EU se sklání před ropnou lobby

Kontroverzní ropa získávaná těžbou kanadských dehtových písků nebude spadat pod označení kvality pohonných hmot. Návrh směrnice Evropské komise na omezení využívání paliv, která životní prostředí zatěžují nejvíce, prostřednictvím homologační známky, skončil koncem února neúspěchem. Mimochodem i kvůli Nizozemí, a opravdu to není nic, na co bychom měli být hrdí.

Návrh Komise se přitom vůbec neměl stát předmětem diskuzí. EK chce zavést označení udávající množství emisí CO2, které se do ovzduší uvolňuje při těžbě ropy a dalších paliv. Ropa získávaná z dehtových písků, jejichž těžba vyžaduje obrovské náklady, je v tomto ohledu velkým znečišťovatelem. Spotřebovává se při ní velké množství energie a do atmosféry se během tohoto procesu uvolňuje o 22 % více emisí než při konvenční těžbě. O škodách napáchaných na kanadské přírodě ani nemluvě.

Na těžbě se mimo jiné aktivně podílí britsko-nizozemský ropný gigant Shell. Právě Nizozemí a Velká Británie se řadí mezi nejzarytější odpůrce návrhu Komise. Těžko uvěřit, že by šlo o náhodu.

Zdá se, že Shell v rámci lobbingu proti návrhu směrnice musel v Haagu zaklepat na mnoho dveří. A společnosti jako BP a Total se nepochybně úplně stejně činily v Londýně a Paříži. Ropný průmysl totiž v tomto případě hovoří o „diskriminaci“ vůči dehtovým roponosným pískům a bručí proti „sklonům Bruselu vše regulovat“, což zabere vždy.

Kanada navíc v loňském roce odstoupila od Kjótského protokolu, souboru mezinárodních konvencí majících za cíl omezení emisí skleníkových plynů. Oficiálně z toho důvodu, že od něj odstoupily Spojené státy a Čína. Tím skutečným důvodem je však fakt, že Kanada má v úmyslu zachovat si možnost volně vyvážet ropu získanou z dehtových písků a dalších surovin.

To, že si Kanada chce ochránit své hospodářské zájmy tímto způsobem, je sice určitě škoda, ale tak už tomu zkrátka je. A skutečnost, že ropní obři jako Shell jsou mistři v umění lobbingu, také nikoho moc nepřekvapí. Ale nesmí mít poslední slovo.

To je také důvod, proč je v tuto chvíli míč na straně ministrů životního prostředí. Je právě jejich úkolem prosadit, aby byl obecný zájem kladen nad zájem ropného průmyslu. Na záchranu evropského projektu na označení ropy získané z dehtových písků jako škodlivého zdroje energie ještě není pozdě.

Břidlicový plyn

Brusel dává zelenou průzkumným vrtům

Jestliže se zdá, že dehtové písky mají ty nejlepší dny před sebou, pak by měl jít břidlicový plyn stejnou cestou. I s ním je ale spojeno množství environmentálních problémů. „Těžba plynu z nekonvenčních zdrojů v Evropě dostala výraznou podporu,“napsal El País v reakci na zveřejnění zprávy Evropské komise, v níž se uvádí, že „větší reglementace této metody těžby paliv, která spočívá v rozbíjení podpovrchové horniny za pomoci vody, písku a chemických přípravků, není zapotřebí“. Podle odpůrců těžby tato technika způsobuje znečištění podzemních vod. Jednotlivé země se nyní mohou pustit do vyhledávání vhodných ložisek a „nezávislé organizace se připravují na vlnu průzkumných vrtů za účelem nalezení nekonvenčních zdrojů plynu“ v Evropě. Francie a Bulharsko průzkumné vrty zakázaly, naopak Polsko, na jehož území se nacházejínejvětší ložiska, s nimi začalo už před několika měsíci.