Během policejního zásahu na sídlišti Bassens v severní části Marseille, 12. ledna

Marseille, hlavní město překupníků

V roce 2013 se Marseille stane Evropským hlavním městem kultury. Zatím se ale o druhém největším francouzském městě mluví zejména v souvislosti s krvavým vyřizováním účtů mezi překupníky drog, kteří mají ve městě pod kontrolou celé čtvrti.

Zveřejněno dne 3 února 2012 v 14:53
Během policejního zásahu na sídlišti Bassens v severní části Marseille, 12. ledna

Jeden z neoznačených automobilů zvláštního útvaru pro boj s kriminalitou (BAC) krouží v noci neúnavně severní částí Marseille. V každé čtvrti se odehrává tentýž rituál. Sotva policie někde ukáže blatník, rozezní se blok od bloku, dům od domu a schodiště od schodiště varovné „Arrraaah!“ Strážní hlídky, nanejvýš patnáctiletí kluci, ostražitě bdí nad obchodem s drogami. Občas policejní vůz sledují až k výjezdu z města jeden nebo dva skútry. Font-Vert, Le Clos la Rose, La Castellane... překupnictví poznamenalo všechny čtvrti a vnutilo jim svou organizaci a strukturu.

Už tři roky vedou tyto čtvrti mezi sebou válku, která město potřísňuje krví. Šéf marseillského policejního sboru (PJ) Roland Gauze ve své kanceláři na policejní stanici v Evêché vypočítává: „V roce 2010 jsme v Marseille zaznamenali 54 vražd či pokusů o vraždu, z nichž bylo 17 spojeno s vyřizováním účtů. V roce 2011 jsme skončili na 38 vraždách či pokusech o vraždu, ve 20 případech se jednalo o vyřizování účtů.“ Rok byl tedy o něco klidnější, ale pokazil ho zvlášť krvavý prosinec. Pět mrtvých za čtyři týdny. Pět mladých mužů, z nichž jeden policista, zemřeli při střelbě z kalašnikovů. Obětem bylo mezi 18 a 38 lety. V policejním rejstříku už měli všichni záznam kvůli různě závažnému podílu na obchodu s drogami. (...)

„Jsou to snadno vydělatelné peníze, tak se prostě zabíjí,“ vysvětluje zástupce policejního odboru SNOP Yves Robert. Ve městě, kde klid během nepokojů v listopadu 2005 někteří připisují tomu, že dealeři tou dobou přebírali kontrolu nad jednotlivými čtvrtěmi, pochybují o odhodlaném úsilí svých nadřízených sami řadoví policisté. „Necháváme [gangy] dělat, co chtějí,“ říká jeden z nich. Za posledních dvacet let se počet členů protidrogové jednotky místního okrsku snížil na polovinu.

Hlídači, náhončí a kojné

„Máme před sebou jedince čím dál mladší, čím dál impulzivnější a čím dál nerozvážnější,“ konstatuje policejní šéf Roland Gauze. V každém gangu je zhruba deset mladých ve věku 14-25 let. Každá skupina má svůj „plán“, který se často větví na několik prodejních míst umístěných na schodištích věžových domů. Každý takový plán pak funguje na bázi pečlivé organizace a přísné disciplíny. „V podstatě se jedná o klasickou podnikovou strukturu, něco na způsob firem nabízejících pracovníky na příležitostnou práci,“ říká socioložka Claire Dupontová, která se situací v severních čtvrtích Marseille zabývá už řadu let. Každé ráno šéf gangu rozděluje práci, přidělí svým mužům místa a dohlíží na to, aby nikdo z nich neusnul nebo se nenechal něčím rozptýlit. Každý den se obvykle při prodeji vystřídají dvě skupiny. (...)

Newsletter v češtině

Jeden nebo dva hlídači, „chouffes“, zaujmou vytyčené pozice a nehnou se z nich do té doby, než je někdo přijde vystřídat. Během rozkrývání překupnické sítě ve čtvrti Visitation v listopadu loňského roku byla zabavena účetní kniha s pečlivě vedenými záznamy o proplácení jídla zkonzumovaného během pracovní doby.

Pak jsou tu náhončí, které bychom mohli přirovnat k jakýmsi obchodním zástupcům, dále obchodní cestující, kteří vyhledávají zákazníky, zásobovatel, který má na starosti sklad. Ten má také vyšší příjmy. Samotnému dealerovi se tu říká „charbonneur“.

Dále jsou tu kojné, „nourrices“, které nejsou do vlastního obchodu s drogami zapojeny. Tyto osoby se nikde neobjevují a mají čistý trestní rejstřík. Často se jedná o svobodné matky s dětmi žijící v sociální nejistotě a extrémní chudobě. V Marseille je neúplná každá desátá rodina, což je třikrát více než jinde ve Francii. Výměnou za mzdu, která jim pomáhá platit nájem a plnit ledničku, ukrývají tyto ženy ve svém bytě nebo ve sklepech drogy a mnohdy vysoké finanční obnosy.

Strach z prázdnoty

Takových sítí jsou tu desítky. „Nelze to ani vyčíslit,“ říká opatrně Roland Gauze. Každý tu se zbraní u nohy brání svoje území, svou část trhu. Kalašnikov je tu největším hitem, ostentativním znakem moci, který nahradil dřívější brokovnice. Dělá pořádný rámus a také velký dojem. Ale představy o tom, jak se to ve Starém přístavu bude hemžit samopaly, se rozplynuly poté, co policie nedávno několik zbraní zabavila. Nejčastěji se jedná o staré zbraně, které už byly v minulosti používány.

Při každé operaci vyšetřovatelé zabaví přibližně stejnou kořist: několik kilo konopí, několik tisíc eur v hotovosti a pár zbraní. Ve čtvrti Visitation se měsíční platy pohybují mezi 5 000 eury pro nejhůře placené členy sítě (hlídače) a 10 000 eury pro dealera, „charbonneura“. Často ale příjmy nepřekročí 1 500 eur měsíčně, a to i v případě drobných prodejců. „Mnoho mladých ve skutečnosti vydělává dost málo, ale to jsou hýřilové,“ vysvětluje Claire Dupontová.

Sociální pracovníci mají čím dál větší potíže najít řešení, jak mladé lidi od tohoto pokušení odradit. Je třeba říct, že ve městě se problémy hromadí: vládne tu vysoká míra nezaměstnanosti, mezi ekonomicky aktivní populací je čtvrtina lidí bez kvalifikace, příjem třetiny obyvatel nedosahuje 832 eur měsíčně (práh chudoby).

„Sama policie problém nikdy nevyřeší,“ uznává policejní úředník Jean-Louis Martini, místní zástupce odborů Synergie-officiers. Ve čtvrti Busserine odkryli loni členové policejního útvaru obyčejnou síť, jednu z mnoha. Čtyři překupníci, každému bylo kolem dvaceti. Během domovních prohlídek vyšetřovatelé zabavili 25 kg konopí a 6 000 eur v hotovosti. Prodej byl otevřen každý den od poledne do půlnoci. Denně obsloužili zhruba 300 zákazníků, průměrný obrat se pohyboval kolem 15 000 eur. Dnes jsou „hlídači“ v Busserine zpátky. Síť má celou věc opět pod kontrolou. „Charbonneur“ má dokonce před vstupní halou jednoho domu pohodlné křeslo. Marseillské čtvrti mají strach z prázdnoty.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma