Vyberte si jazyk
„S výměnou auta za metro to byla blamáž, vždyť je to dokonce ještě dražší! Auto je rychlejší a po zdražení legitimace na metro to vyjde skoro nastejno. Navíc auto teď používám tak málo, že se mi dokonce vybila baterie.“ Diana Ralhová (33 let), konzultantka v oblasti komunikace, dobře vystihla pocity lidí, kteří podobně jako ona museli v důsledku krize, jež zasáhla i jejich peněženky, změnit své návyky.
Nikdo nechce dobrovolně trávit víc času jízdou do zaměstnání ani doma přípravou oběda na druhý den do práce. Pokud tyto zvyky přijmeme za své, pak v zásadě proto, že nemáme na výběr. Nezbytnost vedla mnoho Portugalců ke změně životního stylu, ale tatáž nezbytnost vytříbila i jejich důvtip a kreativitu. A mnozí z nich vidí na těchto změnách z donucení i pozitivní stránky.
Nejvýraznější proměny se přirozeně týkají spotřebitelských návyků. V této oblasti může i malá změna přinést velké úspory. Advokátka Mariana Távorová (39 let) zavedla dvě změny při nakupování v supermarketu. Předně přestala jezdit na velký nákup jen jednou za měsíc. „Když jsem to tak dělala, vždycky samozřejmě něco chybělo, takže jsem se tam musela pokaždé v týdnu vracet a pokaždé jsem při tom nakoupila lahůdky navíc. Proto teď jezdím nakupovat jednou týdně.“
Výdaje pod kontrolou
Druhé, poněkud kurióznější opatření, které Mariana zavedla, je správné načasování nákupu. Doba kolem jídla je „riskantní“: „Přestala jsem chodit na nákupy kolem oběda, protože když mám hlad, vždycky toho nakoupím víc a také víc sladkostí,“ vysvětluje mladá žena, která si dobře uvědomuje, jaké úsilí vynakládá, aby se vyhnula „riziku“ impulzivních nákupů.
Učitelka Ana Oomová (42 let) přestala nakupovat přes internet. „Vzhledem k tomu, že jsem si objednávala zboží s donáškou až do domu, jsem toho nakupovala čím dál větší množství. Pak jsem začala nakupovat v menší samoobsluze. Chodím tam často, ale dávám při tom vždycky dobrý pozor na výdaje. Při výběru jsem rozumnější, a když přijdu k pokladně, vždycky vím aspoň přibližně, kolik budu platit.“
Krize zahýbala i platebními prostředky. Debetní i kreditní karty používají teď lidé mnohem opatrněji. Francisca Lourençová (38 let) přestala používat kreditní karty. „Přišli jsme na to, že když platíme penězi, které opravdu máme, je to lepší, máme věci lépe pod kontrolou,“ říká. V případě Diany Ralhové „trpí“ krizí karta debetní: „Přes kartu už nic nenakupuji. Jednou za dva dny vyberu z bankomatu 20 eur a s těmi se pak snažím vyjít co nejdéle. Mám tak lepší kontrolu nad výdaji a vyhnu se pokušení koupit kdejakou hloupost, která se ocitne na dosah mé karty.“
Když člověk počítá každou korunu a musí si utáhnout opasek, pak se mu privátní distribuční značky a menší obchody jeví jako skvělé řešení. Obchůdky, které si tu otevřeli přistěhovalci, někdy představují skutečné terno, tvrdí Diana Ralhová. „Veškeré ovoce a zeleninu nakupuji u čínských zelinářů v naší ulici za neuvěřitelně nízké ceny,“ říká. Jsou i tací, kteří v době krize podporují domácí výrobky. Mariana Pessoa e Costová nakupuje pouze portugalské ovoce, aby „podpořila naše zemědělce. A když zrovna žádné není, tak ovoce prostě nekoupím.“ Všem je pak společná „taktika“ nákupu privátních značek.
Najít nové zdroje příjmu
Dvě oblasti, kde se dnes Portugalcům šetří nejhůře, jsou oblečení a doprava. Hodně z nich podle vlastních slov oblečení recykluje. Omezí se tím návštěvy obchodů a stimuluje tvořivost budoucích návrhářů. Člověk odhalí nová zákoutí ve čtvrti, v níž léta bydlí, a také je víc ve formě… - to jsou některé z výhod, které jmenují Portugalci, kteří jsou nuceni více se spoléhat na vlastní nohy a hromadnou dopravu, aby ušetřili za plné nádrže. „Je to dobré pro fyzickou kondici a také mám díky tomu čas srovnat si myšlenky v hlavě a vyhýbat se stresu spojenému se soustředěním při řízení,“ říká profesor tvůrčího psaní Leonor Tenreiro.
Portugalský „nový“ život ale není jen o úsporách. Zdá se, že u některých lidí současná situace podněcuje chuť riskovat. To je případ Sandry Casanovové a jejího manžela, kteří si před dvěma lety otevřeli pekárnu. „Začínali jsme v krizi a tato zkušenost pro náš projekt bezpochyby znamenala konkurenční výhodu,“ tvrdí pekařka.
Na novou profesní stezku se vydala i Inês Custódiová. „Uprostřed téhle šílené krize jsem se rozhodla odejít ze zaměstnání a založit si firmu. Aby to nebylo rozhodnutí naprosto ztřeštěné, musela jsem se ještě víc uskromnit. Prodala jsem s určitým ziskem dům, splatila půjčku a dnes si pronajímám menší a levnější byt,“ říká budoucí ředitelka firmy.
Vedle těchto nových projektů se Portugalci vracejí i k osvědčeným receptům. Internetové obchody jako OLX nebo Custo Justo [“dobrá cena”] jsou často uváděny jako dobrý prostředek, jak zvýšit rodinný příjem. „Zjistila jsem, že prodejem například dětských nebo i jiných věcí přes internet můžu vydělat spoustu peněz. Dokonce se mi povedlo prodat kočárek po nejmenším dítěti dráž, než jsem ho koupila,“ pochvaluje si Diana Ralhová.
Najít nové zdroje příjmů a omezit výdaje díky novým spotřebitelským návykům – takové jsou zásadní cíle, které si mnozí Portugalci v dnešních časech úsporných opatření vytyčili a kterých se snaží prostřednictvím různých iniciativ dosáhnout. Činí tak proto, že jinou možnost nemají. Těm, které jsme oslovili, se daří krizi vzdorovat, protože se ještě nenacházejí v zoufalé situaci. Jen málokdo ale na těchto životních proměnách dokáže vidět něco pozitivního.
Ekonomika
Strach z řeckého syndromu
Podle Observatoře pro boj s chudobou v Lisabonu se k tradičním obětem chudoby – dlouhodobě nezaměstnaným – připojují v posledních měsících „noví chudí“,píše Público. Jsou jimi lidé s nejistým a flexibilním zaměstnáním, jimž byl v důsledku úsporných opatření snížen plat. Vláda zatím pokračuje v úsilí dosáhnout do roku 2013 vyrovnaného rozpočtu, aby tak znovu získala přístup k dluhopisovým trhům, zároveň ale nechce žádat trojku MMF-ECB-EU znovu o pomoc. Jornal de Negócios takový cíloznačuje za „mission impossible“.
Úkol bude o to složitější, že výnos dvouletých portugalských dluhopisů minulý týden přesáhl 21,6 %, což znamená, že „z pohledu trhů začíná mezi Řeckem a Portugalskem vznikat potenciálně nebezpečná podobnost“,upozorňuje La Vanguardia. Podle katalánského deníku vede možnost dohody mezi Řeckem a jeho věřiteli o částečném bankrotu trhy k názoru, že by k restrukturalizaci dluhu mohlo dojít i v dalších zemích s finančními problémy, Portugalskem počínaje.
