Jaký je váš hlas v Evropě?

Občané Evropské unie mají určitě názor na témata jako právní úprava finančního sektoru či ovoce a zeleniny. Anebo představu, co bude s EU v roce 2020. Mohou je vyjádřit na stránkách, které pro tento účel spustila Evropská komise. Klíčové otázky jako evropské občanství jsou však poněkud nejasné, konstatuje rumunský novinář.

Zveřejněno dne 10 září 2012 v 16:46

Vždy, když mi dojdou evropská témata, posadím se na jednu z větví hustého stromu, kterým je portál Evropské komise, dokud nenajdu útulnou větvičku, z níž bych mohl rychle sbírat témata pro reportáž na stránkách „Váš hlas v Evropě“.

Například v této chvíli na názory zhruba 500 milionů občanů členských států EU čeká 36 témat. Své si tam najde každý, od režimu pro ovoce a zeleninu komunitárního původu přes dilema spočívající v tom, zda mají občané EU konzumovat klonovaná zvířata, až po budoucí hospodářské vztahy se Spojenými státy či daleko obecnější otázky jako používání placených dálnic.

Tato větev stránek je relativně mladá, začala pučet teprve před několika lety kvůli povyku kolem demokratického deficitu a nedostatku přímé účasti občanů v Bruselu, který si o všem rozhoduje sám.

Ovšem samotná iniciativa není žádná legrace. Mezi množstvím návrhů je celá řada těch, které mají přímý finanční dopad na některá průmyslová odvětví či hospodářské sektory. Můžeme zcela racionálně předpokládat, že naši [rumunští] spoluobčané, které zajímá návrh na právní regulaci spekulativních fondů, budou v početní menšině vůči těm, kteří mají (anebo by měli mít) názor na změny komunitární politiky týkající se pěstování ovoce a zeleniny. A tak dotyčnou sekci doporučuji k četbě (byť třeba jen zběžné). Jsem si jistý, že naleznete alespoň jedno téma, které vás přiměje k tomu, abyste zde vyjádřili vlastní názor.

Newsletter v češtině

Práva evropského občana

Jedno z témat, které mě ohromilo, se týká budoucnosti evropského občanství. Svědomitě se proto proklikávám až do sekce, které se tématem zabývá. Pročítám stručný popis, poté klikám na krátké Youtube video v rohu. Začne na něm mluvit nějaká dáma. Nevím, kdo to je, není to nikde napsané. Uvědomím si, že by to měla být Viviane Redingová, eurokomisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství, protože evropské občanství spadá do její portfeje. Ověřuji si to. Blondýna s brýlemi. Ano, je to ona. Říká, že před 20 lety zavedl Maastricht do globálního politického povědomí pojem „občan Evropské unie“.

Tento jednotlivec (tedy občan Evropské unie) má jistá práva. Není jich zas tolik. Má právo se usadit v jakémkoliv jiném členském státě, využít konzulárních služeb jakéhokoliv ze 27 členských států, pokud se nachází mimo EU [pokud v dané zemi nemá jeho stát zastoupení, pozn. překl.], volit a být volen do Evropského parlamentu a obracet se s peticemi na tento orgán. A to je v podstatě všechno.

Malé problémy vedoucí k velké politice

Jak Komise vlastně představuje téma, k němuž se mají občané vyjádřit, tedy budoucnost Unie? Jednoduše, aby bylo přístupné všem a s příklady z každodenního života: nákupy na internetu, stěhování z jednoho státu do druhého a registrace automobilu v jiném členském státě. Až potud jsme v optice „malé problémy vedoucí k velké politice“. Poté přichází konečná otázka, klíč k celé anketě, jádro tématu: „V jaké unii byste chtěli žít v roce 2020.“

Dnes, v roce 2012, němečtí a dánští občané Evropské unie (už) nechtějí pomáhat řeckému občanovi EU. Chtějí pomoci tomu italskému? Možná. Francouzský občan Evropské unie by chtěl eurodluhopisy, které by mohly pomoct španělskému občanovi EU. Když tu do toho vstupuje britský občan EU (omluvte, prosím, toto slovní spojení), který zpoza Lamanšského průlivu křičí, že ani náhodou. Nizozemský občan Evropské unie by chtěl prodávat květiny, sazenice a nářadí na co možná nejliberálnějším trhu, ale v žádném případě nemá v úmyslu vpustit bulharské a rumunské občany EU do schengenského prostoru. Už několik let, vlastně od vypuknutí krize, skončily všechny schůze 27 občanů EU – hlav států a vlád – pod názvem Rada neúspěchem, účastníci těchto jednání nepředstavili konkrétní podobu rozhodnutí a pouze přislíbili vrátit se ke slibům později.

A proto by mou jedinou odpovědí na otázku-slib madam Redingové bylo něco ve stylu „2020? Hlavně všem přeji hodně zdraví... Zdraví dobré, všechno dobré.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma