Vyberte si jazyk
V říjnu 1997 zahájilo v Bilbau provoz Guggenheimovo muzeum. Z postindustriálního města potýkajícího se s množstvím strukturálních problémů se stal prosperující turistický magnet. Muzeum navržené Frankem Gehrym vyšlo zhruba na 100 milionů dolarů [téměř 200 milionů korun] a okamžitě se stalo hitem. V prvních třech letech jej navštívily téměř čtyři miliony návštěvníků.
Katovickému Slezskému muzeu se možná takové mediální pozornosti a popularity jako Guggenheimovi nedostane, ale je dost dobrých důvodů, proč by mohlo mít na probíhající revitalizaci města podobně pozitivní dopad.
Hlavním lákadlem Slezského muzea není jeho architektura, i když nenápadný design budovy (na místě někdejšího uhelného dolu) je poměrně působivý. Stejně jako Bilbao nejsou Katovice žádným obyčejným provinčním průmyslovým městečkem, ale městem hrdým na svou jedinečnou historii a identitu.
Slezané tvoří největší národnostní menšinu v zemi. Při sčítání obyvatel v roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 817 tisíc občanů. Druhou největší menšinou v Polsku jsou Kašubové, k nimž se hlásí 229 tisíc obyvatel.
Řada Poláků pokládá nynější nárůst slezského „nacionalismu“ za problém, který podkopává silnou nacionalistickou ideu, díky níž Poláci přežili v posledních 200 letech několikeré dělení své země, německou okupaci a rusko-sovětskou nadvládu.
Katovice si nemohou dovolit znepřátelit potenciální investory v regionu bez ohledu na jejich původ. Čím více vazeb na německé firmy, tím lépepro místní ekonomiku. Město dříve nazývané Kattowitz ostatně kdysi představovalo jihovýchodní výspu Německé říše.
Právě v tomto příhraničním regionu mezi Východem a Západem se rozvíjel slezský jazyk a kultura spolu s průmyslovou revolucí a stavbou železnic. Slezština je sice polským nářečím, ale většina základních slov je germánského původu.
Kulturní rozmanitost je hlavní konkurenční výhodou regionu, alespoň co se muzea týče. Stejně jako Katalánsko či Baskicko přežily útlak Frankova režimu ve Španělsku, i Horní Slezsko přečkalo období komunismu, během nějž se Katovice krátce jmenovaly Stalinogród, s nedotčenými místními tradicemi.
Po první světové válce proběhl v Horním Slezsku plebiscit o tom, zda zůstane součástí Německa, nebo se připojí k nové Polské republice. Po slezských povstáních z let 1919-1921 Společnost národů (předchůdce OSN) rozhodla o jeho rozdělení na východní a západní část.
V meziválečných letech byly Katovice centrem autonomního Slezského vojvodství (východní část Horního Slezska). Tento status odrážela i majestátní stavba Slezského sejmu (postavená v letech 1925-1929) a modernistická architektura 30. let, díky níž se městu přezdívalo „polské Chicago“.
Následovala nacistická okupace, po níž bylo celé Horní (i Dolní) Slezsko začleněno do Polské lidové republiky (PLR). Uhelné doly představovaly v 80. letech jednu z členských základen hnutí Solidarita. Krátce po vyhlášení stanného práva zastřelili policisté a vojáci 16. prosince v katovickém dole Wujek devět horníků.
Po pádu komunismu dochází k oživování slezské identity, které dosahuje vrcholu během sčítání lidu v roce 2011. Kurátoři muzea stojí před těžkým úkolem, jelikož se musí vypořádat s politickou stránkou jedinečných a složitých dějin regionu. Určitě mají k dispozici místo a budovu, která tento úkol splní. Jejich cílem je zřejmě vytvořit moderní interaktivní expozici podobnou Muzeu Varšavského povstání.
Slezské muzeum je jen jednou ze součástí ambiciózního projektu obnovy města. Katovické nádraží a hlavní náměstí procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Samotné muzeum se nalézá v „kulturní zóně“, která bude i novým sídlem Polského rozhlasového symfonického orchestru. Nedaleká Mariacká ulice se stala v roce 2008 pěší zónou a zanedlouho se proměnila v centrum nočního života.
Jedním z největších problémů Katovic je, že městu s více než 300 000 obyvateli (desáté největší město v Polsku) se zatím nedaří získat pozornost, kterou by si jedna z největších městských oblastí v Evropě zasloužila. Vytvoření GZM (Hornoslezský metropolitní svazek) v roce 2007 by mohlo aglomeraci pomoci dát do budoucna větší pocit kolektivní identity. Úspěch revitalizace Katovic se bude zčásti měřit i podle toho, nakolik bude inspirovat okolní Chorzów a Bytom.
Slezské muzeum po svém dokončení přinejmenším poskytne dobrý důvod k návštěvě centra Katovic. Bilbao dokázalo, že je možné vtisknout postindustriálnímu městu novou tvář a sloužit jako inspirace podobné revitalizační projekty jako Salford Quays v Manchesteru a Quayside v Newcastlu.
Očekávání, že Slezské muzeum stejně jako Guggenheim v Bilbau dostane město zpět do cestovních průvodců, jsou vysoká.
Francie
Hornický Louvre
V bývalé uhelné pánvi u severofrancouzského městečka Lens byla 4. prosince oficiálně otevřena pobočka slavného pařížského muzea Louvre.
Tento nový „muzejní prostor [dává městu] lepší nádech“, raduje selist Libération. Úspěchem projektu „si nebyl jist nikdo,“ připomíná deník, jelikož průmyslová a hornická minulost dávala regionu „vzezření chmurné a poničené země“.
V bývalém hornickém kraji se dnes do nové části Louvru soustřeďují stejné naděje, jako kdysi do Guggenheimova muzea v chudém baskickém Bilbau.
Pro úspěchu projektu nešetřil Louvre prostředky – nastálo je tady 200 uměleckých děl, jejichž původ sahá od starověku do roku 1850, a navíc tady některá díla budou k vidění dočasně. Celý rok zde návštěvníci mohou vidět především slavnou Delacroixovu „Svobodu vedoucí lid“, Rafaelův „Portrét Baltazara Castiglioneho“ či Da Vinciho „Svatou rodinu se svatou Annou“.
ListLe Monde, který otevření muzea v této „kuriózní lokalitě“ vítá, nicméně varuje, že
muzeum samotné nebude stačit, pokud se k němu nepřidá infrastruktura, zejména hotelové služby, díky nímž by region opravdu těžil z výhod, které projekt může přinést. Pro srovnání: v případě Guggenheimova muzea tehdy úřady investovaly do projektu v Bilbau ještě dalších 735 milionů eur.
