Vyberte si jazyk
„Ano, máte pravdu, na cizí jazyky máme nadání!“ Během bruselského kolokvia o postavení Rumunska v EU jsem náhodou padl na rumunského taxikáře. Na cestě jsem přemýšlel o tom, o čem jsem měl ten den hovořit, a se svým krajanem jsem na toto téma zapředl diskuzi. „V čem jsme podle vás dobří, v čem jsme lepší v porovnání s ostatními zeměmi?“ zeptal jsem se ho. „Řekl bych, že v zemědělství a v cestovním ruchu, jak všichni říkají…,“ odpověděl řidič. „Možná ještě ti programéři, ti, no… jak se jim říká… softwaristi, kalkulátoři?“ A pak jsem na to přišel: „Překladatelé a tlumočníci, ty můžeme nabídnout Evropě!“ Taxikář vypadal trochu zmateně. A přitom na jeho taxíku stálo: „Mluvíme anglicky a španělsky.“
Mnohojazyčnost, přednost Rumunů
V Rumunsku se hodně cení, když umíte cizí jazyky. Vždycky jsem měl pocit, že procento těch, kteří vám dokážou na ulici anglicky (francouzsky nebo německy) poradit cestu, je v Bukurešti daleko vyšší než třeba v Sofii, Praze nebo Budapešti. Skandinávci mluví všichni plynně anglicky nebo německy, ale směrem na jih už je to složitější: Francouzi k tomu, aby se začali učit anglicky, potřebovali před nedávnem nákladnou reklamní kampaň, Italové jsou příliš zahleděni do krásy vlastního jazyka, Španělé se vedle kastilštiny či katalánštiny lokálně učí jazyk převládajících skupin turistů (tj. němčinu nebo francouzštinu)...
Když pak vedoucí delegace Evropské komise v Rumunsku položil během zasedání otázku, ve které oblasti je Rumunsko před ostatními zeměmi napřed, přednesl jsem nadšeně to, co jsem předtím opakoval v taxíku: „Dosud jsme byli evropskými krejčími a nebylo se za co stydět, tak proč bychom se nyní nemohli stát evropskými překladateli a tlumočníky? V Rumunsku jsou státníci terčem posměchu, když se neumějí správně vyjádřit v cizím jazyce, což v jiných zemích není tak zcela běžné.“ U nás to patří k přirozeným věcem. Neumět cizí jazyk se považuje za ostudu. Na Západě je to každému jedno. Lidé tam podléhají komplexu velké kultury, a nemají potřebu učit se jazyk svých sousedů.
Náhoda dělá dobré věci
Byla to opravdu náhoda, že po vstupu Rumunska do EU v roce 2007 dostal první rumunský eurokomisař Orban na starost právě mnohojazyčnost? Mnohé Rumuny přitom popudilo, že byl Rumunsku přidělen právě tento post, hodný „země druhé zóny“.
Nakonec se za ty téměř tři roky, kdy zastával svůj post, Orban opravdu nenudil. Vděčíme mu například za to, že byla irská gaelština uznána oficiálním jazykem EU. Podobnou žádost už si podali také Katalánci, Korsičané a Baskové. Jakmile se nový komisař ve svém úřadu zabydlel, začal se hned věnovat jeho organizaci, konkrétně budování největšího překladatelského a tlumočnického sboru na světě. Coby první člověk na tomto postu podnikl ve svém sektoru také průkopnické kroky, a dokonce navrhl téma pro strategii EU: „Jazyky a hospodářská soutěž“ a zavedl stipendijní program Erasmus pro podniky. Sami Britové přiznali, že jejich firmy přišly o hodně peněz a že jim poklesla produktivita, protože po celá desetiletí zanedbávali cizí jazyky, neboť angličtina jim připadala v obchodní sféře dostačující.
Francouzi si toto nebezpečí uvědomili, a minulý rok zahájili s velkou slávou pozoruhodnou kampaň (plnou humoru), která vyzývá lidi k tomu, aby se učili anglicky. V neposlední řadě musel Orban reprezentovat před Evropskou komisí Rumunsko coby zemi nejistou, váhavou a neznalou praktik unijní byrokracie.
