Vyberte si jazyk
Srdce Lisabonu zestárlo. V historickém středu města a jeho známých čtvrtích, jako je Chiado, Baixa, Alfama, Graça nebo Alcántara, se nachází mnoho opuštěných domů. Budovy v pokročilém stádiu zchátralosti se tyčí mezi luxusními butiky, hotely, bankami a nadnárodními podniky. Jen na hlavní lisabonské třídě Avenida da Liberdade jich radnice zaznamenala patnáct. Lisabon a Porto vedou žebříček měst Evropské unie, která se od roku 1999 nejvíce vylidnila a vykazují největší procento (24 %) obyvatel starších 65 let.
Helena Rosetová, povoláním architektka, se už léta snaží přispívat svou prací k politice důstojného bydlení. Loni v říjnu byla znovu zvolena jako nezávislá radní za Socialistickou stranu. V urbánní krajině měst, jako je Lisabon, Porto a Braga, spatřuje tři společné znaky: vysoký počet prázdných bytů, demografický pokles a stárnutí populace. Podle sčítání z roku 2008 je v Lisabonu 55 000 bytových domů, z toho 4 000 opuštěných. „Část z nich už je zapojena do renovačních programů schválených radnicí, ale některé opravit nelze a musejí být zbořeny,“ upřesňuje Manuel Salgado, rovněž architekt a zároveň náměstek starosty pověřený urbanismem.
Mrzutá doprava
Za posledních třicet let přišel Lisabon v každém desetiletí o zhruba 100 000 obyvatel, a z 800 000 jich tak má dnes přibližně 500 000. Salgado se domnívá, že příčiny tohoto vylidňování lze „naprosto bezpečně identifikovat“: „Špatná kvalita infrastruktur v místě bydliště (jesle, školky, zdravotní střediska), vyhledávání individuálního bydlení a v neposlední řadě cena za metr čtvereční nemovitosti, která je v Lisabonu dvakrát až třikrát vyšší než v přilehlých obcích“. Podle údajů městského zastupitelstva žije čtvrtina lisabonského obyvatelstva na hranici chudoby. Na jedné straně sociálního spektra stojí důchodci, nezaměstnaní, lidé žijící z minimálních dávek. Na straně druhé lidé s vyššími příjmy, kteří na lisabonský trh s nemovitostmi lehce dosáhnou a kteří se často usazují v nejvyhledávanějších příměstských zónách, jako je Estoril a Cascais.
Město nabízí 650 000 pracovních míst při 500 000 obyvatelích, z nichž je pouze čtvrtina aktivních, vysvětluje náměstek starosty. „To znamená, že každý den Lisabon opouští nebo do něj přijíždí půl milionu osob. V Evropě se jedná o téměř jedinečný případ, který lze srovnat snad jedině s Oslem, které má ale více společných znaků s velkými americkými městy,“ upřesňuje geograf João Seixas. Pro město, které se jako plíce nadouvá a vyprazdňuje, má tento každodenní kyvadlový přesun dramatické důsledky: dopravní výkyvy a zácpy, znečištění, hluk. „Lisabonskou poznávací značku má 162 000 vozidel. Každý den jich sem pak přijede 400 000, které pro město znamenají jen nepříjemnosti a které do městské kasy nijak nepřispívají, protože daně platí v jiných obcích,“ stěžuje si Salgado.
Řešení jménem Erasmus
Večer a o víkendu se Lisabon vylidňuje a některé čtvrti působí až strašidelně. Ve středu města, kde je hodně opuštěných domů, bojují některé z nich s trvalým nedostatkem služeb. Z důvodu omezené poptávky je tu i málo obchodů, barů a taxíků, což odsud vyhání nejmladší obyvatele, kteří se raději usazují v okrajovějších, ale živějších čtvrtích. Vlastníci, nájemníci a městští zastupitelé si zodpovědnost za úpadek trhu s nemovitostmi přehazují jako horký brambor. Majitelé si konkrétně stěžují na zákon o pronájmu městských bytů, jehož platnost sahá do padesátých let, tedy ještě do doby Salazarovy diktatury, a který drží ceny nájmů na směšně nízkých hodnotách, což vlastníkům brání financovat renovační práce.
Navzdory úpadku starého majestátního Lisabonu město nadále přitahuje svými sedmi kopci a všudypřítomnou řekou Tejo velkou pozornost zahraničních návštěvníků. Zastupitelstvo, které si je této silné stránky vědomo, našlo prostředek, jak metropoli navrátit ztracenou vitalitu: program Erasmus, který podporuje mobilitu studentů v rámci Evropské unie. „Našim cílem je proměnit Lisabon v město Erasmus,“ říká nadšeně Manuel Saldago. Podle údajů radnice přispívá už nyní 3 000 zahraničních studentů, kteří sem každoročně přicházejí, k větší dynamice trhu s pronájmy.
