Zpráva Strategie EU 2020
Strategie 2020 by měla znovu rozpohybovat evropskou ekonomiku. Foto: Luis Castaneda Inc.

Další seznam dobrých úmyslů?

Po neúspěchu Lisabonské strategie, která měla Evropskou unii proměnit do roku 2010 v nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, má Evropská komise třetího března představit strategii "EU 2020". Jedná se o plán zaměřený na inovace, vzdělávání a nové technologie, který má vést k cílům stanoveným na příští desetiletí. Již nyní však vůči němu existují výhrady.

Zveřejněno dne 2 března 2010 v 14:03
Strategie 2020 by měla znovu rozpohybovat evropskou ekonomiku. Foto: Luis Castaneda Inc.

Pokračování v růstu díky energetickým supersítím, nové předpisy pro státní podporu, zavedení skutečně evropského patentního systému, jednotný trh pro výzkum, síť „ekologické“ dopravy a konečně vysokorychlostní internet pro všechny a za levné ceny. Evropa uznává, že existuje celá řada nástrojů, díky nimž lze evropskou ekonomiku opětovně navrátit do sedla, a nezakrývá, že její poslední pokus – Lisbonská strategie na období 2000-2010 – nepřinesl očekávané výsledky. A víc než to: „Finanční krize smetla pokrok posledních let,“ oznámila Evropská komise a zdůraznila nutnost položit si napříště laťku o něco výš. Za tím účelem je třeba připravit nový program, kterého by se drželi všichni, protože „vzhledem k recesi je nyní obtížnější plánovat jistý ekonomický rozvoj“.

Odpověď, nebo alespoň pokus o ni, přináší EU 2020, strategický dokument o třiceti stranách, který má Evropská komise představit 3. března a který je prvním počinem vedení Barroso-II. Strategie 2020 se prezentuje jako program konjunkturálního řízení, ale číst by se dal i jako pohádka. Zalistujeme-li v poslední verzi, můžeme zajisté říci, že oněch pět cílů, které strategie vytyčuje pro rok 2020, je velice ambiciózních: zvýšení zaměstnanosti ze současných 69 % aktivní populace na 75 %; investice 4 % HDP do výzkumu; snížení emisí CO2 v porovnání s rokem 1990 o 20 %; zvýšení zastoupení absolventů vysokých škol v dospělé populaci na 40 %; snížení o čtvrtinu, tedy o 28 milionů, podílu obyvatelstva žijícího pod prahem chudoby.

Ztracené desetiletí?

Cílem jsou „dvě procenta HDP a 5,6 milionů pracovních míst v horizontu deseti let,“ ovšem partie ještě nezačala. Analýza Evropské komise potvrdila „strukturálně slabší míru rozvoje [Evropy] ve srovnání s hlavními partnery, a to zejména v důsledku prohloubení rozdílů v produktivitě“, což jde ruku v ruce s pracovním trhem, který v porovnání s konkurenčním americkým či japonským trhem stagnuje. Nemluvě o tom, že pokles počtu aktivně pracujících v kombinaci s rostoucím počtem důchodců „způsobí problémy v oblasti systémů sociální pomoci a evropských veřejných financí“. „Buď budeme čelit budoucnosti tím, že všichni společně zareagujeme na výzvy, které s sebou přináší oživení“, upozorňuje Komise, „nebo nám hrozí trvalá ztráta růstu, která by mohla vyvolat vysoký nárůst nezaměstnanosti, sociální napětí a zhoršení pozice Evropy na mezinárodní scéně.“ To by byl ten nejhorší scénář, scénář „ztraceného desetiletí“, kterému bychom se měli raději vyhnout.

Newsletter v češtině

Na to, abychom požadovali od států harmonickou spolupráci, není zrovna příhodná doba: časy nahrávají nacionalistickým tenzím a potlačují evropanství. Komise se nicméně domnívá, že nemá na výběr, a snaží se, aby nebyla ovlivňována. K růstu podle ní směřují tři cesty: „inteligentní, ekologická a inkluzivní“, po nichž by se měl vydat zčásti Brusel, zčásti každý stát. Prvním bodem jsou inovace a zvýšení investic do výzkumu. Evropa dnes do této oblasti investuje 2 % HDP, zatímco Japonsko 3,4 %. Komise rovněž klade důraz na budování týmů, využívání patentů a vytváření partnerství, a tím posílení technologického pokroku.

Mobilita proti pracovní nejistotě

Ekologická cesta jako velký příslib pro automobilismus a budoucí mobilitu, přinášející s sebou celou řadu nových nástrojů financování. Čistá a užitečná energie díky výměnným sítím supergrids, které by měly Evropě zajistit soběstačnost. Podpora průmyslových zón určených pro malé a střední podniky. Flexicurity [flexibilita a ochrana, z anglického flexibility a security], která propojuje mobilitu a ochranu proti pracovní nejistotě. A nakonec nové technologie. Lákavé slogany a krásná slova, kterým vlády nyní musejí dát obsah. Je to příležitost využívat jednotný trh a přitom se opírat o efektivnější systém veřejného a soukromého financování. Brusel bude koordinovat, co bude moci. Do hry se musejí zapojit jednotlivé státy, musejí dát do pořádku své účty a dbát na to, aby „zvyšování daní neovlivňovalo negativně růst“. Veřejná soutěž musí probíhat pružně a transparentně a služby musí být efektivní. Vše musí fungovat tím nejlepším možným způsobem, zejména pak koordinace. Je třeba posílit synergie. Evropská rada a Evropský parlament by se měly vyjádřit v červnu. Poté budou přiděleny úkoly, na jejichž plnění bude dohlížet Komise, která bude udílet „policy warning“, výstrahy těm, kteří se odchýlí od daného směru. Také se bývalo mělo počítat se sankcemi. Lisabonská strategie s nimi nepočítala, a neuspěla. Dokonce ani současná krize nedokázala přesvědčit evropské státy, aby zavedly přísná donucovací opatření.

POHLED Z POLSKA

Je EU jen klubem boháčů?

Ze strategie "EU 2020" mají ve skutečnosti největší prospěch ty nebohatší členské státy Unie, píše list Rzeczpospolita. Nová strategie údajně klade přílišný důraz na ekologické a sociální cíle, jež se nutně nemusí projevit v podobě vyššího hospodářského růstu či nových pracovních míst. Polská vláda, které se v tomto dokumentu stanovené priority nelíbí, se snaží sehnat podporu u nových členských států: na Slovensku, v České republice a pobaltských státech. Ekonomika bude ‘zelenější’ buď díky dotacím, nebo nařízením. Bohužel ani jedna možnost nezvyšuje účinnost, uvádí Daniel Gros, ředitel Centra pro studium evropské politiky v Bruselu (CEPS). Odborníci též upozorňují na to, že strategii se nedaří obsáhnout význam fondů EU v odstraňování rozdílů ve vývoji mezi bohatými a chudšími členskými státy, stejně jako zajištění energetické bezpečnosti a vybudování integrované energetické struktury. Strategie 2020 vypadá, jako kdyby ji napsal bohatý Lucemburčan, který neví co s penězi, či přepracovaný švýcarský námezdný literát, dodává uštěpačně varšavský deník.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma