Atény, květen 2009. Přistěhovalec při střetu s policistou před Parlamentem.

Přistěhovalci ukazují plné zuby

Od té chvíle, co se 22. května po skončení demonstrace proti „rasismu a islamofobii“ střetly s muslimskými přistěhovalci, zavládla mezi jednotkami pořádkových sil panika.

Zveřejněno dne 29 května 2009 v 16:08
Atény, květen 2009. Přistěhovalec při střetu s policistou před Parlamentem.

Z obavy z nových sociálních nepokojů, jaké zažilo Řecko v prosinci roku 2008 nebo pařížská ghetta v roce 2005, je policie celé země v pohotovosti. Odborníci konstatují, že muslimští přistěhovalci již nedokážou v konfrontaci s tím, co nazývají „policejní rasismus“, kontrolovat svůj hněv. V hlavním městě přibývá demonstrací a extremistické skupiny využívají situace k novým „provokacím“. Takový případ nastal 23. května, kdy bylo v centru Atén podpáleno podzemí domu, sloužící jako místo uctívání. K činu se nikdo nepřihlásil, nicméně několik minut před vypuknutím požáru byla v blízkosti domu spatřena pravicová extremistická skupina.

Během demonstrací přistěhovalci skandovali „Alláh, Alláh“ a protestovali proti policejním metodám. Protest vznesli konkrétně proti gestu policisty, který měl během kontroly dokladů vytrhnout jednomu z demonstrantů Korán a pošlapat ho. Vyšetření sice bylo zahájeno, ale k incidentu existuje málo neutrálních svědků.

Vzhledem k připravovaným víkendovým shromážděním požádal ministr vnitra po několika krizových setkáních policejní sbor, aby byl v pohotovosti po celé zemi. Muslimové totiž neobývají jen hlavní město. Turecké, pomacké či cikánské muslimské menšiny žijí už po několik staletí spolu s ortodoxními Řeky v Trácii na severu země.

Nejvyhrocenější vztahy panují v Aténách. Před několika dny chtěl na předměstí metropole jeden z muslimů vystřelit na budovu policejního komisařství. Útočník byl včas zadržen a předán do vazby, nicméně incident spustil ten samý večer sérii kontrol dokladů u přistěhovalců. Policisté v civilu i v uniformách zastavovali auta a prohledávali kufry.

Newsletter v češtině

V současné době není v řadách řecké policie žádný muslim. Před několika měsíci byly ale při ministerstvu zřízeny konzultační skupiny, které mají za úkol zavést systém náboru muslimů, jenž by vedl k lepšímu zvládání naléhavých situací.

Za problémem stojí nedostatek spolupráce mezi řeckým státem a muslimy, kteří z velké většiny státu vyčítají, že nedodržuje své sliby. Třicet let poté, co požádali o výstavbu nového místa uctívání, zůstává mešita pro věřící žijící v hlavním městě snem. Počet muslimů už po několik let neustále roste, a to i kvůli velkému množství ilegálních přistěhovalců. Je jich na 700 000 a modlit se chodí do špinavých míst. V Aténách takto existuje přibližně stovka nelegálních míst uctívání. Většinou to jsou garáže nebo podzemní prostory mezi Náměstím Svornosti a chudinskými čtvrtěmi, které se táhnou až k Piraeu. To ale nejsou mešity. Přitom projekt výstavby místa uctívání pro muslimy v Aténách není dílem nedávné minulosti.

V roce 1978 dostal saudsko-arabský král Khaled příslib od tehdejšího předsedy vlády Constantina Caramanlise, že nechá postavit mešitu na severním předměstí Atén. V roce 2000 se vzhledem k blížícím se Olympijským hrám v roce 2004 a příjezdu muslimských atletů počítalo s výstavbou muslimského centra a mešity v Peanii blízko aténského letiště. Projekt nakonec nebyl uskutečněn, protože církev, která v Řecku není oddělená od státu, se proti němu oficiálně postavila. Historie se opakovala. V roce 2006 byla ke stavbě vybrána čtvrť Eleona v centru Atén, ale zase se nic nestalo. Stejně to dopadlo i s muslimským hřbitovem. Výsledek je ten, že muslimové vydávají tisíce euro za to, aby mohli své zesnulé pohřbívat v Trácii nebo v původní vlasti. Mnoho zahraničních analytiků vyčítá křesťanskému ortodoxnímu Řecku, že muslimským přistěhovalcům neposkytuje ochranu. Muslimské přistěhovalectví tedy představuje hlubší problém, než jsou pouhé potyčky s policií, byť násilné.

Přistěhovalectví

Muslimové, oběti evropské diskriminace

Z ankety prováděné Agenturou EU pro základní práva vyplývá, že většina muslimů trvale žijících v zemích Evropské unie je pravidelně předmětem diskriminace. Podle deníku La Vanguardia "jeden ze tří imigrantů byl obětí některého typu diskriminace a jeden z deseti údajnou obětí rasistického útoku ". Jejich náboženská příslušnost je překážkou v hledání práce či ubytování. V posledních letech se jejich situace ještě zhoršila kvůli politickým konfliktům v jejich „adoptivní“ zemi. Muslimové úřadům nedůvěřují, takže nikde neoznamují, že se stali obětí nespravedlivého zacházení. "Trpějí a ztrácejí odvahu, osm z deseti rezignuje a žádnou pomoc nepožaduje", píší noviny.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma