Odstarovali jsme to my. Vůdce Solidarity Lech Walesa v Gdaňsku při příležitosti 18tého výročí dělnických nepokojů z prosince 1988. (AFP)

Nezapomínejme na Polsko!

Celý svět si konec komunismu v Evropě spojuje s pádem Berlínské zdi. Přitom cestu ke změnám otevřely už pět měsíců předtím první polské svobodné volby. To ale působí méně atraktivně, konstatuje novinář Jacek Stawinski.

Zveřejněno dne 9 listopadu 2009 v 16:21
Odstarovali jsme to my. Vůdce Solidarity Lech Walesa v Gdaňsku při příležitosti 18tého výročí dělnických nepokojů z prosince 1988. (AFP)

Všechno začalo v Polsku. Polské instituce, nevládní organizace i média udělaly letos opravdu vše pro to, aby Evropanům včetně Němců připomněly, že transformace v roce 1989 začala demokratickými změnami právě v Polsku. Bez polských událostí by nedošlo ani k pádu Berlínské zdi, ani k opětovnému sjednocení Německa. Musíme si ale zvyknout na to, že hlavním symbolem rozpadu komunismu je a bude pád zdi 9. listopadu 1989 večer. Pro mnohé Poláky je to nepříjemné, pobuřující a nepřijatelné, ale je to smutná pravda, a naším národním posláním je Evropě trpělivě předávat polskou verzi „narativní paměti“.

Příčiny toho, proč se symbolem rozpadu reálného komunismu sovětského typu nestala Varšava, ale Berlín, jsou různé. Nové‚ poststudenoválečné Německo udělalo jistě hodně proto, aby zachovalo obraz sjednocující se země jako výsledku demokratické a mírové revoluce v NDR. Ústřední roli pádu Berlínské zdi během podzimních událostí zpečetil způsob jeho zpracování v médiích coby jedinečného okamžiku zvěčněného fotografickými a televizními záběry. Fotografie lidí rozbíjejících zeď a samotný její pád vyjadřují triumf svobody daleko lépe než záběry z červnových voleb [4. června proběhly v Polsku první polosvobodné volby, v nichž zvítězila opozice]. Hlavní důvod, proč si pád Berlínské zdi vysloužil v kolektivní historické paměti takové „zvláštní“ zpracování, tkví nicméně ve velké důležitosti, kterou světová politika přikládála rozdělení Německa po porážce Třetí říše.

Sjednocení Německa začalo v Polsku

Vím, že se nám to nemusí líbit, ale to, že se změny ve střední a východní Evropě staly nezvratitelnými, bylo zřejmé teprve poté, co došlo k obratu v Německu a co Helmut Kohl prosadil na konci listopadu 1989 svůj desetibodový plán na sjednocení země, který navrhl bez předchozí konzultace s Moskvou, Paříží a Londýnem, a dokonce i se svým vlastním ministrem zahraničních věcí, zato se souhlasem Washingtonu.

Newsletter v češtině

My, Poláci, máme své důvody k tomu, abychom nadále hájili primát polské vzpoury nad vzpourou německou. Obhajoba tohoto diskurzu představuje závazek jak pro všechny vlády a prezidenty, tak pro budoucí generace. Každopádně v den výročí pádu Berlínské zdi pocítíme slavnostní atmosféru i my. Sjednocení Německa ale ve skutečnosti započalo v Polsku, na což si němečtí představitelé díky naší historicko-politické ofenzívě pamatují, a pád Berlínské zdi nás definitivně vytrhl z vlivu Moskvy. Zeď se začala doopravdy bortit v Polsku.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma