Vyberte si jazyk
Řecko pokračuje ve spirálovitém pádu do černé díry a strhává s sebou další země. „Nákaza vypukla,“ prohlásil včera [28. dubna] generální tajemník OECD Angel Gurría, a snížení známky Španělsku [agenturou Standard & Poor’s] jen zvyšuje nejistotu. Konkrétním důsledkem negativního hodnocení státního dluhu země, jako je Španělsko, je trvalý růst kapitálových nákladů. Z toho vyplývá navýšení dluhu, ať už veřejného, či soukromého.
„Pro tak zadluženou zemi, jako je Španělsko, je to velice špatná zpráva,“ konstatuje Carmen Reinhartová, ekonomka působící na marylandské univerzitě a autorka jedné z významných knih o této krizi [This Time is Different, se spolupráci s Kennethem Rogoffem]. Tentokrát se ale situace změnila. Problém Španělska se paradoxně netýká ani tak veřejného dluhu, jako spíš soukromé zadluženosti. Stav rozpočtu je samozřejmě zneklidňující, protože schodek je vysoký a krize může pokračovat, ale nejistotu na trzích zvyšuje právě kolosální soukromá zadluženost, to znamená dluhy bank, podniků a rodin, které se v letech hojnosti nakumulovaly. Poté, co byl Španělsku snížen rating, bude jeho financování ještě dražší.
„Obávám se, že Portugalsko má už nyní velice vážný problém uniknout hrozbě, kterou představuje útok spekulantů,“ tvrdí Charles Wyplosz z Univerzitního institutu mezinárodních rozvojových studií při univerzitě v Ženevě [Graduate institute of international and development studies]. „Španělsko má několik týdnů na to, aby zareagovalo. Úsporný rozpočtový plán už nestačí (…). Je potřeba rychle přistoupit k dohodám, k zásadním naléhavým opatřením, možná následovat příklad Německa a zakázat veřejný deficit zákonem, zkrátka něco radikálního“. Analytikové soudí, že pokud vláda urychleně nezavede nutná opatření, mohou jít další dvě velké ratingové agentury, Moody’s a Fitch, ve šlépějích Standard & Poor’s.
Dalším důsledkem je vznik nového ohniska nákazy rozpočtové krize. Až doposud se řecké problémy přenášely na ostatní evropské země. Nyní mají problémy Španělska a Portugalska dozvuky v Řecku – a rovněž v celé eurozóně, respektive za jejími hranicemi. „Problém se neomezuje jenom na Španělsko nebo evropskou periferii. Může přerůst v krizi, která se dotkne téměř celého rozvinutého světa, který sdílí tuto rozpočtovou díru,“ vysvětluje ekonom José Luis Alzola.
Agentury konstatují koneckonců to samé, co investoři, ať už spekulující, či nikoliv: španělskými slabinami jsou nezaměstnanost, veřejné finance a banka. „V těchto třech oblastech je třeba urychleně zavést potřebná opatření, pokud Španělsko nechce překročit bod, za nímž už není cesty zpět, tak jako Řecko,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Intermoney José Carlos Díez.
Německo
Merkelová pod právní kontrolou
Politické rozhodnutí nenechává nikoho na pochybách: Řecko zachrání jeho evropští partneři. „Ale ta skutečná překážka může spočívat jinde,“ konstatuje FAZ. Už je totiž známo, že se čtyři odpůrci eura obrátí na německý ústavní soud, který se proslavil již svým rozsudkem ve věci Lisabonské smlouvy v červnu 2009. Deník připomíná, že „Berlín s tímto útokem již dlouho počítá.“ „Avšak bouřlivá veřejná debata ignorovala zásadní roli ústavních záležitostí v německém postoji vůči Řecku.“ Angela Merkelová se snaží, jako žádná jiná vláda předtím, vybudovat politiku, která odolá zkoušce soudců z Karlsruhe. Její strategie na obhajobu záchrany Řecka, která je v rozporu s článkem Smlouvy o fungování Evropské unie, spočívá na uplatnění principu, že neexistuje jiný prostředek, „aby se zamezilo jakýmkoliv škodám pro německý národ’ (článek 56 Základního zákona), v případě nestability společné měny a insolvence německých bank a pojišťoven.“ „Z toho vyplývá postoj vlády, která mluví o záchraně jako zásadě 'ultima ratio'"[nejzazší řešení],“ poznamenává FAZ. „Proto také ono zapojení MMF,“„Zdá se“ uzavírá FAZ, „že v některých otázkách Berlín může v Bruselu jednat jen pod právním tlakem.“ posledního útočiště.
