Česká republika: Eco-racketeering, byznys budoucnosti

©  Presseurop
© Presseurop
25 leden 2010 – Lidové noviny (Praha)

V souvislosti se zatčením ekologického aktivisty, který ve jménu ochrany přírody blokoval všechny stavební projekty na Litoměřicku a jejich investory vydíral, píše Ivan Brezina v Lidových novinách o novém typu "zeleného" vydírání velkých nevládních ekologických organizacích, jež pracují s naším pocitem viny.

Těsně před Vánocemi byl v Litoměřicích zatčen Lubomír Studnička ze Společnosti ochránců přírody Litoměřice. Policie „ekologa“ obvinila z vydírání, jehož princip byl průzračně jednoduchý. Studnička na Litoměřicku blokoval vše, co se dalo. Brzdil záměry soukromých investorů, torpédoval stavbu mostu přes Labe, opožďoval dokončení dálnice D8. Zaklínal se přírodou, ale za stažení žalob a odvolání požadoval „sponzorské dary“. Jednomu z vydíraných podnikatelů došla trpělivost. Naoko s „darem“ souhlasil, ale informoval policii, která Studničkovi podstrčila označené bankovky. V Česku tak byl odhalen první velký případ ekoracketeeringu. Že je naprosto ojedinělý a v historii českého zeleného hnutí nemá obdoby? Pokud se o nevládní ekologické organizace zajímáte delší dobu, víte, že jde naopak o standardní způsob jejich „podnikání“. Zákony dávají zdržovačům z profese obrovské možnosti nátlaku na investory. Studničkovo zatčení je jen špičkou ledovce. Kolik podobných případů zůstává neodhaleno?

Místo výhružek, pocit viny

Zatímco hloupý ekovyděrač chce peníze za zavřenými dveřmi, chytrý ekovyděrač vymáhá „nevšimné“ hezky všem na očích. Ale skutečně geniálního ekovyděrače malé ryby v podobě lokálních investorů nezajímají. Ví, že když bude globálně vydírat celé lidstvo, místo milionů získá biliony. Nepracuje s výhrůžkami, ale s pocitem viny. Pokud se mu totiž podaří vzbudit v nás dojem, že děláme něco špatného, vůbec si neuvědomíme, že jsme vydíráni. Prostě jen otevřeme peněženku s pocitem, že je to naše morální povinnost. Přesně takhle pracují klimatičtí vyděrači. Třeba apoštol nepříjemných pravd Al Gore, který prosazuje, abychom v zájmu oddálení globálního oteplování žili „uhlíkově neutrálním stylem“. Jedním z největších světových zprostředkovatelů v miliardovém byznysu s „uhlíkovými odpustky“ je přitom londýnská firma Generation Investment Management. Jejím zakladatelem je Al Gore. Britský deník Telegraph koncem prosince popsal soukromé aktivity šéfa Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) Rádžendry Pačaurího. Ekologisté a média rádi označují IPCC za „největší světový panel nezávislých vědců“. Ukázalo se, že Pačaurí není žádný klimatolog, nýbrž železniční inženýr. Především je však úzce finančně propojen s takzvaným „průmyslem ochrany klimatu“. Dělá poradce řady „zelených“ investičních fondů a firem obchodujících s trvale udržitelnými technologiemi, sedí v dozorčí radě Chicagské klimatické burzy, které prodává „uhlíkové odpustky“... A tenhle případ globálního klimatického vydírání byl shodou okolností odhalen právě v době, kdy na zápěstí Lubomíra Studničky cvakla policejní želízka. Celý článek čtěte na webových stránkách lidovky.cz

Factual or translation error? Tell us.