Závod o euro

„Ekonomická a finanční situace se v těchto zemích stabilizovala rychleji, než se předpokládalo,“ vysvětluje analytik londýnské ratingové agentury Moody’s Kenneth Orchard. Ze všech států Evropské unie postihla hospodářská krize nejhůř právě pobaltské republiky; jejich roční příjem se loni snížil ze 14 na 18 %. Letos by měl nicméně hrubý domácí produkt (HDP) Litvy a Lotyšska přestat klesat a Estonsko by mohlo dokonce zaznamenat kladný růst.

Analytiky zvlášť překvapila rychlost, s jakou Estonsko dokázalo ozdravit veřejné finance. Navzdory poklesu daňových příjmů se vládě podařilo snížit rozpočtový schodek na 1,7 % HDP, a do roku 2012 počítá dokonce s rozpočtovým přebytkem, což by byl v Evropě skutečně pozoruhodný jev. „Je téměř jisté, že Estonsko přistoupí k euru 1. ledna 2011,“ sdělil Hugo Brady, odborník z Center for European Reform(CER), think tanku o budoucnosti Evropy se sídlem v Londýně. Evropská komise a Evropská centrální banka o tom mají rozhodnout do prvního května letošního roku. Litva a Lotyšsko plánují přístup k eurozóně na rok 2014, což odborníci považují za reálné. I s rozpočtovým schodkem, který letos dosahuje 8 % HDP, vykazuje Litva lepší finanční zdraví než Řecko, Portugalsko, nebo dokonce i Velká Británie.

Utažení opasků a kázeň

Jak je možné, že pobaltské republiky zvládají dopady krize lépe než státy jižní Evropy, kterým agentura Moody’s nepřestala snižovat známku? „Řecko, Španělsko a Portugalsko hromadí dluhy už dlouhou řadu let, zatímco my jsme do krize vstoupili s daleko menším dluhem (20 % HDP). Měli jsme tak větší manévrovací prostor a během krize jsme si mohli více půjčovat,“ vysvětluje Vytautas Zakauskas, odborník z Lithuanian Free Market Institute ve Vilniusu. Zároveň také poukazuje na dobrou vůli Litevců přinést nezbytnou oběť. „Náš vývoz se stal opět konkurenceschopným, protože soukromé a veřejné podniky významně snížily platy. Nikdo nevyšel do ulic, protože odbory jsou slabé a lidé si ještě vzpomínají na daleko složitější dobu po rozpadu Sovětského svazu. Naopak na jihu považují lidé získané sociální výhody za nedotknutelné,“ domnívá se Zakauskas.

V rámci dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce 7,5 miliard euro přijala lotyšská vláda velice striktní hospodářský plán, který dokonce počítal se snížením důchodů. V rozporu s tím, co očekávali mnozí skeptici, umožnilo Rize toto opatření zachovat vůči euru stabilní měnovou paritu. Řecko udělalo přesný opak: za každou cenu odmítalo požádat MMF o pomoc, aby nemuselo zavádět příliš přísný úsporný plán.