Pohřešovaná v 27 členských státech. © Presseurop

Všichni proti lady Ashtonové

Po José Manuelu Barrosovi a Hermanu Van Rompuyovi je nyní Catherine Ashtonová pro všechny oblíbeným otloukánkem. Zbývají nedávno zvolené Vysoké představitelce EU pro zahraniční věci ještě síly? Evropská unie bez kormidla je terčem kritiky evropského tisku…

Zveřejněno dne 26 února 2010 v 13:44
Pohřešovaná v 27 členských státech. © Presseurop

Jsou tomu jen tři měsíce, co byla Catherine Ashtonová zvolena do funkce Vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a už se objevila otázka o tom, jestli už není na cestě ven. „Zvolna vroucí nespokojenost“ s jejím výkonem se nyní změnila v „přímou kritiku“, píší The Times. Podle londýnského deníku byl „odstřel“ Ashtonové původně iniciován Francií, která „chtěla silného ministra zahraničí,“ ale nyní se šíří po celém kontinentu.

Zdá se, že lídři Evropské unie se zlobí, že se Ashtonová nedostavila na schůzku evropských ministrů obrany s Generálním tajemníkem NATO, která se konala 25. února na Mallorce (účastnila se místo toho inaugurace ukrajinského prezidenta Janukovyče). Tón udával francouzský ministr obrany Hervé Morin: „Není zajímavé, že na první schůzce od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, kde se má ukázat pouto mezi NATO a EU, tu dnes ráno máme Generálního tajemníka NATO (Anderse Fogha Rasussena), ale ne Vysokou představitelku?“ Přidal se k němu však i jeho holandský kolega Jack de Vries, který na Twittru zavtipkoval o tom, že „Madam Ashtonová se vyznamenala svou nepřítomností“ a též Španěl Carme Chacón, který vyjádřil „politování nad nepřítomností Ashtonové“.

Politička třetí ligy

Londýnský deník míní, že tato neshoda jen ukazuje napětí mezi Lady Ashtonovou a dalšími dvěma postavami EU, předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem , z nichž jeden i druhý, jak praví zdroje, „mohli EU na Ukrajině reprezentovat.“ Lisabonská smlouva, která měla unijní hierarchii zjednodušit, tak naopak vytvořila matoucí strukturu „tří táborů, které spolu zápasí o moc a vliv.“

Newsletter v češtině

Tři měsíce po tom, co se Ashtonová ujala své nové funkce, se jejím směrem ozývá jen velmi málo chvály. Europoslanec Zbigniew Ziobro v deníku Rzecpospolita říká, že „jmenování političky třetí ligy do křesla Vysoké představitelky EU mělo za cíl udržet dominantní pozici velmocí uprostřed EU. Berlín, Paříž, Řím a Londýn chtějí především sledovat své národní zájmy.“ Další kousavé poznámky na adresu dosavadní práce Ashtonové si neodpustil v polském deníku Źicie Warszavy Piotr Kaczyński, expert z Centra pro Evropská politická studia: „Ashtonová je pasivní. Co se týkalo událostí na Haiti (zemětřesení) a v Bělorusku (pronásledování polské menšiny), musely na ni členské státy naléhat.“ El País upomíná své čtenáře na to, že José Manuelu Barrosovi nedávno „ujela ruka“, když jmenoval bývalého vedoucího svého kabinetu João Vale de Almeidu na post velvyslance EU ve Washingtonu. V Bruselu je toto „vnímáno jako vnucování Barrosova rozhodnutí Ashtonové, což ona popírá.“

EU je moc klubová

Jediný odlišný názor zaznívá ze strany deníku De Volkskrant, který ohledně ostudy Ashtonové na Haiti namítá, že ji od odjezdu odradilo vedení OSN. Co se týká de Almeidy, nizozemský deník přenáší výrok Vysoké představitelky, že „nová jmenovací pravidla ještě nezačala platit a tato pozice zůstávala neobsazená již od listopadu. Bylo proto nutno jednat rychle.“ De Volkskrant cituje diplomatický zdroj, který vidí šance Ashtonové na vybudování „evropské diplomacie“ optimisticky. Je to opravdová výzva – „jestli se jí to podaří, všechna kritika zmlkne.“

Na druhé straně Atlantiku se časopis Time zamýšlí nad tím, „kam odešla Evropa“. Článek posměšně nazvaný „Neuvěřitelně se zmenšující Evropa“ běduje nad mechanismy vytvořenými Lisabonskou smlouvou, které „se zdají být parodií na vše, co je na EU špatné, jsou byrokratické a komplikované, postavené na principech nejmenšího zla a vypadají, že povedou k teritoriálním půtkám, spíše než k akci.“

„Zeptejte se Catherine Ashtonové na to, jak by definovala evropské hodnoty,“ pokračuje autor, „a její aspirace se neukáží jako zrovna skromné: ‘Demokracie. Lidská práva,‘ říká. ‘Snaha o stabilní, sebejisté národy, které si cení politického dialogu a hospodářských vztahů. Evropa by měla o sobě přemýšlet zeširoka – kvůli sobě i jiným. Ve světě by mnozí přivítali silnější evropský hlas.‘ Bohužel však,“ dodává Time, „pokud má Evropa tyto sny realizovat, musí začít fungovat na jiných principech. Schopnost jednat jako opravdový sjednocený blok by jí přinesla více vlivu. Vysoce postavený asijský úředník popisuje – s viditelným podrážděním – jak na mezinárodních summitech mluví evropští lídři neustále jen sami se sebou. ‘Je to vážně klub,‘ říká a nesnaží se přitom o kompliment. Nakonec,“ píše Time, „evropští lídři už se nemohou dále vyhýbat nepříjemné otázce: Je společná zahraniční politika opravdu tím, co členské státy – a jejich domácí voliči – chtějí?“

Polemika

Pod palbou je i Van Rompuy

Catherine Ashtonovou kritizují její kolegové, Hermana Van Rompuye urazil jeden z europoslanců. Po tom, co ho britský euroskeptik Nigel Farage nazval “mokrým hadrem”, brání předsedu Evropské rady deník The Times. “Nikoliv pane Faragu, jménem většiny britského lidu nemluvíte,“ ozývá se ve svém úvodníku deník. „Většinu britského lidu by nikdy nenapadlo být tak trapně nezdvořilá.“ Přesto má, myslí si komentátor Michael White v listu Guardian, Nigel Farage pravdu. Zdůrazňujíc, že „o Van Rompuyovi nikdo nikdy neslyšel“, nám europoslanec připomíná, že „volba Rumpíka-Pumpíka byla velkou strategickou chybou, jak je patrné z rozhodnutí Baracka Obamy neúčastnit se příštího summitu mezi EU a Spojenými státy.“ Na druhou stranu, dodává White, tato slabost „znovu ukazuje, že vize federálního superstátu zůstává daleko od reality.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma