Vyberte si jazyk
Nad severní částí Mitrovice vlaje obří ruská vlajka. Z plakátů vyvěšených na městských zdech shlížejí do ulice slovanští spojenci - bývalý srbský premiér Vojislav Koštunica, ruský premiér Vladimír Putin nebo ruský prezident Dimitrij Medveděv, či jejich ukrajinský protějšek Viktor Janukovyč nebo Bělorus Alexandr Lukašenko.
Převážnou část města, jižně od řeky Ibar, obývají stejně jako zbytek Kosova Albánci. Do severní Mitrovice [kde jsou v převaze Srbové] ale kosovská vláda nesahá. Snaha Prištiny rozšířit svou moc o kontrolu hraničních přechodů na severu od města na hranici se Srbskem vedla k bouřím a dočasnému převzetí kontroly nad hraničními přechody misí Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX). Srbští demonstranti, kteří na přechodech střežených jednotkami Eulex postavili barikády, byli motivováni nejen vlasteneckým cítěním, ale i obavami o ztrátu příjmů z kontrabandu.
Srbsko-kosovské rozhovory o hranicích a vzájemných vztazích, které byly znovu zahájeny 21. listopadu, nepřinesly podle očekávání žádný konkrétní výsledek. Zdá se ale, že mitrovičtí Srbové přestali svému někdejšímu hlavnímu městu důvěřovat. Obávají se totiž, že si Brusel na Srbsku vynutí uznání nezávislosti Kosova jakožto podmínku jeho přijetí do EU a Bělehrad se bude muset podvolit. Proto už 20 000 kosovských Srbů zažádalo o ruské občanství a další hodlají udělat totéž. Rusové nás před Albánci ochrání, míní srbští obyvatelé Mitrovice.
Krvavá pomsta Albánců
V roce 1999 po leteckých útocích NATO a následném stažení srbských jednotek z Kosova se Albánci na místních Srbech krvavě pomstili. Většina Srbů tehdy našla útočiště severně od hranic země. Ti, kdo zůstali, se cítí v bezpečí pouze pod ochranou mezinárodních sil, které přitom nenávidí.
Důvěru v ochranný ruský deštník Moskva snaživě vyživuje: „Motivacím kosovských Srbů naprosto rozumíme a jejich žádosti pečlivě studujeme,“ prohlásil nedávno ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Co na tom, že ruské zákony po uchazečích o ruské občanství požadují doklad o trvalém pobytu na území Ruska a o tom, že byli v minulosti občany bývalého Sovětského svazu, což pro srbské obyvatele Mitrovice znamená, že nemají žádnou legální možnost ruské občanství získat. Moskva, jež s nezávislostí Kosova nesouhlasí, těmito falešnými nadějemi, které dává kosovským Srbům, situaci na místě ještě více komplikuje.
V Mitrovici se ale ozývají hlasy, že Rusko začalo udělovat své občanství obyvatelům Abcházie a Osetie, pak vstoupilo do války s Gruzií a nakonec uznalo nezávislost těchto dvou územních celků. Dočkáme se tedy jednoho dne i nezávislosti Ruské republiky Srbská Mitrovice?
Beznadějný projekt s cestovními pasy
To je samozřejmě jen marný sen, jen nová verze odpovědi, kterou Černohorci (kterých je 600 000) před časem reagovali na otázku „Kolik vás ve skutečnosti je?“ „Dohromady s Rusy 140 milionů,“ říkali. Černá Hora ale zradila: Uznala Kosovo a chce vstoupit do EU. Vlajku Černé hory lze v Kosovu zahlédnout jen stěží, zato srbských je tu požehnaně. Srbská vlajka je stejná jako ruská, jen vzhůru nohama stejně jako celý projekt ruského občanství pro kosovské Srby, který je výrazem skutečné beznaděje lidí, jimž historie vystavila v danou chvíli účet za všechny křivdy napáchané jejím jménem.
Pravděpodobně by bylo spravedlnější, kdyby byla Mitrovice připojena k Srbsku a Kosovo získalo zpět oblast kolem Bujanovce a Preševa, kterou mu vzal Tito a kterou dnes obývají převážně Albánci. Balkánských hranic se ale nikdo neodváží ani dotknout, protože každá úprava tu zapáchá krví.
Obyvatelé Mitrovice tak ani nezachrání své současné pasy s dvouhlavým srbským orlem, ani nezískají nové s dvouhlavým ruským. Stejně tak jim nehrozí ten s dvouhlavým albánským: Mezinárodní společenství zakázalo kosovským Albáncům oficiální užívání tohoto symbolu a dalo jim jiný s obrysem jejich země a šesti hvězdami symbolizujícími šest hlavních etnických skupin v zemi. Srbové mají tu druhou zleva, anebo zprava, jak kdo chce. Jejich hvězda je mírou jejich slabosti, že jim z Kosova zbylo tak málo, i jejich porážky, že ono málo chtějí odmítnout.
Pohled ze Srbska
Bělehrad mírní konflikt ve jménu vstupu do EU
„Srbsko na poslední chvíli ustoupilo od konfliktu,“ píše deník Danas na titulní straně po ukončení střetů, ke kterým došlo poblíž vesnice Jagnjenica na severu Kosova. Více než stovka demonstrantů byla zraněna, mezi nimiž je i pětadvacet rakouských a německých vojáků jednotek KFOR. Bělohradský deník dále píše, že srbský prezident Boris Tadic požádal demonstrující, aby se stáhli z barikád.
Podle deníku jednal „v reakci na varování, které vyslalo několik evropských vlád, které varovaly, že by srážky s jednotkami KFOR mohly ohrozit vstup Srbska do EU“. Podle diplomatických zdrojů je pravděpodobné, že během summitu 9. prosince šéfové vlád a států EU v čele s Německem rozhodnutí o srbské kandidatuře odsunou na příště.
