Z rozpočtu EU více dostáváme, než platíme

Jak euroskeptici rádi připomínají, Nizozemci jako jedni z největších čistých plátců do rozpočtu EU posílají bruselské pokladně „miliardy eur“. Dostávají za to něco zpátky? ptá se De Groene Amsterdammer ve svém cyklu o euromýtech.

Zveřejněno dne 26 července 2012 v 13:30

Jaký je náš vklad a co se nám vrátí ve formě zemědělských dotací a příspěvků pro chudší regiony jako je Flevoland? Mělo by stačit jednoduché srovnání nákladů a výnosů. Nizozemsko je dlouhodobě jedním z největších čistých plátců. Každý nizozemský občan Evropě ročně přispěje více než 200 eury, což celkově činí 3,6 miliard eur. To je ale stále méně než dávají například Švédové nebo Němci.

Otázkou však je, zda je přínosem jen těch pár miliard v podobě bruselských dotací. Řada studií dokazuje, že Nizozemsko ve skutečnosti z Evropy těží a jeho čistý zisk není nevýznamný. Lektor v oboru politických věd v Leidenu Hans Vollaard tvrdí: „Musíte se na to dívat jako na jakýsi druh poplatku za přístup na volný trh.“

Euro přineslo týdenní plat navíc

Tyto výnosy byly v roce 2011 docela přesně spočteny nizozemským Úřadem pro analýzu hospodářské politiky: Volný vnitřní trh v průměru poskytuje Nizozemcům jeden měsíční plat ročně a euro až jeden týdenní plat. Jinými slovy daleko více, než je jejich čistý vklad. Jak je to možné?

Profesor bankovnictví a financí Harald Benink vysvětluje: „Dvě třetiny našeho národního důchodu získáváme z exportu. Tři čtvrtiny vývozů jdou do Evropy. Volný trh je nesmírně důležitý.“ Objem obchodů, které by se uskutečnily bez vnitřního trhu, se dá jen těžko odhadnout, ale Benink si nemyslí, že výsledky jsou nadhodnocené.

Newsletter v češtině

Většina dalších studií poukazuje na mnohem vyšší přínos. Profesor evropské hospodářské politiky Nico Groenendijk navíc zdůrazňuje, že se tato otázka netýká jen měřitelných výhod. Je nutno započítat také přínos bezpečnosti a stabilitě, který je nevyčíslitelný. Nicméně tyto „zisky“ jsou provázeny i některými otazníky. Pro Nizozemsko jako celek mohou být prospěšné, totéž však nelze říci o každém jednotlivém nizozemském občanovi. Pomyslete na stavební dělníky, kteří kvůli polským zdeníkům přišli o práci.

Vnitřní trh je pro bohatší často výhodnější

Otázka, kterou pokládají kritici eura, tak stále platí - proč má Nizozemsko platit vyšší příspěvek za přístup k vnitřnímu trhu než jiné země? Odpověď často zní, že je to věc solidarity a nutnosti pomáhat rozvíjet chudší regiony. Ve skutečnosti je ale vnitřní trh často výhodnější pro bohatší země než pro chudší.

Josef Janning, ředitel pro výzkum Centra pro evropskou politiku, k tomu uvádí: „Například země jako Německo toho získává hodně. Může ve velkém množství exportovat, zatímco jinak by bylo omezeno státními hranicemi a protiněmeckými náladami. Nejrozvinutější země mohou v méně rozvinutých zemích vytlačit místní produkty z trhu. To platí i pro nizozemské vývozy.“ Jinak řečeno: Můžeme být čistými plátci, ale v mnoha ohledech jsme také čistými příjemci.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma