Vyberte si jazyk
Spořádané hlavy řeckých rodin, které tvrdě pracují a řádně platí daně, splnily svou občanskou povinnost. Ve včerejších volbách do parlamentu hlasovala největší část z nich pro Novou demokracii, a odložila tak stranou osobní názory a výhrady. Další podpořili stranu Pasok jako spolehlivého koaličního partnera a část i Fotise Kouvelise z Demokratické levice.
Potřebujeme jednotlivce, kteří se nebojí dát v sázku vše - ne tradiční politiky, kteří se chvějí strachy, jakmile jde o jejich politický kredit a občané projevují nespokojenost. A upřímně řečeno, takovými odvážnými a talentovanými lidmi žádná z politických stran neoplývá.
Nyní je samozřejmě řada na politických lídrech - dokážou v této nelehké zkoušce obstát? Řečtí politici včetně lídra strany Syriza, která nesouhlasí se záchranným plánem trojky, musejí předčit všechna očekávání a spolehlivě zemi provést nebezpečenstvím, která na ni v blízké budoucnosti čekají.
Nelze si zakrývat oči před zoufalou situací, ve které se země nachází. Nikdo si nemůže dovolit chovat se nezodpovědně jen proto, že jej hlasy voličů poslaly do politické opozice. Všichni jsme na stejné lodi.
Získali jsme trochu času
Antonis Samaras, lídr konzervativní Nové demokracie, má za sebou těžký boj, který navzdory mnoha překážkám vyhrál. Je si dobře vědom toho, že hlasy, které strana ve včerejších volbách získala, zahrnují i tisíce voličů podporující konzervativce jen proto, aby zamezili odchodu Řecka z eurozóny či vítězství extremistických sil.
Samaras musí kolem sebe shromáždit ty nejpovolanější odborníky ze všech odvětví a nespoléhat se pouze na svou starou politickou gardu, která se za ním před fotografy shromážděnými u schodiště řeckého parlamentu Zappeión hned rychle seřadila.
Příští vláda bude mít velice omezený manévrovací prostor. Nejenže je sama všude zadlužená, ale řecká veřejnost je hluboce rozdělena a evropským partnerům rychle dochází trpělivost.
Jsme schopní to vše zvládnout? Samozřejmě, že ano. V minulosti jsme často dokázali udělat v posledním okamžiku malý zázrak. Je však i pravda, že budeme potřebovat toleranci a podporu našich evropských partnerů a mezinárodních věřitelů, kteří budou muset chápat, co je pro Řecko i celou Evropu v sázce.
Nejdůležitější je, že jsme získali trochu času navíc, mohli se zhluboka nadechnout a nekatapultovali se přímo ven z eurozóny. Doufejme, že až se naši proevropští lídři posadí v Prezidentském paláci k jednacímu stolu, podaří se jim překonat svá omezení a předčit naše očekávání. Pro jednou by nás mohli příjemně překvapit.
Inventura
Země rozdělená vedví
„Vládu ihned,“ žádá na své úvodní stránce deník Ta Nea. Jednání o sestavení kabinetu však zdá se nebudou snadná. Antonis Samaras vyzval všechny strany, aby se k němu připojily a utvořily „vládu národní záchrany“, avšak Syriza takovou možnost odmítá a Pasoku se do ní bez Syrizy samotnému nechce. V každém případě z voleb Řecko vychází „rozdělené vedví“, konstatuje deník. Tento nový „národní zlom“ prochází třemi úrovněmi a liší se od obvyklých rozdělení na pravici a levici, na chudé a bohaté či na centrum a periferii.
Zaprvé existuje na politické úrovni. Na jedné straně zde máme Novou demokracii, Pasok, Demokratickou levici a malé proevropské strany. Proti nim stojí Syriza a Nezávislí Řekové, Zlatý úsvit a malé neparlamentní strany krajní levice. Rozdělení sil není vyrovnané. Zadruhé jde o otázku [řeckého postavení] v Evropě. To dnes poprvé už nepředstavuje jistotu. Třetí úrovní je mocenský systém, ve kterém je funkce státu občany zpochybňována.
„Vstupujeme do bouřlivé doby,“ míní Ta Nea. Pozitivní je, že řečtí občané nejsou nečinní. Naopak negativem je skutečnost, že tyto střety nikdy nekončí prohrou jednotlivců, ale ztrátou mnohých...“
