Zaměstnanci italské fabriky Fiat demonstrují v Římě, prosinec 2009 (AFP)

Evropa staví barikády

V době propouštění a ponurých prognóz, podle kterých se hospodářské oživování zastavilo, čelí kontinent bezprecedentní vlně protestních akcí. Demonstranti se proti rozpočtovým škrtům a snižování platů staví od Dublinu až po Atény.

Zveřejněno dne 24 února 2010 v 16:27
Zaměstnanci italské fabriky Fiat demonstrují v Římě, prosinec 2009 (AFP)

Evropou se šíří vlna protestů a sociálních nepokojů. Zaměstnanci se bouří proti snahám vlád a soukromých firem nastolit úsporné programy, stlačit mzdy a zachránit jisté státy od hrozby krachu. Včera v noci se ve Španělsku konala obrovská protestní shromáždění, dnes by generální stávka mohla zcela paralyzovat Řecko a protestní akce na francouzských letištích a rafinériích, stejně jako na poslední chvíli odvolaná stávka německé Lufthansy pak dávají jasně najevo, že se jedná jen o začátek největších veřejných nepokojů od revolučního zápalu roku 1968. Průmyslové hospodářství Evropy se ještě nedostalo z recese, ale kvůli rostoucí nezaměstnanosti a hlasitějšímu volání po úsporách jsou evropští zaměstnanci stále vzpurnější.

Italský automobilový gigant v nesnázích Fiat tento týden náhle pozastavil výrobu ve všech svých italských závodech. Doma tak na dva týdny zůstalo 30 000 lidí a další odstávky se plánují na příští měsíc. Mezitím se pod vahou neochabující mediální masáže o řecké krizi objevují signály o upadající důvěře v ekonomiku. Guvernér Bank of England Mervyn King vyjádřil obavu, že zotavování Evropy se „zastavilo“, což má krutý dopad na britskou ekonomiku. Tolik obávaná „dvojitá recese“se zdá nevyhnutelná.

Zdaleka nejrozsáhlejší protesty se budou dnes konat v Řecku, kde již proběhly ty nejdivočejší stávky a hlasité protesty proti snahám předsedy vlády Jorgese Papandrea dostat pod kontrolu propastný deficit, nejhorší v eurozóně. Demonstranti podporovaní komunistickou stranou se včera pokusili zablokovat aténskou burzu a dnes stávka zastaví letecký, železniční a námořní provoz. Jejich hněv způsobují drakonické škrty v sociálních výdajích. Uzavřou se rovněž školy, vládní úřady a soudy, dopady zaznamenají i banky, nemocnice a státem vlastněné firmy. Poněkud tragikomicky působí, že se k protestům vůči snahám vlastní vlády dát do pořádku státní finance přidali i berní úředníci.

Rovněž Španělsko – další z takzvané skupiny „PIIGS“, těžce zadlužených zemí, mezi které se řadí Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko – čelí odhodlanému odporu proti snahám Zapaterovy vlády dát do pořádku Španělské veřejné finance. Řada pozorovatelů se španělské rozpočtové krize obává mnohem více než té řecké z jednoho jednoduchého důvodu: španělské hospodářství je zhruba pětkrát větší než řecké a ani zdroje bohatších členů eurozóny, zejména Německa, by nemusely na jeho záchranu stačit.

Newsletter v češtině

V Madridu, Valencii a Barceloně se včera v noci konala shromáždění proti plánu na zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let. Protesty se na konci týdne rozšíří i do zbytku země. Španělské hospodářské problémy mohou být mnohem úpornější než ty řecké. Španělskou ekonomiku táhla v dobách boomu realitní bublina a pád, který následoval, byl ještě horší než v naprosté většině států eurozóny včetně Řecka. Data ukazují, že Španělsko, které se z recese teprve musí dostat, čelí sociálním a hospodářským dopadům v podobě 20% nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti u mladých dosahuje dokonce 35% a je nejvyšší v eurozóně.

Irsko, Řecko, Španělsko a ostatní čelí totiž tomu, co ekonomové eufemisticky nazývají „vnitřní devalvací“, kdy dochází ke snižování platů a nákladů a když je to nutné, tak se do rekordních výšin nechá vystoupat i nezaměstnanost. Problém, na který mezi jinými upozorňuje i laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, spočívá v tom, že deflační politiky mohou hospodářství ohrozit ještě víc a kvůli kolapsu daňových příjmů a nárůstu plateb podpory v nezaměstnanosti spustit ještě akutnější rozpočtovou krizi.

Protest

Němci do toho nemají co mluvit

Ti co nechali Evropu vykrvácet, si dovolují mluvit? To je tedy paráda!“ protestuje komentátor Konstantin Roumeliotis v listu Eleftherotypia proti váhání Německa přijmout plán evropské pomoci Řecku. „Během Druhé světové války jste Řecko vydrancovali a dnes si váš tisk dá na přebal vysokonákladového časopisu (Focus) Venuši Milétskou s vystrčeným prostředníkem? Kromě toho, že je to nevkusné, je to jednoduše nemístné! Těch ukradených 70 miliard euro nikdy Řecko nedostalo zpět a teď, když máme problémy, nás odmítáte podpořit, zatímco zde německé investice jen kvetou? Trochu serióznosti, paní Merkelová! Nezapomínejte na svou minulost. Teď není čas na řeči.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma