„Každoročně sleduji královské rodiny v osmi zemích: ve Velké Británii, Nizozemí, Dánsku, Belgii, Španělsku, Lucembursku a Norsku. A každoročně dostávají ze státních peněz o něco víc,“ tvrdí Herman Matthijs ze Svobodné univerzity v Bruselu. Podle jeho posledních průzkumů je nejdražší britská monarchie, která přijde britskou pokladnu každým rokem na zhruba 49 milionů euro. Druhé místo patří nizozemské královské rodině s částkou 40 milionů euro. Španělsko a Lucembursko s přibližně 9 miliony eury zůstávají za svými královskými protějšky daleko vzadu.
Komentátoři vysvětlují, že královské rodiny by bez veřejných financí nemohly hradit náklady na bezpečnost, údržbu paláců a zahraniční cesty. Je tomu ale doopravdy tak? Nevíme, neboť tajemství obestírající jmění monarchů je dobře střeženo. Žádný z nich nechce své majetkové poměry zveřejňovat. Pouze dvě královské rodiny, britská a nizozemská, spravují prostředky získané od státu transparentním způsobem, tvrdí Matthijs.
Zlatá koupel
Proto se v Belgii strhla taková bouře nevole kolem nedávno vydané knihy Het verloren geld van de Coburgs [„Ztracené peníze Coburgů"], která přináší informace o tom, že královský majetek je ve skutečnosti stokrát větší než uvádějí oficiální čísla. Mluvčí krále Albert II. se k otázce majetku královské rodiny vyjádřil jen jednou, a to v roce 2007, kdy sdělil, že jeho podstatnou část tvoří nemovitost na jihu Francie a 12 milionů euro. Autor kontroverzní knihy Thierry Debels ovšem tvrdí, že král vlastní rovněž akcie v hodnotě jedné miliardy euro a další majetek, který si jeho předkové přivlastnili v bývalé belgické kolonii Kongo. Mluvčí královské rodiny to považuje za výplod „čiré fantazie“.
Podle neoficiálních údajů se většina evropských monarchií může pochlubit skvělou finanční situací. Lucemburská rodina vlastní zhruba 5 miliard euro, převážně v nemovitostech. Nizozemská rodina s královnou Beatrix, která dříve vlastnila čtvrtinu akcií holandské ropné společnosti Royal Dutch / Shell, se rovněž koupe ve zlatě.
Norský král Harald V., který je spřízněn s britskou královskou rodinou a vlastní ve Velké Británii mnohé nemovitosti, zdědil skutečně ohromující majetek. K zámožným patří i královna Alžběta II., jejíž majetek se odhaduje na 500 milionů euro. Běžný občan se může domnívat, že je královna bohatá, ovšem všechny paláce a další nemovitosti, kromě dvou ve Skotsku a v hrabství Norfolk, patří státu. Stejně je tomu i s královninou sbírkou šperků. Peníze nestačí dokonce ani na opravu Buckinghamského paláce, který se začíná hroutit tak, že je nebezpečné pohybovat se v jeho blízkosti. Princezna Anna jen o vlásek unikla kamenům, které jí málem spadly na hlavu, sdělila listu Rzeczpospolita Judy Wadeová, která se v časopise Hello! věnuje královské rodině.
Lakomá královna
Wadeová zdůrazňuje, že královna velice dobře ví, že žije z peněz daňových poplatníků, a je proto velice šetrná. Někteří ji dokonce považují za lakomou. Například nevyhazuje oblečení. Obnošené oblečení po dětech putuje k vnoučatům. Když jednou princ Charles ztratil během venčení psů vodítko, donutila ho královna, aby ho šel do palácových zahrad hledat. Také investovala na burze a v důsledku krize s největší pravděpodobností o mnoho peněz přišla, domnívá se Wadeová.
Podle znalců ztratil královský, především nemovitý majetek během krize na ceně. Příjem královských rodin, který zřejmě poklesl, se dostává do křížku s výdaji na údržbu zbylých panství, jejichž výše zůstává neměnná. Před několika měsíci tak Švédy zaskočila zpráva, že za účelem znovunaplnění svých pokladen čerpal král Karel XVI. Gustav evropské zemědělské dotace ve výši 190 000 ročně. Tytéž dotace čerpá i Alžběta II.