Vyberte si jazyk
Je léto a britští milovníci plodů moře si užívají hojnosti makrel – grilovaná, uzená, či pečená v jablečném moštu, makrela přestavuje sezónní, udržitelnou a výčitky nevyvolávající pochoutku. Ve sporu, který připomíná teritoriální „tresčí války“ sedmdesátých let, jsou však Británie a EU na pokraji války o makrely: proti Islandu a Faerským ostrovům, které se rozhodly nedodržovat smluvní kvóty a jednostranně si tak přivlastnily většinu populace severoatlantických makrel.
Zástupci průmyslu nyní tvrdí, že spor představuje nebezpečí nejen pro budoucnost britského rybářství, ale též pro budoucnost makrely samotné jakožto udržitelné potraviny. Minulý týden zablokovalo padesát skotských rybářů přístav Peterhead, aby tak zabránilo faerské lodi Jupiter před vyložením 1100 tun ryb, které zde měly být průmyslově zpracovány. Nyní volá skotský europoslanec po sankcích proti Islandu a Faerským ostrovům, souostroví ležícímu mezi Británií a Islandem, které je suverénní dánskou provincií. Podle více-prezidenta Komise pro rybolov Evropského parlamentu Struana Stevensona, který tyto dva národy nazval “moderními vikingskými nájezdníky”, je mohou pouze sankce donutit k poslušnosti. „Měli bychom pohrozit uzavřením všech přístavů EU faerským a islandským plavidlům, blokádou všeho zboží z těchto zemí a ukázat jim, že to myslíme vážně.“
Ze sporu by se mělo též stát jedno z nejdůležitějších témat v hovorech o přidružení Islandu k Evropské unii. „Vidíme zde národ, který přichází k jednacímu stolu, aby se stal členem EU. Co nám však zatím nabídli? Jen oblak vulkanického prachu a finanční problémy, způsobené jejich neochotou zaplatit, co Británii dluží. A teď se ještě chovají tak neskutečně agresivně v otázce rybích populací. Jde jednoduše o ilegální, nenahlášený a neregulovaný rybolov.“
Na vině jsou i klimatické změny
Částí problému se zdají být klimatické změny, které makrely přitahují do studenějších a severnějších vod. Tváří v tvář s takovou hojností zvýšil Island, kterému se silně nedostává hotovosti, smluvenou kvótu z 2000 tun na 130 000 tun. Faerské ostrovy, které spolu s EU a Norskem podepsaly Úmluvu o pobřežních vodách, učinily stejně a zvedly svou kvótu z 25 000 tun na 85 000 tun. Pokud budou tato množství zachována, tvrdí WWF (Světový fond na ochranu přírody), celková kvóta lovu makrel pro rok 2010 by měla za výsledek, že populace těchto ryb bude využívána o 35 % více, než káží odborná doporučení Mezinárodního výboru pro výzkum moří. Pro makrely to bude představovat „rozsudek smrti.“
Podle Iana Gatta, šéfa Skotské asociace oceánských rybářů, by to znamenalo nebezpečí pro budoucnost celého průmyslu, který měl loni cenu 135 milionů liber. Pokud se nepodaří spor urovnat, skotská kvóta by mohla klesnout na polovinu. Norsko jednalo okamžitě a uzavřelo své přístavy traulerům z obou zemí. Naopak přesto, že vyjádřila své obavy, EU samotná se k frustraci celého rybářského průmyslu k podobnému činu ještě nerozhodla.
Island je v opravdovém lovu makrel nováčkem. Spolu s Faroeskými ostrovy vystavil drahou flotilu určenou k lovu tresky modravé, jejíž populace však prudce klesly. „Takže teď tam sedí na těch svých nových, moderních lodích,“ říká třiašedesátiletý Ernie Simpson, bývalý kapitán, který vlastní loď Christina S, registrovanou ve skotském Fraserburgu. „Některý jejich lodi jsou větší a lepší, než co máme my. A modré tresky žádné. Tak se dávají na makrely.” Island si myslí, že na tom není nic špatného. Podle Federace vlastníků islandských rybářských plavidel má tato „plné právo lovit makrely v limitech stanovených islandským zákonodárstvím”.
Skotská vláda se mezitím přidala k Norům a společně volají po tom, aby EU vyvinula na oba národy více tlaku. Stevenson však věří, že bude těžké krotit nesmlouvavost islandských rybářů, stále pevnou od tresčích válek v padesátých a sedmdesátých letech, během kterých islandské rybářské lodi ničily sítě svých britských konkurentů, což si nakonec vyžádalo intervenci Královského námořnictva. „Radují se z toho, že, jak věří, vyhráli tresčí války - do té míry, že z dělové lodi, která nakonec začala na plavidlo britského námořnictva střílet, je dnes slavná restaurace v reykjavickém přístavu. Myslí si, že si to mohou zopakovat”, říká Stevenson. „Teď je ale čeká něco jiného. Nemají proti sobě jenom Británii. Jdou proti celé EU a také proti Norsku, svému nejbližšímu sousedovi.”
