Vyberte si jazyk
„Je to skotská ropa“ je jedním z nejvýbojnějších sloganů skotské politiky. Myšlenka, kterou Skotská národní strana poprvé nahlas vyslovila v roce 1974, tedy že Skotsku „patří“ až 90 % severomořských ropných zásob, i nadále představuje pro nacionalisty jednu z největších křivd.
A v příštích dvou letech, než Alex Salmond dovede zemi k referendu o nezávislosti, se jistě stane jedním z jejich nejsilnějších argumentů. Skotští nacionalisté věří, že tak pomůže rozhodnout o osudu Velké Británie.
Od okamžiku, kdy vyšlo najevo, že ropná pole v Severním moři by mohla být zdrojem obrovských příjmů, SNP trvá na tom, že série vlád, které se za tu dobu ve Westminsteru vystřídaly, toto bohatství prohýřila. Poukazují přitom na Norsko, jehož populace (necelých 5 milionů) je se Skotskem srovnatelná, které většinu svých příjmů z ropy dokázalo uspořit. Přebytek plyne do vládního penzijního fondu, který je momentálně největším evropských podílovým vlastníkem a jehož majetek představuje 3.3 triliónu norských korun (434 miliard euro).
SNP tvrdí, že pokud bychom narýsovali přímku směrem na východ od města Berwick, kde skotsko-anglická hranice končí na břehu Severního moře, toto rozdělení by Skotsku dalo kontrolu nad téměř všemi ropnými a plynovými poli Severního moře.
Skotská vláda, která vypracovává detailní podklady na podporu tohoto 90% požadavku, zatímco její zaměstnanci se připravují na referendum, tvrdí, že v příštích pěti letech by Skotsko mělo ze Severního získat příjem ve výši asi 54 miliard liber (64 miliard euro), přičemž samotná „aktiva“ jsou ceněna na asi 1 trilion liber (1,19 trilionů euro), včetně zbývajících zásob.
Salmond prohlašuje, že spolu s nemalými skotskými zdroji větrné a mořské energie i dalším průmyslem, jako je například výroba whisky, by ropa ze Skotska udělala jeden z šesti nejbohatších národů v OECD, zatímco zbytek Velké Británie by se propadl až na patnáctou příčku.
Salmond však bude muset odpovědět i na některé zneklidňující otázky, například zda Skotsko dokáže průmyslu nabídnout stejně silné mezinárodní zázemí a relativně stabilní daňový a regulační režim, jako Velká Británie. Podle odborníků budou ropné koncerny a inženýrské společnosti, které jsou na kontraktech v Severním moři silně závislé, posuzovat i potenciální nevýhody nezávislosti. Musely by totiž podléhat dvěma regulačním i daňovým systémům zároveň – Británie disponuje sítí odborných institucí v oblasti zdraví a bezpečnosti i ochrany životního prostředí, které do velké míry podléhají britské vládní administrativě. Skotsko si ty své bude muset teprve vytvořit.
Bylo by nezávislé Skotsko, hypoteticky jeden z nejmenších států EU, schopné vyrovnat se britskému politickému vlivu a moci v Bruselu či na světové scéně? Existuje zde i problém dlouhodobých povolení k průzkumu a vrtům, které britská vláda vydala ropným společnostem, mnohým až na 30 let. Jakým způsobem by byly převedeny? A pomysleme i na otázku, zda by Skotsko dokázalo vrty v Severním moři chránit. Mohla by si vláda v Edinburghu dovolit armádu schopnou čelit teroristickému útoku?
Ropný průmysl však může i usoudit, že skotské vlády by byly ochotnější ke kompromisu v oblasti daní. Severní moře má v ekonomice Skotska mnohem větší váhu, než v hospodářství Velké Británie. Zatímco přesná čísla se rok od roku mění, ropa a zemní plyn vytváří přibližně 2 % britského HDP a daní. Výroční ekonomická zpráva skotské vlády naopak odhaduje, že tento průmysl by tvořil 12 % celkových státních příjmů.
Salmond dal sektoru obnovitelných energií do roku 2020 za úkol stát se za optimálních podmínek schopným uspokojit 100 % skotské poptávky po elektřině, zatímco Skotsko si jako zálohu ponechá dvě jaderné elektrárny a již existující uhelné. [Britský ministr pro energetiku a klimatické změny] Charles Hendry však upozorňuje na problém: jestliže se Skotsko v roce 2014 osamostatní, nebude již moci spoléhat na britské dotace obnovitelných energií. Pokud bude chtít vyvážet a dovážet energii, bude muset platit za přístup k energetické síti, a zároveň mu budou konkurovat francouzští, irští a norští dodavatelé.
Jak uvedl mluvčí skotského ministra financí Johna Swinneyho uvedl, „Skotsko má v Severní síti majetek v ceně 1 trilionu liber – zatímco britský státní dluh tuto hranici poprvé přesáhl – přičemž asi 40 % zásob a více než polovina celkové hodnoty ještě nebyly využity. Jelikož cena ropy by měla vzrůst na více než $200 dolarů za barel (150 euro), tato čísla naprosto zdůrazňují nutnost, aby Skotsko, z důvodu dlouhodobého státního zájmu, získalo zároveň s nezávislostí kontrolu nad svými vlastními zdroji.“
