Vyberte si jazyk
Rumunský prezident chce zvýšit počet svých spoluobčanů a zvolil si k tomu zvláštní metody. Statisícům Moldavanům žijících v chudobě jsou štědře udělovány pasy. Dárek od členského státu EU přijímají s povděkem: houfně se valí do západní Evropy, aby tam dřeli jako levná pracovní síla.
Noví kandidáti na vstup do Evropské unie vstávají časně ráno. Všude ještě vládne ranní pošmourno, když se stovky povětšinou mladých Moldavanů začnou shromažďovat před rumunským konzulátem v Kišiněvě, hlavním městě Moldavska, které je nejchudší evropskou zemí.
Denis Rotari ve světlomodrém tričku a drakem vytetovaném na předloktí pracuje jako dlaždič. Sem ho přivedla láska. „Potřebuji peníze na svatbu,“ říká jedenadvacetiletý mladík. I on přišel stejně jako všichni ostatní, kteří tu stojí ve frontě, požádat o rumunský pas. Ten je synonymem naděje, naděje najít práci coby levná pracovní síla kdekoliv mezi Římem a Lisabonem.
Vzkříšení Velkého Rumunska
Milion Moldavanů už se otočilo zády k vlasti, jejíž HDP na obyvatele je stejný jako v Súdánu. Své služby nabízejí v zahraničí, většinou načerno. Z 3,6 milionů Moldavanů jich podle údajů rumunské vlády 120 000 vlastní rumunský pas a dalších 800 000 čeká na schválení žádosti o jeho vydání. Aby bylo možné zvládnout nápor žadatelů, nechal rumunský ministr zahraničních věcí otevřít – na náklady EU – dva nové konzuláty v Balti a Cahulu.
Věc se má takto: národně-vlastenecky orientovaný rumunský prezident Traian Basescu chce rozšířit řady svých občanů, a tak odsouhlasil, aby od letošního roku vzrostl počet udělených státních občanství na 10 000 měsíčně. V Evropské unii unavené rozšiřováním tak bez jediného referenda a bez souhlasu Bruselu, Berlína či Paříže probíhá rozšiřování pokoutné. Moldavané volí nohama a do Unie, hospodářského ráje, vstupují zadním vchodem.
Od roku 2009, kdy „Aliance pro evropskou integraci“ zbavila v Kišiněvě moci proruské komunisty, zahájilo Rumunsko vůči svému malému sousedu naturalizační ofenzívu. Bukurešť sponzoruje vzdělávání úředníků moldavského ministerstva zahraničních věcí k „euroatlantické integraci“ a financuje překlad evropských zákonů. Navzdory tomu, že byla země sama vážně postižena finanční krizí, nabídla v loňském roce svému sousedu štědré půjčky. Ostnaté dráty na hranicích byly strženy a od podzimu se mohou obyvatelé třicetikilometrové příhraniční zóny pohybovat v Rumunsku dokonce bez víza. Rumuni a Moldavané sice žijí ve dvou odlišných státech, „ale tvoříme jeden lid a tento lid má právo na jednotu a společnou budoucnost,“ hlásá Basescu, který sní o România Mare, o vzkříšení „Velkého Rumunska“ s hranicemi jako v letech 1918-1940, kam v té době patřilo i Moldavsko.
S rumunským pasem na západ
Noví vedoucí představitelé Moldavska rumunský vstřícný postoj jen kvitují. Ostatně 9 z 53 poslanců vládní koalice vlastní rumunský pas. Úřadující prezident Mihai Ghimpu je unionista. Starosta Kišiněva a Ghimpuův synovec Dorin Chirtoaca rovněž s důrazem tvrdí: „Rumuni a Moldavané si jsou velice blízcí, stejně jako Němci a Bavořané.“ Myšlenka existence státu, který stojí stranou, je „iluzí sovětské moci“.
Po pravdě řečeno, unie s Rumunskem, které je po Bulharsku druhým nejchudším státem EU, většinu moldavského obyvatelstva nijak neláká. Podle průzkumů si vstup do Unie přejí dvě třetiny Moldavanů, ale pouze 2 % obyvatel se považují za Rumuny. Jak ostatně tvrdí Denis dlaždič před rumunským konzulátem: „S pasem se chci dostat pouze dál na Západ. Rumunsko je mi k smíchu.“ Jeho bratranec už pracuje v Madridu na jatkách. V březnu 2011, až Rumunsko vstoupí do Schengenského prostoru, se budou moci statisíce Moldavanů s rumunským pasem konečně volně pohybovat po EU.
Příliv migrantů zatím přilákal pozornost Bruselu. Pravicoví populisté se rychle snaží z procesu něco vytěžit. Evropský poslanec za rakouskou pravicově-populistickou FPÖ Andreas Mölzer vyžaduje, aby Evropská komise zaujala postoj směřující k zastavení rumunských praktik. „Německo ale nemá žádný důvod se zneklidňovat,“ ujišťuje poslanec Bundestagu za CDU Manfred Grund. „[Moldavané] se většinou usazují v Itálii a ve Španělsku.“
Reakce
EU chce po Rumunsku, aby zbrzdilo
„Evropa tlačí na Rumunsko, aby rezignovalo na Moldavsko,“ píše România Liberă. Zatímco Bukurešť prezentuje svého souseda jako předsunutou hlídku Evropské unie, ostatní členské státy podle bukurešťského deníku její politiku udělování pasů rumanofonním Moldavanům neschvalují. Za negativním postojem některých zemí stojí snaha západních Evropanů nově vymezit vztahy s Ruskem a uznat Moskvě určitou sféru vlivu, vysvětluje România Liberă. Sto tisíc doposud vydaných pasů a dalších deset tisíc pasů měsíčně, které Bukurešť slibuje vydat, představují pro evropské partnery hrozbu. Obávají se totiž hromadného přesunu levné pracovní síly na Západ.
