Vyberte si jazyk
„Touží finanční svět po kůži států eurozóny?“ Otázka, kterou si položil deník Libération, rezonuje od minulého pátku ve vládních prostorách a na chodbách evropských institucí. Po složitém dni, který zažila madridská a lisabonská burza, „klesla [v pátek] pařížská burza o 3,40 %. A aténská o 3,73 %,“ připomíná francouzský deník. „Euro kleslo poprvé za osm měsíců na 1,36 za dolar. Pod palbou je 30 000 miliard veřejného dluhu, který nakumulovaly země G7, a situace v Řecku, Španělsku a Portugalsku.“
„Tak jak roste nejistota ohledně situace ve veřejných financích, testují spekulanti odolnost eurozóny útokem na její nejslabší články,“ píše La Tribune. „Nemluvila snad před několika dny jedna z ikon trhu – americký ekonom Nouriel Roubini – o ‚možném rozpadu měnové unie‘?“
„Tlakem na euro a požadavkem příspěvků na financování států, které nutně potřebují pomoc, vystavují spekulanti druhou ekonomickou mocnost světa z perspektivy hrubého domácího produktu jejím slabinám, kterými jsou absence evropské vlády a přísnost Maastrichtské smlouvy vylučující solidaritu na mezistátní úrovni.“
Jedna banka a dva hedgeové fondy
Destabilizace jednotné měny tedy byla zřejmě chtěná. Libération dokonce označila tři viníky. „Podle našich informací pocházejících jak od tržních, tak finančních institucí by za útoky proti Řecku, Portugalsku a Španělsku měla stát jedna velká americká investiční banka a dva velice důležité hedgeové fondy. Jaký mají cíl? Vydělat maximum peněz na šíření paniky, která jim umožňuje požadovat od Řecka díky spekulacím čím dál vyšší úroky. Proč neuvést konkrétní jména? Protože se jedná o celý soubor presumpcí, které může soud v případě procesu považovat za nedostačující. A jak říká jeden z tržních operátorů: ‚S těmihle lidmi je neradno si zahrávat.‘“
Libération uvádí, že „ony dva hedgeové fondy, které ovládají řecký trh, doslaly vztek, protože z poslední řecké půjčky získaly pouze 2 %, a jsou připraveny rozšířit paniku na trhu s CDS – credit default swap (Swap úvěrového selhání). Co tento název vlastně znamená? Jde o typ úvěrového pojištění, které se uzavírá na ochranu proti potenciální neschopnosti státu splácet půjčené peníze. CDS má danou cenu a obchoduje se s ním na neregulovaném a zcela neprůhledném trhu.
Teze o anglosaské konspiraci
Madridský El País se domnívá, že „nic z toho, co tu teď vzniká, včetně úvodníků některých zahraničních listů s jejich apokalyptickými komentáři, není jen tak samo sebou, a spíše se to řídí zvláštními zájmy." To, že se španělská ministryně financí Elena Salgadová vydala 8. února do Londýna, aby se pokusila přesvědčit tamní investory a média o solventnosti španělské ekonomiky, naznačuje, kam jsou tyto ‚zvláštní zájmy‘ nasměrovány.
The Economist nicméně na svém evropském blogu zvaném Charlemagne tezi „anglosaské konspirace nebo něčeho takového“ vyvrací. Britové, „kteří euro vždy nenáviděli, a Američané, kteří se jím cítili být ohroženi,“ se měli snažit „euro očerňovat, a odvrátit tak pozornost od problémů dolaru a libry.“ Avšak „ani ty nejkonzervativnější a nejeuroskeptičtější deníky, jako například Daily Mail, nemají z problémů eurozóny až zas tak velkou radost, protože se obávají, aby se nákaza nerozšířila i na britskou a americkou ekonomiku.“
"Metoda Isărescu"
Podle doporučení Libération by se měly evropské vlády a Evropská centrální banka co nejrychleji pokusit „uklidnit trhy, dát jim na srozuměnou, že se staly obětí spekulantů a že můžou hodně ztratit, pokud se jimi budou řídit (…) Už nejde o to, odvolávat se na Maastrichtskou dohodu, která zakazuje přijít na pomoc členskému státu eurozóny. Pokud mají investoři záruku, že Řecko nepadne, zase zavládne klid.“
Rumunský zpravodajský portál Hotnews.ro to nazývá „metodou Isarescu“ podle jména guvernéra Rumunské národní banky Mugura Isarescua. Na podzim „slíbila jedna rumunská banka svým klientům, že lei oslabí. Uběhly týdny a lei se nezachoval podle očekávání banky. Její klienti pak dali příkaz k prodeji, což pro banku znamenalo masivní ztráty.“ Rumunská národní banka, která tyto obavy nikdy nepotvrdila, na tom „trochu vydělala“. „ECB by měla udělat to samé.“
