané 8. a 9. listopadu 2016 v Berlíně, kterou společně pořádaly nadace Allianz Foundation a Berlin Zukunft Foundation. Cílem této konference, které se účastnili političtí lídři, zástupci občanské společnosti, novináři a nejrůznější odborníci, bylo zhodnotit současný stav evropského projektu a navrhnout kroky pro jeho oživení. První den konference se diskutovalo o úloze měst, neboť právě ta hrají v budování Evropy klíčovou roli. Druhý den byl věnován hned třem tématům: kultuře jakožto integračnímu prvku, imigraci a jejímu dopadu na utváření Evropy a budování „Evropy občanů“ v návaznosti na předchozí dvě témata. Ivan Krastev, Ulrike Guérotová a další účastníci konference se shodli na tom, že nezbytným prvkem pro vytvoření evropského dému a oživení evropského projektu je participace evropských občanů. Je proto nutné, aby evropské instituce podporovaly občany v aktivním zapojení do tvorby evropského projektu. Tento názor sdílejí i někteří blogeři, například Jon Worth.

    V sekci Marketplace Europe bylo na stejné téma představeno několik projektů. Patří k nim například projekt vonkiezzukiez.eu (“Neighbourhood to neighbourhood“, volně přeloženo jako „Od sousedství k sousedství“), jehož cílem je zapojit občany jednotlivých evropských obcí do společné debaty s představiteli evropských institucí. Další projekt Migration Matters se zase prostřednictvím podrobných studií snaží seznámit veřejnost s pravdivými údaji o migraci. Snahou projektu European Alternatives je pak „vytvořit nadnárodní politický prostor, který občanům umožní zapojit se do rozhodování“.

    Závěrečnou řeč konference, která se týkala současného stavu Evropy, pronesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pod záštitou Nadace Konrada Adenauera. Juncker, který naživo působil mnohem lidštěji, než jak ho představují média, důrazně vzkázal všem aktérům evropského projektu: „Často se dočítám, že Evropská unie je hlavním problémem evropského kontinentu. Opak je ale pravdou. Jen díky Evropské unii může Evropa v budoucnu přežít.“

    Překlad: Markéta Jirkovská

  • Našim čtenářům: Jak můžete podpořit VoxEurop

    VoxEurop
    25 červenec 2014

    Od okamžiku, kdy VoxEurop převzal štafetu po zpravodajském serveru Presseurop, se opírá o početně slabší, nicméně stále vysoce motivovaný tým spolupracovníků. Ohlasy, které jsme do dnešního dne obdrželi, nás povzbuzují k tomu, abychom v úsilí vytrvali.

    Motice nám nechybí. Jinak už je to s finančními prostředky na úhradu provozních nákladů spojených jmenovitě s webhostingem (zhruba 200 Eur měsíčně) a překladem komentářů (Google si každý překlad účtuje podle jeho délky). Vedle toho se nás také mnozí z Vás ptali na to, jak mohou projekt finančně podpořit.

    Proto jsme na našich stránkách (v pravém sloupci) zavedli darovací tlačítko, jehož prostřednictvím můžete sdružení spravujícímu VoxEurop poskytnout dar. Každý cent poslouží k úhradě provozních nákladů. Zbylé peníze, budou-li nějaké, investujeme do rozvoje portálu a jeho obsahu.

    Jménem týmu VoxEurop Vám již nyní děkuji za Vaši věrnost a důvěru, kterou nám projevujete.

  • Náš server: Jak se moderuje Presseurop

    Presseurop
    20 prosinec 2013

    Čtenářská účast je nedílnou součástí snahy serveru Presseurop podporovat debatu o evropských otázkách a problémech.

    Nejsnazším způsobem, jak do tohoto procesu zapojit „ty, kterým se dříve říkalo obecenstvo“, je umožnit jim komentovat publikované články. Kvalita výsledné diskuze je jak známo kolísavá a závisí nejen na dobré vůli účastníků a na technických parametrech fóra, ale také na způsobu, jakým je moderována.

