Vyberte si jazyk
V důsledku bouře z 16. února 1962 se v oblasti německého Hamburku zvýšila hladina Severního moře. Záplavy si vyžádaly 300 obětí na životech a několik tisíc lidí zůstalo bez domova. Ke katastrofě došlo ještě před tím, než Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) informoval veřejnost o tom, že v důsledku klimatických změn může hladina oceánů stoupnout do konce 21. století o 20 až 80 centimetrů. Evropské pobřeží se rozkládá na 170 000 kilometrech a lemuje 20 z 27 členských států EU. Neschopnost kontinentu odolávat zvyšování hladiny oceánů a erozi přiměla Evropskou komisi investovat více než 13 milionů euro do programů, které mají předjímat důsledky klimatických změn a chránit pobřeží.
Evropská unie se domnívá, že pokud bude pobřeží připraveno na možná rizika, budou vzniklé škody čtyřikrát nižší, než kdyby se nejednalo včas. Sedmadvacítka proto věnovala 6,5 milionů euro na program THESEUS, na němž se podílí 31 evropských institucí a jehož úkolem je odhadnout důsledky zvyšování hladiny oceánů na pobřeží a navrhnout vhodná opatření. Erozí trpí dvacet procent evropského pobřeží. Podle hlavní koordinátorky programu THESEUS Barbary Zanuttighové z boloňské univerzity ho na některých místech ubude až 20 metrů ročně. Nejhůře postiženou zemí je Rumunsko, kde je ohroženo 60 % břehů, po něm následuje Polsko s 55 %. Španělsko muselo kvůli erozi několikrát doplnit pískem přinejmenším čtyři pláže. Podle prvních analýz je v krátkodobém horizontu ohroženo záplavami 9 % pobřeží, protože se nachází v úrovni do pěti metrů od hladiny moře.
Z Benátek k Černému moři
Výzkumný tým bude mít čtyři roky na odhad možných rizik v osmi modelových pobřežních zónách a zpracování výsledků aplikovatelných na zbytek evropských břehů. Oblasti byly vybrány s ohledem na jejich odolnost, sociální a průmyslový rozvoj a ekosystémy. Jednou z nich je i záliv Santander, který budou zkoumat badatelé z Instituto de Hidraúlica ambiental (IH) z kantábrijské univerzity. „Santander je modelovým přímořským městem s cestovním ruchem, průmyslem a letištěm,“ vysvětluje Fernando Méndez z IH. Všechny uvedené charakterové prvky citlivě reagují na klimatické změny, nemluvě o obyvatelstvu. Důvodem je to, že mnoho měst „nebylo stavěno na tyto meteorologické podmínky, které by mohly v příštích desetiletích dominovat,“ upřesňuje ředitel IH Iñigo Losada.
Práce IH v rámci projektu THESEUS spočívá ve zhodnocení ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů a stanovení nejvhodnějších nápravných strategií. Typ úprav se bude případ od případu lišit. Jako řešení se nabízí například posilování hrází nebo renovace přímořských mokřin. Podle Losady „může pouze tvrdý zásah vést k radikální přeměně pobřeží tak, jak ho známe“. Druhý program, PEGASO, byl zahájen s cílem aplikovat dohody týkající se integrované správy pobřežních oblastí Středozemního moře. Jde o to, aby zainteresované státy měly možnost starat se společně o pobřeží a aby oficiální hranice nerozdělovaly přírodní prostředí tvořící jeden celek. Do projektu, který koordinuje Autonomní univerzita v Barceloně, se zapojilo 23 organismů z 15 zemí, které budou po čtyři roky studovat deset středomořských pobřežních oblastí.Tyto oblasti byly vybrány proto, že potřebují naléhavou pomoc v podobě ochranných opatření proti erozi, mizející biodiverzitě a slabé odolnosti vůči stoupající hladině moří. Jednou takovou oblastí jsou například Benátky. Pokud operace proběhne úspěšně, bude možné výsledky aplikovat na oblast Černého moře. Vědci vytvoří společnou databázi, na základě které budou moci plánovat budoucí správu pobřeží, která bude zahrnovat rovněž nadměrnou urbanizaci a znečišťování.
