Vyberte si jazyk
<!--
/ Font Definitions /
@font-face
{font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-font-charset:78;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:"Cambria Math";
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1107305727 0 0 415 0;}
@font-face
{font-family:Cambria;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1073743103 0 0 415 0;}
/ Style Definitions /
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:10.0pt;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:JA;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"ＭＳ 明朝";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:EN-US;
mso-fareast-language:JA;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:10.0pt;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
-->
Nápad založit nakladatelství se zrodil v hlavě Zdeny Salivarové-Škvorecké. Než v roce 1969 odjela s manželem do USA a odtud pak do Kanady, vyšla jí v Praze úspěšná povídková knížka Pánská jízda a též několik překladů z francouzštiny. Hrála ve filmech Jana Němce O slavnosti a hostech a Evalda Schorma Farářův konec, které patří mezi klíčová díla tzv. nové vlny, zpívala v divadle Paravan a začala studovat dramaturgii na pražské FAMU. Nyní se ocitla v Torontu, kde její muž dostal možnost přednášet na univerzitě. Oba si uvědomovali, že návrat domů je pro ně nemožný, protože proces „konsolidace“ začal v Československu plně ukazovat svoji nelidskou tvář.
V té době žili v maličkém, spoře zařízeném bytě a finanční rezervy měli nevelké. První knihou, kterou v listopadu 1971 vydali, byl Tankový prapor. Josef Škvorecký tento „fragment z doby kultů“, jak zní podtitul knihy, napsal na základě svých zážitků z vojny už v roce 1955. Tehdy samozřejmě jeho vydání nepřicházelo v úvahu. Ukázka z něj byla otištěna až v 60. Letech v literárním časopise Plamen a vyvolala skandál. V době „pražského jara“ z něj v rozhlase předčítal pasáže Miroslav Horníček a Josef Škvorecký v dubnu 1968 uzavřel s nakladatelstvím Československý spisovatel smlouvu na jeho vydání.
Tankový prapor byl vysázen, jeho autor ještě stihl udělat korektury, ale v listopadu 1970 obdržel dopis podepsaný novým ředitelem, básníkem Ivanem Skálou, v němž mu bylo sdělováno, že nakladatelství učinilo „změny v kulturně-politickém zaměření“, a kniha tudíž nevyjde. Toto rozhodnutí se paradoxně postaralo nově vznikajícímu exilovému nakladatelství o reklamu – skutečnost, že Tankový prapor provázela pověst zakázané a skandální knížky, přitáhla pozornost mnoha potenciálních čtenářů, kteří po srpnové okupaci odešli na Západ. Slovy Zdeny Škvorecké, Tankový prapor Sixty-Eight Publishers udělal. Stal se vůbec nejúspěšnější knihou v celé historii nakladatelství, byl vydán celkem pětkrát.
Celý článek naleznete v Lidových novinách
Kontext
Po revoluci
V roce 1990, krátce po sametové revoluci, ohlásilo nakladatelství Sixty-Eight Publishers poslední ročník „na rozloučenou“ sestavený z děl napsaných ještě před rokem 1989. Zdena a Josef Škvorečtí převzali od Václava Havla nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva. Nakladatelskou činnost definitivně ukončili o čtyři roky později.
Zrušení cenzury českým čtenářům umožnilo seznámit se se zakázanými autory. Vzniklo více než 3 000 nakladatelství, z nichž mnohá po vydání několika titulů záhy ukončila činnost. Sixty-Eight Publishers se podobně jako další exilová nakladatelství zamýšlelo nad svou další existencí. Někteří editoři se rozhodli svou činnost ukončit (jako napříkladIndex), jiní se vrátili do Československa a pokračovali v publikační práci v rámci ekonomiky volného trhu (Arkýř, Pražská imaginace).
