Vyberte si jazyk
Do nového řeckého parlamentu se v neděli probojovalo sedm stran. O čtyřech z nich, třech levicových a jedné pravicové, by se dalo z hlediska evropského hlavního proudu říci, že jsou extremistické. Nebudou schopny sestavit vládu a Řekové půjdou za měsíc znovu volit [datum konání nových voleb bylo stanoveno na 17. června]. Mezitím ovšem jejich nereformovanému státu dojdou peníze a nejspíš opustí eurozónu.
Evropští politici včetně nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda tak budou vtaženi do rozhodování o událostech, na něž mají jen omezený, pokud vůbec nějaký vliv. Od podzimu 2009 už nejméně potřetí tak budou evropští politici hasit požár, místo aby se zabývali jeho prevencí. Akutní řecký problém, který mohl být už dávno vyřešený kontrolovatelným bankrotem, opět evropské lídry odvádí od odpovědí na strategické otázky dalšího rozvoje Evropy.
V dlouhodobé perspektivě bude o prosperitě v Evropě rozhodovat spíš to, jak šéfové eurozóny skloubí podporu růstu a politiku škrtů, než zda se Řekové rozhodnou pomocí demokratických voleb spáchat ekonomickou sebevraždu. Řekové výsledkem voleb naznačili vlastní neschopnost: vytrestali velké strany, které je do nynějších problémů dostaly. Ale osmdesát procent Řeků včetně levicových extremistů je pro euro, jenže nejsou ochotni pro to nic udělat. Vypadá to, že Evropa se blíží k tomu, co už měla udělat dávno: Řecko od eurozóny oddělit.
Celý článek naleznete na stránkách Hospodářských novin