    Tento článek se zaměřuje na některá rozhodnutí, která Presseurop v tomto ohledu učinil.

    Jak vytvořit čtenářské diskuzní fórum

    Názory na to, co je účelem čtenářských komentářů na zpravodajských serverech, se odedávna různí. Původně snad měli být obdobou „dopisů čtenářů“, možností přispět dodatečnými informacemi k danému článku. Jen postupem času provozovatelé stránek došli k názoru, že diskuze mezi komentátory může být legitimním cílem sama o sobě.

    Mezi těmito dvěma cíli i nadále existuje jisté napětí, a to platí i v případě serveru Presseurop.

    Myšlenka „dodatečných informací“ naznačuje názorově zaměřenou filozofii moderování, která podporuje zejména osobní svědectví a odborné osvětlení problémů a má sloužit publiku, které se daných událostí neúčastní (klasickým příkladem je stanice BBC News).

    „Diskuze“ znamená umožnit volnou výměnu názorů, s cílem pomoct účastníkům debaty i dalším lidem, aby pod vlivem názorů ostatních pozměnili ten vlastní (dobrým příkladem je fórum Reddit a mnoho jiných).

    Na počátku projektu Presseurop jsme otevřeně podporovali první model. Brzy jsme se však přesvědčili, že čtenáři reagují nejen na publikované články, ale i vzájemně na své názory. S ohledem na misi serveru Presseurop zde proto jasně vznikla možnost posunout se směrem k druhému modelu a vybudovat unikátní diskuzní platformu. A to se nám také podařilo, když jsme zavedli částečnou integraci komentářů v různých jazykových verzích (2010), citace s automatickým upozorněním (2011), kompletní vícejazyčnou integraci (2011) a nakonec i automatický překlad pomocí Google (2012).

    Úklid

    Úspěch této snahy je těžké přesně změřit, civilizovanost našeho fóra si nicméně opakovaně vysloužila uznání

    Presseurop používá „automatické moderování“ inspirované geografií sídel. Vědecký výzkum opakovaně prokázal, že pokud se veřejný prostor nachází v dobrém stavu, občané se k němu také lépe chovají. Náš internetový protokol toto pozorování aplikuje na čtenářskou diskuzi pomocí několika filtrů, které zaručují, že diskuze zůstane slušná a seriózní. Úspěch této snahy je těžké přesně změřit, civilizovanost našeho fóra si nicméně opakovaně vysloužila uznání.

    Když přijde na problém „nepřeložitelného jazyka“, se kterým se potýkají všechny druhy strojového překladu, automatické filtrování nic nezmůže. Nejčastějšími zásahy moderátora je proto korekce pravopisu a v některých případech gramatiky – to však zcela jistě není problémem nejsložitějším.

    Základy moderování

    Jako všechna internetová fóra i my se musíme potýkat se třemi klasickými problémy moderování: tzv. trollingem (urážkami a provokací), hanlivostí (hanobením) a verbálními útoky (hate speech). Naštěstí pro nás žádný z nich zatím nepředstavoval problém zásadní, a to díky neobvykle velké míře dobré vůle a ohleduplnosti, které v komunitě Presseurop panují.

    Trolling otravuje atmosféru, vytlačuje přemýšlivější členy z fóra a odrazuje potenciální nové účastníky. Nestoudné a urážlivé komentáře (a několik jsme jich tu zažili) jsme proto vždy bez váhání odmítali a mazali. Problémem jsou ale případy, které se pohybují na hranici hanlivosti, včetně

    • Sloganů a výpadů – výrazy, které obsahují slova jako „kriminálník“, „pravdoláskař“, „fanatik“, „blázen“, „EUSSR“, „bankster“ [bankéř a gangster], „diktátor“ atd.

    • Godwinovských srovnání s ideology a politiky 30. let minulého století.

    Komentáře, které obsahují podobné nicneříkající provokace mažeme či krátíme jen vzácně, často však autora zdvořile varujeme. Čtenáře všeobecně žádáme, aby se „drželi faktů a tématu“, čímž se vyhneme diskuzím o tom, co přesně představuje trolling.

    • Hanobení je vážnějším problémem, jelikož je protizákonné. V několika málo případech jsme byli obviněni z publikace hanlivých komentářů – nikdy však právem. Částečně proto, že hanobenou stranou musí být veřejně identifikovatelná osoba, což v případě našich komentátorů, kteří používají pseudonymy, většinou neplatí.

    • Čas od času jsme naopak měli problém s verbálními útoky (hate speech). Server Presseurop má sídlo ve Francii a spadá pod francouzskou legislativu, která k podobným internetovým útokům přistupuje relativně přísně a trestá i běžné urážky. Verbální útok je však velice obtížné definovat. Měli bychom proto odmítnout publikovat argument proti imigraci, jehož autor volí svá slova s rozmyslem, avšak opírá se o pseudovědecké rasistické argumenty a o studii rozdílů mezi IQ jednotlivých národů? Tento komentář jsme na fóru ponechali. A co v případě do očí volající homofobie, která používá jako argumentu náboženských či kulturních norem, například v komentáři jednoho čtenáře z Balkánu? Ani tento komentář jsme neodmítli. Co když však autor používá k vyjádření stejného názoru vulgarismy? Tentokrát jsme mazali.

    Celkově jsme se snažili chybovat spíše ve prospěch svobody projevu. Jelikož jsme fórem, jehož účastníci pocházejí z velice odlišných kulturních zázemí a samotný pojem svobody projevu chápou – díky odlišným legislativám a historickému kontextu – různě, zdál se nám tento přístup zlášť důležitý.

    Složité problémy

    Ty nejhůře řešitelné problémy jsou však méně očividné. S podobnými oříšky si lámou hlavu všechna internetová fóra a jasná řešení neexistují.

    Nedorozumění je klasickou léčkou jakékoliv diskuze:

    -Nikdy jsem nic takového neobhajoval. Ukažte mi, kde jsem to „obhajoval“. To je ale drzost!

    -Napsal jste „to už stačí“. Mám právo se vyjádřit a Vám jsem nikdy neřekl, aby jste sklapnul.

    -No tak se klidně vyjádřete. No tak, usmívejte se a nebuďte tak zahořklý.

    -Já jsem úplně šťastný a zahořklý nejsem ani trochu. To vy jste zahořklý a vycházejí z vás jenom banální urážky.

    V tomto (skutečném) případě se vinou série vzájemných nedorozumění v jinak slušné a civilizované diskuzi veškerá komunikace zhroutila. Bez možnosti fyzického kontaktu a gestikulace může být těžké takovémuto vykolejení zamezit. Jeden z našich čtenářů se s tímto problémem vypořádává tím, že své komentáře pravidelně zakončuje smajlíkem. Není to dokonalé řešení, má to ale zřejmě jakýsi ochranný účinek ☺.

    Podobně těžké je moderovat negativní a cynické výroky, jelikož nejde o přímé nadávky. Na diskuzi však mají podobně devastující účinky:

    Evropská demokracie? To si děláte legraci!

    Na tuto nenucenou poznámku k článku o Evropském parlamentu není možné nijak odpovědět. Nikam nevede. Ať už jsou jejím terčem politici (v Bruselu či jinde), elity a jejich „propaganda“, nebo bankéři, novináři či dokonce vědci, výsledek je stejný – seriózní tón debaty se vytrácí, což odrazuje komentátory s promyšlenějšími názory a diskuze tak končí ve slepé uličce. Tomuto problému se obecně bráníme pomocí ozkoušené taktiky -- čtenáře žádáme, aby svá tvrzení podložili zdokumentovanými fakty.

    Nemáme zdroje na to, abychom každý výrok ověřovali, pravidelně však na čtenáře apelujeme, aby svá tvrzení ospravedlnili.

    Dezinformace nemají na seriózním zpravodajském serveru co dělat, jsou však nevyhnutelnou součástí neformálních internetových diskuzí. Nemáme zdroje na to, abychom každý výrok ověřovali, pravidelně však na čtenáře apelujeme, aby svá tvrzení ospravedlnili. Některá se však ukazují být obzvlášť problematická.

    Je těžké ospravedlnit argumenty o globálním „oteplování“, když všude po světě padají v posledních letech mrazové rekordy.

    V tomto případě jde téměř s určitostí o faktickou nepravdu. Popírat globální oteplování způsobené lidskou aktivitou se zdá být dobrým kandidátem pro zásah moderátora, a to z několika důvodů.

    *Je částečně výsledkem záměrné dezinformační kampaně, za kterou stojí vlivné zájmové skupiny a které by neměla žádná zpravodajská organizace napomáhat.

    *Kvůli složitosti vědeckého materiálu nejde o tvrzení, které by laik (tím nijak nechci podceňovat naše čtenáře) mohl jednoduše vyvrátit.

    *Výsledkem je, že debata zcela vyjede z kolejí, takže o tématu článku – a přesně to je účelem podobných komentářů – se nakonec vůbec nediskutuje.

    Mnoho lidí by považovalo zásah za legitimní, kdyby čtenář například popíral nebo minimalizoval důležitost Holocaustu. V případě popírání klimatických změn se však podobné zásady drží jen velmi málo zpravodajských médií – význačnou výjimkou je list LA Times– navzdory potenciálním důsledkům těchto dezinformací. My jsme se proto rozhodli omezit se na „varování“ v případě jednotlivých komentářů.

    Nerovnoměrné zastoupení názorů je rovněž problémem, se kterým se potýkají všechna diskuzní fóra. V televizních politických debatách jsou mluvčí přizváni podle relativní popularity názorů, které zastupují. V méně formálním kontextu, jakým je i naše webová stránka, takové kontroly neexistují. Je tu proto riziko, že některé názorové pohledy zcela vytlačí jiné. V případě serveru Presseurop je situace o to komplikovanější, protože se snažíme nalézt rovnováhu nejen mezi různými politickými pozicemi a postoji k evropské integraci, ale i různými jazyky a národnostmi.

    Některé názory však byly na fóru Presseurop vždy nedostatečně zastoupeny.

    V absolutním měřítku se nám to daří jen málokdy, určitý úspěch jsme však měli. Například prvních devět komentářů na nedávný text Martina Schulze reagovalo na devět různých překladů jeho blogu. Některé názory však byly na fóru Presseurop vždy nedostatečně zastoupeny. Názory na to, které, se různí, možnými kandidáty však jsou:

    • Středově-levicové hlasy ze zemí severní Evropy

    • Fiskální jestřábi ze zemí postižených krizí

    • Umírněné, centristické a euro-agnostické hlasy ze všech zemí

    • Názory ze střední a východní Evropy, Skandinávie a balkánských zemí.

    Jeden konkrétní čtenář, který nikdy nezapomíná na zdvořilost, avšak stejně tak nikdy neopomene evropskou hospodářskou integraci zcela zatratit, napsal více než 6000 komentářů, včetně 31 z celkových 81 reakcí k jedinému článku. Naopak mezi 120 komentáři k nedávno publikované krátké zprávě o monetární politice panuje relativní rovnováha – 20 bychom mohli považovat za stoupence úsporné politiky, 17 za její odpůrce, a několik málo jednoduše odsuzuje celý projekt společné měny jako beznadějný. (Zbytek komentářů se nedrží tématu, ale zahrnuje i zajímavou diskuzi o evropských zpravodajských zdrojích.)

    Jako v ostatních případech je i nerovnoměrné názorové zastoupení problémem, jemuž se žádné internetové fórum nevyhne. Avšak i pokud nejsou názory rovně distribuovány, stojí za to jim naslouchat. Jak napsal jeden pozorný italský čtenář v reakci na dosti přímá slova německého komentátora,

    Váš poslední komentář je velmi cenný a věřím, že obyvatele na severu i jihu Evropy dokáže přesvědčit. Toto fórum může být pro účastníky příležitostí, něco se dozvědět.

    A my nemůžeme než souhlasit.

  • Doporučujete: Němečtí studenti a pracovníci zaplavují Rakousko

    Presseurop
    15 prosinec 2013

    Pravidelný čtenář Flatus Vocis doporučuje článek o německé emigraci na zpravodajském portále Česká Pozice.

    Počet Němcl se za posledních 10 let zdvojnásobil a dosáhl téměř 230 000. Láká je vysoká životní úroveň, práce a uvolněnější přístup k životu. Po rozšíření EU před deseti lety řada globálních firem přesunula své východoevrospké centrály do Vídně. tato vlna imigrace pomohla v Rakousku odstranit jánabráchismus a korupci. Nespokojenost ovšem vyvolal příliv německých studentů, kterých je zhruba 30 000. Rakouská vláda se pokouší omezit jejich přijímání na školy, což je v rozporu s unijní legislativou, a tak se uvažuje o zvýšení školného, které by se ovšem netýkalo Rakušanů.

  • Komentář: Martin Schulz: „Díky Presseuropu se evropský sen stal skutečností“

    Presseurop
    10 prosinec 2013

    Předseda Evropského parlamentu lituje, že Evropská komise neobnovila kontrakt se zpravodajským portálem Presseurop, který tak bude muset 20. prosince ukončit svou činnost. Poukazuje při tom na zásadní roli našeho serveru pro informovanost občanů před blížícími se evropskými volbami.

    Myšlenka Evropy je velkolepá, a přesto Evropa postonává. Evropané jsou lační po informacích a zpravodajství, a přesto média končí. Evropským občanům chybí informace o Evropě, a přesto webové stránky, které se tento nedostatek snaží napravit a rozvíjet diskuzi o otázkách spojených s naším kontinentem, zanikají.

    Tento smutný osud zřejmě čeká i Presseurop. Inovativní server založený v roce 2009 si přitom v evropské informační síti dokázal proklestit cestu a bezpochyby v ní našel své místo. Web existující v deseti jazykových verzích, a tedy dostupný více než 85 % evropských občanů, nabízí vhled do evropského i světového tisku. Presseurop se soustřeďuje na evropské otázky a problémy Evropské unie; není ale servilní hlásnou troubou evropských institucí, nýbrž nabízí kritickou analýzu a srozumitelné a objektivní zpravodajství.

    Jen si představte: velká většina Evropanů může díky němu debatovat o společných tématech ve vlastním jazyce a přitom se dorozumět s ostatními – Presseuropu se na jeho úrovni podařilo uskutečnit evropský sen!

    Díky inovativnímu systému okamžitého překladu mají i Evropané možnost diskutovat mezi sebou v deseti jazycích, a server se tak stal v průběhu několika let důležitým prostorem pro nadnárodní diskuzi. Jen si představte: velká většina Evropanů může díky němu debatovat o společných tématech ve vlastním jazyce a přitom se dorozumět s ostatními – Presseuropu se na jeho úrovni podařilo uskutečnit evropský sen!

    Na zánik informačního média není nikdy vhodný okamžik, ale konec Presseuropu přichází ve zvláště citlivém kontextu. Necelých šest měsíců před volbami do Evropského parlamentu, které se strany nepřátelské vůči evropským hodnotám snaží přivést na scestí, je zánik panevropského média velmi špatnou zprávou.

    Je špatnou zprávou pro spoluobčany, které zajímají informace a debata o evropském projektu, pro mladé, kteří většinu informací získávají z internetu, a zejména na sociálních sítích, na kterých je Presseurop považován za důležitý zdroj evropského zpravodajství, a samozřejmě i pro všechny obránce tisku. Je také špatnou zprávou pro naši demokracii ve chvíli, kdy evropské instituce financují rozsáhlou informační kampaň, jež má vzbudit zájem občanů o evropské volby, a přitom nejsou schopny podat pomocnou ruku médiu, které se snaží přinášet o nich nezávislé zpravodajství.

    Nejsem zastáncem toho, aby stát podporoval média automaticky a bezvýhradně. Avšak v tomto zvláštním kontextu, kdy nám chybí transevropské mínění, povědomí a zájem o nadnárodní témata, hraje Presseurop naprosto zásadní roli.

    Jako předseda Evropského parlamentu nemám pravomoc k tomu, abych rozhodnutí Evropské komise neobnovit smlouvu o financování serveru Presseurop změnil. Považuji však za nutné vyjádřit nad ním hluboké politování. Ochrana nezávislého, pluralitního a mnohojazyčného tisku by měla Komisi ležet na srdci. Evropská komise by nikdy neměla být tím, kdo umlčí zvučný panevropský hlas.

    Petici "Zachraňte Presseurop" můžete podepsat zde

  • Doporučujete: Scénář Číňany ovládané Evropy

    Presseurop
    21 listopad 2013

    Čtenář continentàl doporučuje článek na téma asijská výzva pro Evropu od bloggera Craiga Willyho, který se zabývá problematikou evropské integrace.

    Podle autora rozdělená Evropa prohrává závod s Asií. Pomalá a konsenzuální tvorba politika v Bruselu je ve srovnání s centralizovaným čínským státem bezzubá. EU se bude muset buď vrátit k národním státům, nebo se stát mnohem soudržnějším celkem. Pokud nebude držet pohromadě, aby přesvědčila Čínu k respektování západních principů, bude se muset přizpůsobit východoasijskému rozvojovému modelu. Jde o volbu mezi německou a čínskou Evropou?

  • Doporučujete: Dluhy vám svědčí

    Presseurop
    17 říjen 2013

    Pravidelný čtenář Atlantis doporučuje článek o státních dluzích z pera Nikolause Pipera v mnichovském deníku Süddeutsche Zeitung. Atlantis píše:

    V tomto článku je německý ministr financí Wolfgang Schäuble citován, jak odpovídá slovy "snad nikdy" na otázku: “Kdy bude muset německá vláda splatit své dluhy?” Autor článku tvrdí, že i státy se stabilním hospodářským výkonem jako Německo či USA se zadlužují, a varuje před populistickou hysterií kolem státních dluhů. Čtenáře by článek mohl zaujmout díky naprosto odlišnému přístupu, který bychom normálně čekali od Německa.

  • Doporučujete: Škrty, které vyhrávají volby

    Presseurop
    11 říjen 2013

    Čtenář NunoD doporučuje článek deníku Jornal de Negocios portugalských komunálních volbách z 29. září. Podle něj -

    si autor všímá, že kandidáti s realističtějším programem založeným na úsporných opatřeních dosáhli vítězství ve větším množství volebních okrsků. Pozoruhodné je například vítězství nezávislého kandidáta Ruie Moreiry v druhém největším portugalském městě Porto. Autor nabízí přirovnání k k volbám do Evropského parlamentu. Jeho úhel pohledu je zajímavý, protože umožňuje zahraničním čtenářům pochopit, že diskuze v Portugalsku je mnohem rozmanitější, než se může zdát.

  • Doporučujete: Občanský kapitál pro vyrovnaný růst

    Presseurop
    08 říjen 2013

    Italský čtenář continentàl 2.0 doporučuje článek o přímé úměře mezi makroekonomickou nerovnováhou a kulturními faktory, publikovaném na milánském portále Lavoce.info. Čtenář píše, že

    podle článku lze makoekonomické nerovnováhy v Evropě vysvětlit kulturními rozdíly spjatými s dějinami a náboženstvím. Hospodářský výkon se odvíjí od důvěry mezi lidmi. Hospodářská aktivita není možná bez určité důvěry. Nedůvěra může vést k závažným finančním krizím a navyšovat transakční náklady. sRozpadne se eurozóna z čistě kulturních důvodů? Nejspíš ne. Kulturními proměnnými lze zatím vysvětlit pouze pár ekonomických nerovnováh, protože vzájemné kulturní rozdíly jsou v mezinárodním měřítku celkem malé. Kompenzační úlohu mohou hrát hospodářské a vzdělávací politiky.