Vyberte si jazyk
Ne, tato partie nebyla o Evropě. Bohužel jsme byli účastníky 27 partií národních, kterým vévodila ubohá volební taktika a které pozici Evropy na mezinárodním poli jen zhoršují. Výsledky voleb do Evropského parlamentu potvrzují nedostatek zájmu voličů o hlasování, které považují za vzdálené a zbytečné: slabá volební účast a lhostejnost občanů, využívání evropských voleb jako druhého kola voleb legislativních, jimiž si strany mezi sebou vyřizují vnitrostátní účty; narůstající moc extremistů, jako je nizozemská Strana svobody Geerta Wilderse, protievropsky naladěného, xenofobního politika, který získal víc než 15 % hlasů; imploze britských labouristů Gordona Browna, která může konzervativním tories Davida Camerona, jenž přislíbil referendum o setrvání Spojeného království v EU, vynést předčasný vstup do Downing Street č. 10; triumf irské opozice, kde volby znamenaly pro vládu sankci za ekonomickou krizi; či generální zkouška v Německu před zářijovými parlamentními volbami. Ve znamení národních kandidatur a vnitrostátních problémů tak probíhaly volby, které jsou nadále neprávem považovány za druhořadé, neschopné vyřešit konkrétní a globální problémy Evropy, která v očích občanů neváží víc než její jednotlivé části.
Jednotný svět, kde bude spása dílem všech, tak jak o něm mluvil ve svém ‚planetárním projevu‘ v Egyptě prezident Obama, kontrastuje s Evropou, která jako by měla nohy z olova. Spojené státy čelící hospodářskému úpadku se znovu objevují na mezinárodní scéně s projevem určeným celému světu a předneseným na Blízkém východě – ‚zadním dvorku‘ Evropy. V německém koncentračním táboře Buchenwald vyzval Obama k zastavení rasových a náboženských perzekucí. To jsou rovněž hodnoty evropské. Jistě, jedná se jen o slova projevu, u nichž bude ještě třeba posoudit, jak jsou konkrétně naplňována, nicméně jsou stimulující a dodávají potřebnou inspiraci. Obhajovací řeč tohoto typu v Evropě nenajdeme. Ani řečníka, který by ji ztělesňoval. Zatím máme jen návrh (a to nejen od evropské pravice), aby Barrosa dál setrval v čele Evropské komise, a také se zdá, že Blair získá dostatečnou podporu, aby se stal prvním stálým prezidentem Unie.
promarněná šance a vítězství lokálnosti
7. červen znamenal vítězství lokálnosti. Ani politici, kteří tomu nerozumějí, ani občané, kteří ze strachu z ekonomické recese hledají útočiště v tom, co znají, si neuvědomují, že národní řešení pro světové problémy neexistují. Žádný ze současných hlavních kontroverzních bodů, ať už se jedná o klimatické změny, energii nebo přistěhovalectví, nemůže být vyřešen na národní úrovni. Promarnili jsme velkou šanci – největší nadnárodní volby v dějinách, v nichž mohlo na 380 milionů Evropanů dát svůj hlas 736 členům nadnárodního Parlamentu. Parlamentu, který je jedinou evropskou institucí, jejíž členové jsou voleni všemi občany a jejíž kompetence se neustále rozšiřují, takže dnes spravuje rozpočet ve výši 116 miliard euro a stojí za 70 % zákonodárných rozhodnutí, která ovlivňují život nás všech. Je ovšem pravda, že nevolíme evropskou vládu a že Parlament ani nejmenuje Evropskou komisi – výkonný orgán Unie, tak jak by to přitom bylo logické a žádoucí.
Je možné, že neexistuje ani evropský národ, ani jednotný jazyk, ani evropská rozpočtová nebo daňová politika. Nemáme ještě ani evropského prezidenta nebo společnou vnější obrannou politiku. Přesto Evropa umí být atraktivní. Ale nesmí nadále ztrácet věrohodnost. Velké neevropské mocnosti, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, už stojí za dveřmi.
JAKÁ EVROPA?
Národní státy jsou stále při síle
Evropské volby jasně ukázaly, že váhu nemá ani tak společná Evropa nebo kontinentální solidarita, ale národ, stát či kmen, tvrdí Andrzej Talaga v polském listu Dziennik. Rovněž je zřejmé, že spolková Evropa nebude existovat „ani dnes, ani zítra“, neboť hlavními aktéry na evropské politické scéně zůstanou národní státy. Znamená to, že evropská identita má jen málo šancí nahradit myšlenku národní.
Evropská unie se musí vážně zamyslet nad tím, čím chce doopravdy být a jak skloubit zájmy jednotlivých členských států se zájmy Unie jako celku, dodává Talaga. „Evropské volby změní jen málo věcí, jsou ale důležitým barometrem. Výstražným signálem. Evropo, probuď se! Je čas činit rozhodnutí.“
