V úterý odstartuje v pražské Arše koncert, který bude minimálně pro jednu generaci Čechů a Poláků nevyhlášeným vrcholem sezony. Večer nazvaný Zvuky a dozvuky Solidarity, na němž se vedle legend undergroundu osmdesátých let z obou zemí objeví v polštině interpretovaný Karel Kryl a v češtině provedený protirežimní písničkář Jacek Kaczmarski, připomene dvacet let starou hudební akci v polské Vratislavi.
V tomto městě se začátkem listopadu 1989 konal Festival české a slovenské nezávislé kultury, jehož součástí byla kromě koncertu i výstava českých výtvarníků pohybujících se mimo oficiální scénu. Tu už předminulý týden Poláci velkoryse připomněli ve Vratislavi. A polská aktivita stojí i za pražským koncertem.
„V Drážďanech jsem přestoupil z pražského rychlíku na vlak do Polska. K ránu jsem se octl na německo-polských hranicích. Němci mě chvíli dusili, ale nakonec pustili dál. S úlevou jsem usnul, až mě probudili tři drobní vousatí muži, lesní dělníci s pilami. Když zjistili, že jsem z Československa, říkali mi, abych nebyl smutný, že v Polsku bylo taky špatně a už je dobře. Jest wolność. Je svoboda, opakovali radostně.“
Dvacet let starý zážitek malíře Davida Němce dobře ilustruje atmosféru začátku listopadu roku 1989, kdy se ve Vratislavi konal Festival české a slovenské nezávislé kultury. Na legendami opředené setkání zástupců českého exilu a doma pronásledovaných umělců, jež dovršilo dlouholetou spolupráci polského a českého disentu v rámci Polsko-československé solidarity, tehdy do Polska zamířily tisíce lidí. Celý článek Jaroslava Formánka čtěte na stránkách Respektu, zde.