Vyberte si jazyk
Prezident Anibal Cavaco Silva mohl na základě právních předpisů zareagovat na státní rozpočet, který mu představila vláda, třemi různými způsoby, s různými dopady.
Při volbě střední cesty spočívající ve vyhlášení zákona a jeho následného posouzení Ústavním soudem si prezident nejspíš neuvědomil, že jeho rozhodnutí, které sám považoval za šalamounské řešení, by mohlo pro vládu Pedra Passose Coelha znamenat: „Konečná, prosíme vystupte“. Anebo vést k prostému a jednoduchému vykolejení.
Pokud ústavní soud prohlásí tři články zákona o státním rozpočtu, které nechal prezident posoudit za neústavní, bude muset vláda najít jiný způsob, jak najít 1,7 miliardy dolarů, které měla na základě těchto opatření získat. V opačném případě by jí hrozilo, že nebude schopna naplňovat svůj program. Ten je zároveň podmínkou financování země, která je obsažena v memorandu uzavřeném s Trojkou MMF-ECB-EU.
Jinak řečeno, závisí na něm deblokace pověstných tranší, po nichž dychtivě prahnou portugalští ministři financí. Pohled na kruhy pod očima ministra o tom kohokoliv přesvědčí.
Právě v tom totiž spočívá problém! Odkud má vláda tuto sumu vzít, když vezmeme v potaz neúnosnou tíži fiskálního břemena na bedrech daňových poplatníků a skutečnost, že přijatá opatření (podle mého názoru zcela správná) na boj proti šedé ekonomice nepřinesou okamžité výsledky a navíc nebudou – což by bylo úplně nejlepší – retroaktivní?
Odpověď na tuto otázku bude bohužel podobat té, kterou Passos Coelho, jenž tolik usiloval o moc, chce slyšet úplně nejméně: vlak zůstane stát v mrtvém bodě a vláda nenalezne jiný způsob, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu.
V této situaci Pedrovi nezbude, než se vrátit domů ke své [manželce] Lauře – jak naznačovalo rodinné kouzlo linoucí se z jeho vánočního přání, které je k vidění na Facebooku - poté, co prezidentu Cavaco Silvovi předá svou demisi a nechá ho, ať si s problémem poradí sám.
Řešení by proto mohlo znamenat, že prezident bude hrát v současné krizi důležitější roli, například tím, že jmenuje nestranickou vládu, jako to svého času udělal [první prezident po pádu diktatury] Ramalho Eanes, nebo tím, že vyhlásí předčasné volby a předá odpovědnost za řešení situace do rukou voličů, ať chtějí či nechtějí. Není však zdaleka jisté, že budou-li Portugalci vyzváni, aby předčasně uplatnili své volební právo, shodnou se u volebních uren na většině jedné strany. Vzhledem k tomu, že vládní nestabilita se moc dobře neslučuje s uvolňováním dalších tranší, které by státu umožnily dostát svým závazkům, nebude Pedro Passos Coelho jistě jedinou obětí této krize.
Cavaco Silva, který je často kritizován, že se dostatečně nevyjadřuje, tak totiž tentokrát učinil velmi pozdě a navíc proslovem, který měl do jednoznačnosti daleko. Co se týče opozice, která se už vidí na cestě k moci, ta dala přednost vlastním zájmům před zájmy národa.
Se zraky upřenými na situaci v Řecku proto naše země pochopila, že v současném dramatu nejde pouze o to, odsoudit politiku stávající vlády, ale o samý konec portugalského politického modelu, nebo alespoň způsobu, jakým se v Portugalsku politika dělá.
Ve vládních salónech a kuloárech přežívá podprůměrná politická třída, která zcela postrádá vizi národního politického zájmu. Spolu s nedostatkem hlasů, které by voliče dokázaly oslovit, nechává právo kolonizovat politickou sféru. Těmto lidem nemá Portugalsko za co děkovat.
Debata
Návrhy MMF by mohly být protiústavní
„MMF přilil olej do ústavního ohně,“ píše Público den poté, co Jornal de Negócios přinesl podrobnosti o osmdesátistránkovém dokumentu, který Mezinárodní měnový fond zaslal portugalské vládě a jehož součástí je seznam trvalých škrtů v platech a důchodech a návrh na propouštění ve veřejném sektoru.
Doporučovaná opatření by mohla v zemi vyvolat ještě živější debatu o ústavnosti, poznamenává deník, který požádal o názor dva ústavní experty. Oba se shodují na tom, že by následující návrhy „mohly být označeny za protiústavní“: trvalé patnáctiprocentní snížení všech důchodů, výplata 13. a 14. mzdy v závislosti na růstu HDP, zvýšení věku odchodu do důchodu z 65 na 66 let, nová kalkulace stávajících a budoucích důchodů, trvalé snížení platů státních zaměstnanců.
Público v úvodníku píše:
Dokument MMF vykazuje dva protichůdné přístupy. Na jedné straně naznačuje, že zájmové skupiny nesou odpovědnost za nerovnost způsobenouveřejnými výdaji, a také ukazuje, jak neefektivita státu trestá občana. Na druhou stranu se ale většina návrhů MMF týká propouštění a škrtů ve veřejném sektoru nebo snižování důchodů. Debata se tak vrací tam, kde byla předtím. Co máme ve skutečnosti na mysli, když mluvíme o „přebujelém“ státu? Debata je vážná a nevyhnutelná.
