Vyberte si jazyk
KGB, zpravodajská rozvědka Sovětského svazu, byla rozpuštěná v říjnu roku 1991. Od té doby pokaždé, když centrum pro litevskou genocidu a odboj (LGGRTC) zveřejní nové dokumenty, ať už jde o seznamy záloh a velitelů nebo svědectví o činnosti sovětských agentů, vždy to vyvolá pozdvižení. Internetová adresa centra (www.genocid.lt) pravidelně pod tíhou návštěvníků padá. Za padesát let asi už nebude KGB tolik zajímat, zatím má však na život a vztahy mnoha Litevců i nadále vliv, nemluvě o bývalých agentech sovětských zpravodajských služeb, ze kterých jsou dnes politici a vysocí funkcionáři.
I poslední zveřejnění seznamu vedoucích zaměstnanců regionálních kanceláří KGB vyvolalo silné reakce. Je na nich jméno ředitele odboru kriminální policie Algirdase Matonise a řady dalších lidí, kteří v současnosti zastávají důležité státní posty. O jejich minulosti neměla litevská společnost dosud tušení.
A teď je to státní tajemství
Od konce druhé světové války pracovalo pro KGB více než sto tisíc Litevců. V roce 1990 tam měla asi 6 000 agentů. Většina z nich unikla lustracím a o minulosti nemluví. Asi 1500 bývalých spolupracovníků se rozhodlo ke své spolupráci s KGB přiznat a na jejich spojení se sovětskou rozvědkou se tak podle zákona z roku 1999 vztahuje státní tajemství. Mezi těmi, kteří se přiznali, byli mnozí ve službách KGB již dávno před rokem 1990.
Přesnější počty bývalých spolupracovníků KGB, kteří dnes pracují pro stát, neexistují. Podle Arvydase Anusauskase, šéfa parlamentní komise pro národní obranu a bezpečnost, pracovalo ještě v době rozpuštění v roce 1991 pro KGB na vyšších postech asi tisíc Litevců. Někteří odešli do důchodu. Asi 200 z nich našlo práci ve státní správě. Po přijetí zákona v roce 1999, který omezil zaměstnávat bývalé agenty KGB ve státní správě, získalo povolení zůstat na svých postech pouze několik desítek osob.
Nikdo jim to nedokáže
Ředitelka Výzkumného centra pro litevskou genocidu a odboj Terese Burauskaiteová zkoumá archivy KGB už dlouhé roky a tvrdí, že mezi současnými vysokými státními funkcionáři rozeznává osoby, které pracovaly pro KGB, aniž by to přiznaly. Dokázat to však před soudem je zapeklité. „My výzkumníci máme k dispozici dostatečné důkazy, protože se na činnost těchto lidí díváme ze širšího hlediska.
Přístup justice je ale jiný. Všechny dokumenty nemají nutně skutečnou právní hodnotu. Jsou to kopie, nepodepsané papíry, poznámky, pracovní sešity. My víme, že jde o pravý materiál, čteme tu jména různých lidí, jako důkaz před soudem to však nestačí,“ lituje Burauskaiteová.
Dělal jsem pro ně rok, totiž deset
Několik kandidátů jejich minulost agentů KGB dostihla během posledních parlamentních voleb. Například slavného chemika, který byl nucen přiznat, že se sovětskými tajnými službami spolupracoval. Podle jeho doznání trvala spolupráce jen rok, ukázalo se však, že šlo o celé desetiletí. Jména řady politiků se objevila na seznamu agentů KGB v záloze, který nedávno Výzkumné centrum zveřejnilo. Aspoň sedm z nich jsou členy sociálnědemokratické strany [která 28. října vyhrála volby a měla by sestavit vládu]. Nejznámějším je bývalý ministr zahraničních věcí a současný velvyslanec v Lotyšsku Antanas Valionis. Jenže omezení práce pro stát [které zavedl zákon z roku 1999] pro bývalé spolupracovníky s KGB bylo v roce 2009 zrušeno. To znamená, že bývalí agenti mohou dnes mít jakýkoliv post ve státní správě.
Arvydas Anusauskas to nepovažuje za důvod k obavám. „Pokud kvůli tomuto zákonu někdo ztratil před soudem zaměstnání, jaké bude mít dnes šance se po deseti letech vrátit? Jeho znalosti a dovednosti už nebudou mít žádnou cenu,“ upozorňuje.
Pod nátlakem
Dokumenty ukazují, že žádný Litevec s KGB nekolaboroval zcela dobrovolně. Jak vysvětluje Terese Burauskaiteová, noví spolupracovníci se nechali buď zlákat výhodami nebo se podvolili výhrůžkám. Většina bývalých spolupracovníků proto přivítala příležitost veřejně se očistit. Ti, kteří se ke své minulosti nepřiznali, naopak podle ředitelky Centra ztratili klid v duši, protože si nemohou být nikdy jisti, že jejich minulost se jednoho dne nevyjeví.
Je proto důvod bát se dál strašidla KGB? Na otázku, jestli bývalí agenti mohou i dál pracovat pro Rusko, krčí Arvydas Anusauskas rameny. Takovou možnost nelze vyloučit, nemůžeme však na ni konkrétně odpovědět. Nedá se popřít, že bývalí agenti KGB v Rusku a v Litvě mohou být spolu i nadále v kontaktu, vyměňovat si informace a vzájemně si pomáhat. „Jak řekl Putin, bývalí agenti KGB neexistují. V tomto ohledu má pravdu,“ uzavírá konzervativní poslanec.
