Víno: Tokajská válka

23 prosinec 2009
Polityka Varšava

Vinný sklep v maďarském regionu Tokaj-Hegyalja. Photo : Legnaw
Vinný sklep v maďarském regionu Tokaj-Hegyalja. Photo : Legnaw

Už čtyřicet let vede Maďarsko nelítostnou bitvu za uznání tokajských vinic coby maďarských vinic s kontrolovaným označením původu. Poté, co porazilo Sovětský svaz, Francii a Itálii, čelí malému Slovensku, které mu tvrdě vzdoruje.

Francouzský král Ludvík XV pokřtil toto lahodné víno vinum regum et rex vinorum (víno králů a král vín). spolu s francouzským Saint-Émilion (Bordeaux) a portugalskými Alto Douro a Pico (Porto) jsou piemontské vinice tokajského na severu Maďarska jedinými vinařskými oblastmi zapsanými na seznamu světového dědictví UNESCO. Označení vín z těchto regionů jsou chráněna a nesmí být ani napodobována, padělána.

Spor s SSSR

Mezinárodní kariéra sladkého tokajského vína typu aszú započala v patnáctém století, kdy s ním polští obchodníci obchodovali ve velkém. Ruský car si velice oblíbil węgrzyn (Wegry – Maďarsko v polštině). Jeho přísun si zajistil tím, že zakoupil několikahektarovou vinici na svazích Tokaje a dopravu sudů svěřil konvojům doprovázeným kozáky. Po Říjnové revoluci pokračovaly dodávkyTokaje vlakovou cestou. Znárodnění vinic komunisty po druhé světové válce a přerušení zásobování vyprovokovaly diplomatickou krizi. Maďarská vláda byla nucena vinice Moskvě přenechat, aby mohly být dodávky obnoveny. Tokajské bylo v Kremlu velice oblíbené. Stalinovi chutnalo skoro tolik jako gruzínské cinandali, jehož léčebné účinky vychvaloval. Jeho nástupce Nikita Chruščov dokonce nařídil vysadit révu na čedičových svazích na Krymu. Víno tam ale rychle hnilo a tokajskému se v ničem nepodobalo.

Spory s Francií a Itálií

Na konci patnáctého století plenily okolí Tokaje alsaské kmeny. Při této příležitosti se zmocnily také 4 000 sudů vzácného vína, stejně jako vinných keřů, které poté vysadily v Alsasku. Přešla staletí a alsaské tokajské začalo slavit úspěch. V polovině šedesátých let podali Maďaři stížnost k EHS a po dvacetiletém vyjednávání byl kompromis konečně na světě: Maďarsko získalo zpět své tokajské, ale muselo se vzdát označení „Médoc“, které používalo pro sladké egerské červené víno, a názvu „koňak“ pro lanchidskou brandy. S Italy byl boj o hodně těžší. Vinaři z oblasti Frioul použili jméno řeky Tokaj a na trh uvedli dva druhy vína: Tocai friulano a Tocai italiano. Toto suché, velice lehké bílé víno nemá s originálem nic společného, ale název udělal své a italské tokajské se nejen dostalo na evropské stoly, ale dokonce začalo sbírat medaile. Spor přivedl obě strany před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který v roce 1993 udělil Maďarsku výhradní právo na označení „Tokaj“.

Sousedské spory

Avšak teprve v době, kdy Maďarsko považovalo bitvu za definitivně vyhranou, se objevil nepřítel z nejobávanějších: bylo to v roce 1993, kdy se osamostatnilo Slovensko a okamžitě začalo vyrábět vlastní tokajské. Čtyři piemontské obce totiž leží v pásmu širokém 3 až 4 kilometry a dlouhém 87 kilometrů, které náleží Slovensku. Hranice pásma výsadby Tokaje pocházejí ještě z doby rakouské císařovny a maďarské královny Marie Terezie. Ty ovšem nebyly brány na vědomí v roce 1920, když se definovaly nové hranice Maďarska a Československa. Významnější část oblasti Piemonte tak byla přidělena Slovensku, které rovněž zavedlo výrobu založenou na dovážených hroznech. Tuto praxi Maďaři téměř striktně zakazují a okamžitě také Slovákům vytkli, že nerespektují pravidla výroby a znehodnocují značku. Slovenská ofenzíva na sebe nenechala dlouho čekat: podle vyjádření Bratislavy chtěli Maďaři rozšířit pěstitelskou oblast. Začali proto vysazovat vinice na rovných plochách místo na svazích, a víno tak neodpovídá normám pro výrobu aszú.

V roce 2008 došly obě strany v rámci EU k předběžné dohodě: usnesly se na tom, že „Tokaj je historické bohatství, za něž nesou společnou zodpovědnost obě země a které je třeba sdílet“. Maďaři souhlasili s tím, aby seslovenská část vinicrozšířila na 565 hektarů, což Slovákům zajišťuje 10 % produkce tokajského, přičemž zbylých 90 % připadá Maďarsku. Na jaře roku 2009 Slovensko nicméně požadovalo další rozšíření na celkových 908 hektarů a porušilo dohodu. Nic nenasvědčuje tomu, že by se situaci podařilo vyřešit do roku 2010, kdy bude EU muset učinit konečné rozhodnutí o používání označení Tokaj. Je možné, že dojde k vytvoření dvou odlišných vinařských oblastí. Doufejme, že to tokajskému neuškodí.

Factual or translation error? Tell us.