Lukašenkovi přátelé v Bruselu

Ministři zahraničí EU se v pátek 23. března mají setkat v Bruselu. Mezitím se během týdne budou na jednáních nižší úrovně diplomaté dohadovat o uvalení sankcí na další běloruské občany a subjekty. Podle informací Euobserveru seznam prozatím zahrnuje oligarchu Jurije Čiže, hrstku dalších činovníků a několik firem vlastněných jiným prorežimním miliardářem Vladimirem Peftijevem. Peftjievovi už teď nesmí být vydáno vízum do zemí EU a jeho osobní majetek v EU byl zmrazen, stejně jako majetek tří jeho společností. Peftijev se toto rozhodnutí v současné době snaží zvrátit u Soudního dvora EU v Lucembursku.

„Nevěřili byste, kolik [lidí] tudy prošlo,“ sdělil zpravodajskému serveru jeden z vysokých úředníků EU, když popisoval zástup nevládních organizací, diplomatů a firem, snažících se v posledních týdnech přesvědčit EU, aby Peftijeva nechala na pokoji.

Tento úředník – podobně jako jiné zdroje, například Ales Michalevič, disident, kterému se loni podařilo z Běloruska uprchnout – tvrdí, že Peftijev vypsal odměnu ve výši jednoho milionu dolarů pro toho, komu se podaří zařídit, aby byl ze seznamu vyškrtnut. „Neviděl jsem jediný důkaz, že by měl Peftijev na tom seznamu figurovat. Na něm by měly být policie, KGB a soudci,“ řekl serveru jeden z informátorů, který působí v 'protilukašenkovské' nevládní organizaci sídlící v Praze. Další 'protilukašenkovská' nevládní organizace, tentokrát bruselská, zaslala představitelům EU dopis obsahující 25 jmen – včetně Peftijevova – o kterých tvrdí, že se na seznamu ocitli neprávem.

Bělorusové odvádějí špinovou práci za Putina

Zpravodajský portál jejich jména nezveřejnil, protože je možné, že jednotlivci, kteří tento seznam rozšiřují, byli vystaveni nátlaku a k této špinavé práci přinuceni. Euobserver rovněž kontaktoval litevskou právnickou kancelář Lawin, která Peftijeva před Evropským soudním dvorem zastupuje. Zpravodajský web se dotazoval, jak je to s tou milionovou prémií doopravdy. Kancelář ale odmítla informaci potvrdit nebo vyvrátit.

Čiž vlastní celou řadu podniků, od petrochemických firem po léčebné lázně a společnosti na výrobu nealkoholických nápojů. Mnoho z nich působí na trhu v zemích EU.

Peftijevův konglomerát firem vypadá zlověstněji. Peftijev je majoritním akcionářem a prezidentem Beltechexportu, největšího běloruského výrobce zbraní. Beltechexport produkuje letouny, obrněná vozidla a lehké zbraně. Nicméně hlavní aktivity firmy se týkají zprostředkování obchodů mezi ruskými zbrojařskými společnostmi a diktátory v Africe, střední Asii, jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Spojené státy tvrdí, že firma dodávala zbraně také Íránu a Severní Koreji.

„Kdyby Rusko prodávalo těmto režimům svoje zbraně přímo, pověst [ruského prezidenta] Putina by utrpěla další ránu. A tak to Bělorusko dělá za něj,“ prozradil Euobserveru Stanislav Šuškevič, bývalá běloruská hlava státu.

Selektivní sankce

Peftijev také provozuje telekomunikační společnost Beltelcom, s Lukašenkovým synem Dmitrijem spoluvlastní marketingovou společnost Spor-Pari a je majitelem podílu v běloruském poskytovateli internetu, firmě Dělovaja Set.

Diplomaté EU říkají, že Lotyšsko se nyní připojilo ke slovinské snaze Peftijeva ochránit. Obě země jsou ochotné dohodnout se na nových sankcích pouze v případě, že se nebudou týkat vybraných Peftijevových firem, které jsou v obchodních vztazích s jejich vlastními společnostmi. Jeden příklad za všechny: Peftijev spolupracuje se slovinskou společností Rico Group na výstavbě luxusního hotelu a elektrických trakčních stanic v hodnotě 157 milionů eur. Lobbisté zastávající se Peftijeva ujišťují, že se EU mýlí, když ho popisuje jako sponzora režimu. Jejich tvrzení je ale těžké uvěřit v zemi, kde je 70 procent hospodářství oficiálně ovládáno státem.

Expert na Bělorusko z nevládní organizace German Marshall Fund Joerg Forbrig je přesvědčen, že bohatství celé země s deseti miliony obyvatel kontroluje malý okruh Lukašenkových věrných. „Je pravděpodobné, že Peftijev disponuje vědomostmi o širších obchodních vztazích s EU, než jsou ty, které se týkají společností jemu přímo přisuzovaných,“ tvrdí.

Lukašenko minulý týden nechal popravit dva mladé muže, Uladzislava Kavaljova a Dzmitryje Kanavalava, kteří byli obviněni z umístění bomby v minském metru. O jejich vině však obecně panují vážné pochyby.

Lotyšsko a Slovinsko by měly nést odpovědnost za svá rozhodnutí

Jiný případ, který by se mohl zdát hloupý, kdyby nebyl tak děsivý, byla hospitalizace sedmatřicetiletého Siarheje Kavalenka, který držel protestní hladovku. Jeho zločinem bylo vyvěšení opoziční vlajky na vrchol vánočního stromku. Jeden z diplomatů EU nicméně potvrdil, že ani popravy na postoji Lotyšska a Slovinska nic nezměnily.

„Každý stejně ví, co je ten režim zač,“ řekl. Dodal, že rozhodnutí o uvalení sankcí bude nejspíše muset být přijato na schůzce zahraničních ministrů v pátek, protože jednání níže postavených diplomatů pravděpodobně k žádnému průlomu nepovedou. Lukašenko se zatím sankcím EU rád vysmívá. Ty jsou ale značně negativním signálem pro zahraniční investory, a to zvláště v době pro běloruskou ekonomiku nelehké.

Jednou ze známek, že opatření jsou účinná, ale je, že Lukašenkovi zmocněnci běžně nabízejí výměnu politických vězňů za ústupky EU. Žádné sankce ale nemohou odčinit to, co se stalo Kavaljovovi a Kanavalavovi.

Pokud se Čiž a Peftijev sankcím vyhnou, jsou ostatní země EU připraveny přinutit Lotyšsko a Slovinsko, aby za svůj postoj zaplatily politickou cenu. „Budou muset veřejně nést odpovědnost za svá rozhodnutí,“ říká diplomat EU.

Diplomacie

Bělorusko se učí, jak na Brusel

Po odvolání velvyslanců Evropské unie z Minsku v polovině tohoto měsíce se vzájemné vztahy nebezpečně přibližují krizi, píše listNew Eastern Europe (NEE), který dále upozorňuje, že současná situace –

by mohla vyústit v úplnou ztrátu vlivu EU v Bělorusku a v počátek nové politické strategie EU vůči této zemi. Radě EU se nedaří uvalit na Bělorusko nové sankce, což jasně ukazuje, že Minsk není na situaci nepřipraven a naučil se, jak se dělá diplomacie na ruský způsob. Jinými slovy: jednej pomalu, ale nezapomínej na své cíle, nesnaž se o globální tahy, ale naopak se zaměřuj lokálně, měj na paměti, že EU nevede pouze jednu zahraniční politiku a vždy hledej slabá místa, jakými jsou například země, které více zajímá vlastní byznys než solidarita s jinými.

Jak zároveňpíše deník Gazeta Wyborcza, brutální poprava údajných pachatelů minského bombového atentátů provedená 17. března, ukazuje, že Lukašenkova „krutost je silnější než cynické politické kalkulace a jeho moc spočívá v teroru a zastrašování krajanů“.

Bělorusko upadá do ekonomické stagnace. Výměnou za půjčky musí své nejlepší podniky prodat Rusku. Prezidentova popularita klesá a sociální nespokojenost roste.