Kulaťák Schuman, srdce evropské čtvrti v Bruselu. (foto : Evropský parlament)

Brusel očima místních

Multikulturní Brusel je často označován za evropskou laboratoř. Jak ale vidí přítomnost evropských institucí samotní jeho obyvatelé?

Zveřejněno dne 23 června 2010 v 15:26
Kulaťák Schuman, srdce evropské čtvrti v Bruselu. (foto : Evropský parlament)

Vývěska s růžovo-žluto-zelenými písmeny láká zákazníky, aby překročili práh malého knihkupectví v ulici Froissart: „Large choice of books in english, spanish, italian, german, dutch, greek, russian and scandinavian.“ Caralie za prodejním pultem využila pár volných minut mezi dvěma zákazníky a zakousla se do pizzy. Knihkupectví v sousedství evropských institucí tu působí dva a půl roku. „Přišli jsme sem, protože jsme doufali, že oslovíme jinou klientelu než tu, která navštěvovala náš první obchod v centru města. Mysleli jsme si, že evropští úředníci jsou mnohem víc kultivovaní, že se budou zajímat o knihy, ale nebyla to tak úplně pravda. Přichází k nám také spousta lidí z místní čtvrti.“ Knihkupectví, které je v sobotu zavřené, má nicméně největší obrat přes poledne a v době, kdy lidé odcházejí z kanceláří.

O kousek dál v ulici upravuje lékárník Louis-Philippe vitrínu s bio produkty. Převážně evropskou klientelu tu obsluhuje už patnáct let. „Je to svět sám pro sebe, který si žije svým vlastním životem, lidé tam mezi sebou udržují své vlastní vztahy, mají svůj náhled na věc. Chtějí mít na všechno nárok,“ říká Louis-Philippe. Lékárny se v této čtvrti množí, protože je to „přímý servis“. „Já i jiné lékárny prodáváme spoustu přírodních výrobků, protože Evropané dávají tomuto způsobu péče přednost před léky. Nabídku je potřeba přizpůsobit!“ Louis-Philippe si všímá toho, že se zaměstnanci institucí „snaží smísit s místním obyvatelstvem,“ ale „i když mají dobrou životní úroveň, tak si stěžují, že nevydělávají dost peněz. Žijí mimo realitu ostatních lidí.

Čistá a bezpečná čtvrť, mimo summity

Belgin vyráží na nákupy s velkými slunečními brýlemi na očích a s cigaretou v ruce. V sociálním bytě v evropské čtvrti Bruselu žije už třiadvacet let. „Jsem moc ráda, že tu bydlím. Čtvrť je velice čistá a bezpečná. Problém nastává, když se tu konají evropské summity. Máme kvůli tomu spoustu potíží, hlavně s dopravou, problém je i chodit pěšky, říká. Další stinnou stránkou je výše bydlení a životních nákladů. Pro obyvatele Bruselu jsou nájmy drahé. I spotřební výrobky tu jsou dražší. Proto nakupuji mimo čtvrť.

Brusel je díky svým 46 % obyvatel cizího původu často označován za laboratoř Evropy. Je to také město paradoxů: na jednu stranu vyprodukuje 20 % belgického HDP, na druhou stranu se tu míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 20 %. Každý čtvrtý Bruselan žije pod prahem chudoby. Pro obyvatele, kteří netěží, ať už přímo, či nepřímo, z přítomnosti evropských institucí, zůstává Evropa daleko stranou jejich každodenních starostí. „Mám pocit, že eurokraté jsou ve výhodě: mají dobré platové podmínky, platí méně daní. Ale já proti nim nic nemám,“ směje se jednasedmdesátiletá Nelly, která sedí ve stínu na lavičce na náměstí Jeu de Balle ve čtvrti Les Marolles a přitom bedlivě sleduje svůj nákupní vozík. „V téhle čtvrti se lidé bojí hlavně o to, aby měli nějaké bydlení a příjem. Není to vždycky jednoduché. Já jsem pracovala třicet čtyři let, ale nárok na plnou penzi nemám. Naštěstí bydlím v malém sociálním bytě a jíst chodím do sociální jídelny.

Newsletter v češtině

Bez odrazu evropské identity

O několik ulic dál pomáhá Alain dětem z ASBL („lidových dílen“) prodat sáčky s popcornem, kterými si financují své aktivity. „Tím lépe, když jsou instituce v Bruselu a přinášejí peníze, ale já na to hrdý nejsem, říká. Město bylo zdeformováno, mimo jiné i kvůli nim, a klidně bychom se bez nich obešli.“ Podle Nicolase Bernarda (FUSL), vystudovaného filozofa a doktora práv, „může za špatnou image Evropanů v očích Bruselanů předně to, že se Evropa budovala v rozporu s těmi nejzákladnějšími urbanistickými pravidly (LLB 21/6). Nikdy tu nebyla snaha budovat evropskou identitu v součinnosti s Belgií. Obyvatele Bruselu se do projektu nikdy nepodařilo doopravdy zapojit, protože Evropa se budovala hlavně na jejich bedrech, aniž by se jich ptal někdo na názor.“ Sociolog a filozof kultury Eric Corijn (VUB) k tomu říká: „Architektura musí uplatňovat mobilizující vliv na urbanistickou síť, do níž se začleňuje, a to se v Bruselu nestalo. Evropská čtvrť by se měla stát velkým evropským náměstím. Mělo by tam být evropské muzeum, evropské univerzity atd. Tímhle způsobem by se Brusel mohl zhostit funkce evropské laboratoře,“ uzavírá Corijn.

Copyright La Libre Belgique. Tous droits réservés info@copiepresse.be

Brusel

Vítejte v Eurolandu

Takto list La Libre Belgique nazývá čtvrť, ve které se nachází evropské instituce. „Vlámštinu a francouzštinu zde nahradila ‘globish’ (mezinárodní zjednodušená angličtina),“ „tratorie sousedí se sushi bary“ a „i v tom nejobyčejnějším knihkupectví je k dostání na padesát mezinárodních deníků.“ Je to čtvrť, „na kterou si Bruselané nemohou zvyknout,“ dodává deník. „Místní pro tuto čtvrť, ve které se pohybuje 50 000 úředníků a je v ní více než 3 miliony m2 kancelářské plochy, moc vlídných slov nemají.“ Podle nich jde o „administrativní zónu bez duše, ghetto bílých límečků, hospodářsko-sociální apartheid.

Deník uvádí historický přehled vývoje čtvrti od té doby, co tam své kanceláře v roce 1948 umístil Benelux. Podle spisovatele Thierryho Demeye je tato čtvrť koneckonců i „odrazem evropské konstrukce: je bludné a nepředvídatelná.“ V dalším článku se La Libre opírá do „eurokratů“, kteří ve městě žijí a spolu se svými rodinami tak představují zhruba 105 000 osob, což je „téměř 10% všech obyvatel Bruselu.“ Podle výzkumníka Emanuele Gattiho se jedná o komunitu, která má „tendenci žít v paralelním světě. Je to klub na vysoké úrovni s vlastními pravidly. Zahraniční pracovníci mají své rituály, vlastní žargon, symboly, sociální status, místa, kde se setkávají a dokonce i své internetové seznamky.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma