Forintové bankovky na výstavě „Dějiny měny“, Budapešť, listopad 2011.

Maďarský kapitalismus, křehký to projekt

Přerušení jednání s MMF a EU kvůli sporům ohledně nezávislosti centrální banky poukázalo na to, že vláda Viktora Orbána uplatňuje svou „národní revoluci“ i v ekonomice. Tato politika ale nestojí na dobrých základech, zdůrazňuje maďarský ekonom.

Zveřejněno dne 22 prosince 2011 v 15:25
Forintové bankovky na výstavě „Dějiny měny“, Budapešť, listopad 2011.

Druhá vláda Viktora Orbána je poznamenána snahou o rozbití ideologie, která Maďarsku vévodí od pádu komunistického režimu. K tomuto cíli směřují všechna premiérova slova i činy. Vůdčí myšlenkou posledních dvaceti let byla „modernizace“. „Suverenita“ stála na pozadí, byla jen jakýmsi přeludem.

Cílem druhé Orbánovy vlády (ta první působila v letech 1998-2002) bylo tedy obnovení svrchované moci, která v posledních osmi letech [kdy vládli sociální liberálové] zažívala rozklad.

Orbán usiluje o vytvoření maďarského kapitalismu

Orbán usiluje o vytvoření maďarského kapitalismu. Hospodářská ekonomika jeho ministra hospodářství, která nemá očividně ani hlavu ani patu, mu ve skutečnosti jen dodává munici potřebnou k rozbití struktury, který stále ještě drží otěže ekonomiky. Jinak je Orbánův projekt jednoduchý: maďarský kapitalismus nemůže existovat bez maďarského kapitálu, konkrétně bez kapitálu finančního.

Jak ale poznat, zda jsou peníze, které jsou ze své podstaty bez zápachu, „maďarské“, či nikoliv? Do jaké míry může být banka, která má v zemi širokou klientelu a zaměstnává několik tisíc Maďarů, považována za banku „zahraniční“? Je to snadné: podle Orbánova systému lze za maďarský kapitál označit takový kapitál, který je připraven podílet se na tvorbě maďarského kapitalismu, jakkoliv jsou jeho obrysy zatím mlhavé.

Newsletter v češtině

K vytvoření tohoto kapitalismu jsou tedy zapotřebí finanční instituce – banky a pojišťovny – schopné „uchvátit“ trh. Tyto instituce mohou vzniknout buď díky přímým investicím státu do nových bank, nebo tím, že stát odkoupí banky stávající. Jakmile budou seřazeny do šiku, může se začít s pochlebováním ostatním aktérům trhu.

Zahraniční banky jsou nuceny poskytovat maďarským pobočkám kapitál

V čele všech finančních institucí, které v nedávné době založil stát, sedí premiérovi důvěrníci a nikde není psáno, že mohou-li rakouské či německé banky odkoupit banky maďarské, je to v opačném směru zakázáno. Rekapitalizovány mohou být i „nemnohé finanční instituce v rukou státu“. A pokud jde o instituce, které se v posledních letech rozvíjely nezávisle, nebude složité, aby je stát v příhodný okamžik a v souladu se všemi pravidly neodkoupil. Když má někdo dvě třetiny křesel v parlamentu, je možné takřka všechno.

Připustíme-li tedy, že tyto instituce existují, je nyní nutno najít ke spuštění programové invaze finanční kapitál. Není nic snazšího: stát disponuje mnohými prostředky, jak zvýhodnit „místní“ aktéry například ve veřejných zakázkách nebo formou úprav v daňové regulaci a jak nahnat do náručí maďarských bank houfy podnikatelů. Důkaz? Od loňského podzimu uděluje PSZÁF [maďarský orgán finančního dozoru] čím dál raději pokuty aktérům nadnárodního charakteru. Zvláštní daň pro finanční instituce pak zahraniční mateřské banky nutí poskytovat svým maďarským pobočkám čistý kapitál.

Zatím tu ale existuje mnoho překážek. Maďarské banky předně nemají dostatečný objem finanční hotovosti, aby mohly nabízet úvěry ve forintech za přijatelnou cenu. A netřeba si dělat iluze: v oblasti firemních úvěrů nikdy nebudou s to zahraniční konkurenci vytlačit. Noví aktéři maďarského kapitalismu budou moci vstoupit na trh pouze cestou spoření nebo navýšení kapitálu. Maďaři ale nemají co šetřit. Stát půjčuje v masivním měřítku a firmy jsou zadlužené až po uši. V takové situaci musejí přijít zahraniční – anebo maďarští – investoři, kteří by byli přesvědčeni o životaschopnosti Orbánova projektu. Je však velice pravděpodobné, že tato témata figurovala během nedávných návštěv Viktora Orbána v Saúdské Arábii a Číně na pořadu dne.

Výsledek bude každopádně tragický

Nebo jsme naopak svědky eroze a hroucení hradeb, které vlastníky maďarského finančního sektoru v současnosti chrání? Na takové tvrzení je ještě brzy. Nicméně nedávné snížení ratingu Maďarska nevěstí v tomto směru nic dobrého. Pokud budou následovat další, aukce dluhopisů na drahnou dobu zamrznou, euro se pevně ustálí nad 300 forinty a švýcarský frank za 250 forintů udělá za vším definitivní tečku, přičemž většina Maďarů dluží právě v zahraniční měně. Pokud naopak Orbánův projekt uspěje, vytvoří se zde ekonomická skupina nakloněná premiérovi, čímž de facto nebude moct v zemi vládnout nikdo jiný. Vládnoucí političtí představitelé nebudou mít ve skutečnosti jinou volbu než jít cestou ústupků a dohodnout se s tímto ekonomickým leviatanem na kompromisech.

Postkomunistické a neoliberální elity, které dnes splynuly v jedno, nedělaly po dvacet let nic jiného, než že co nejlépe sloužily zájmům mezinárodního kapitálu výměnou za morální a finanční podporu Západu. Ve srovnání s touto strategií přežití založenou na poraženectví nabízí Orbánův projekt vizi budoucnosti, jež současnému rozpoložení Maďarů, které už nebaví se podřizovat, odpovídá stokrát lépe. Problémem projektu tedy není to, co mu vytýkají podnikatelské kruhy (jež jsou apolitické) anebo liberální či levicoví analytici s tendencí všechno přehnaně politizovat. Skutečným problémem je, že bez ohledu na to, jestli Orbánův projekt uspěje, či nikoliv, bude výsledek každopádně tragický.

Krize

Budapešť pod tlakem

Agentura Standard & Poor’s snížila 21. prosince rating Maďarska ze stupně BBB na BB+, čímž se země dostala do tzv. spekulativního pásma. Ratingová agentura své rozhodnutí odůvodnila „nedostatkem předvídatelnosti hospodářské politiky“ země, vysvětluje dnes deníkNépszabadság. Znepokojena je konkrétně novou ústavou, která vstupuje v platnost 1. ledna 2012, a fungováním centrální banky, jež je i důvodempřerušení jednání s MMF a EU 16. prosince. Maďarská vláda, která navzdory předchozímu ujišťování, že žádnou pomoc nepotřebuje, na konci listopadu o mezinárodní pomoc požádala a nyní doufá, že v lednu dojde k obnovení jednání. Zejména kvůli neustálému oslabování maďarského forintu vůči euru.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma