Ekonomika Euro

Eurozóna: Šerif Mario Draghi

3 září 2012
Le Monde Paříž

Šéf evropské centrální banky měl 6. září oznámit, že jeho instituce se pokusí vyřešit krizi eurozóny odkoupením španělského a italského dluhu. A přestože Německo toto rozhodnutí zpochybňuje, stojí za to se jím zabývat jakožto možnou cestu evropské budoucnosti, poznamenává Le Monde.

Podzim má na frontě v boji o euro jedno jméno, jedno jediné: Mario Draghi. Můžeme si být jisti, že tento muž se nevzdá svého elegantního úsměvu koutkem úst ani zdvořilosti, tedy svých osobitých projevů klidu a vyrovnanosti v těžkých časech. Avšak budoucnost jednotné měny je v rukách prezidenta Evropské centrální banky (ECB) stále více než kdy předtím. Je celkem uklidňující skutečnost: tento Ital je totiž opravdovým Evropanem – a to je postupem času mezi představiteli členských států Evropské unie vzácný druh, ba velice vzácný.

Draghi minulý týden v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit naznačil, že je připraven přijmout na záchranu eura „mimořádná opatření“. Je jasné, že měl na mysli opětovné spuštění programu výkupu státních dluhopisů ze strany ECB, aby se ulevilo dvěma velkých členským státům EU, pro něž je stále těžší se financovat na trzích: Španělsku a Itálii.

Má pravdu. Madrid a Řím přijaly odvážná rozhodnutí ohledně některých patologií, které je zasáhly. Italové a Španělé tvrdě platí za drastické programy sanace státních rozpočtů a strukturální reformy. Ale finanční trhy na to nehledí. Stále za nákup státních obligací těchto dvou zemí žádají přemrštěné úrokové sazby.  

To podkopává eurozónu. Trest uvržený na dvě z největších ekonomik sedmnáctky prohlubuje depresivní náladu v Evropě – masivní nezaměstnanost a chudokrevný růst. Vzhledem k úsilí, které Španělsko a Itálie projevují, je rozdíl mezi jejich úrokovými sazbami a úroky, které platí Německo,  iracionální. Neopírá se o seriózní makroekonomický základ. Takový diferenciál je přímo negací jednotné měny.

Trhy věří pouze ECB. Mario Draghi provalením svých záměrů zachránil léto: úrokové sazby se u španělských a především italských dluhopisů uvolnily. Draghi by měl představit svůj plán intervence tento čtvrtek. Možná počká ještě další týden, aby se nejdřív dozvěděl rozhodnutí německého ústavního soudu, které má padnout 12. září. Soud se má vyjádřit k souladu finančního záchranného fondu pro státy sedmnáctky – Evropského stabilizačního mechanismu – s německým Základním zákonem.

Draghi má podporu kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Françoise Hollanda, kteří se během léta o něco sblížili. Jediní, kdo nad tím ohrnují nos a poukazují na rizika inflace, jsou puristé z Bundesbanky. Pokud ale nemají žádný návrh, kterým by zabránili potopení Španělska a Itálie, ať mlčí!

Draghi prosazuje v případě intervence ECB přísnou kondicionalitu. Státy musejí pokračovat v reformách. Představitelé sedmnáctky dluží Italovi za záchranu rekonstrukci architektury eura. Jde o završení rozpočtové smlouvy a nasměrování k bankovní unii. Nemělo by se stát, abychom jednoho dne dospěli k závěru, že jediným státníkem v eurozóně byl šéf ECB!

Factual or translation error? Tell us.