Vyberte si jazyk
Naděje, že evropské zemědělství bude více dbát na životní prostředí a bude tak spravedlivější vůči daňovým poplatníkům i zemědělcům, kteří používají udržitelnější výrobní metody, právě utrpěla těžkou ránu. V Bruselu skončila 28. ledna rozhodující etapa dlouhé a složité procedury, která by do roku 2014 měla vyústit ve vytvoření nové společné zemědělské politiky (SZP), tedy nástroje, který rozhodne o budoucnosti naší výživy.
Již padesát let na výdaje SZP putuje téměř polovina evropského rozpočtu. Její reforma je proto příležitostí ke změně paradigmatu a k přechodu na zemědělství, které se bude méě orientovat na objem produkce a bude ohleduplnější ke krajině, přírodním zdrojům, zemědělcům i občanům. Doposud se podporovaly zemědělské praktiky, které škodily půdě, životnímu prostředí, krajině, střídání generací i biodiverzitě, ale zároveň byly i velice nespravedlivé vůči dalším, znevýhodňovaným zemím. Evropané tak nevědomě podporovali nezdravý výrobní systém, za který nakonec museli platit dvakrát. Jednou formou dotací, podruhé kvůli nutnosti napravovat škody, který tento systém způsobil, od škod na zdraví až po škody na bezpečnosti území, kvalitě vzduchu, vod, půdy i potravin. Stará SZP byla naprostým fiaskem.
Komise pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu odhlasovala 23. a 24. ledna několik dodatků k návrhu reformy, který byl poslancům předložen již více než před rokem. A rozhodla se zablokovat, omezit či rovnou zrušit převážnou část opatření, které měly reformě dát podobu udržitelnějšího systému. Nyní je řada na vládách, které by v únoru měly rozhodnout o výši rozpočtu, jenž bude mít SZP k dispozici (očekávané rozsáhlé škrty situaci pouze zhorší), a především na Evropském parlamentu, který bude mít během plenární schůze v březnu poslední možnost vrátit reformu zpět na správnou kolej.
Od greeningu ke greenwashingu
Reforma by mohla zavést takzvaná „greeningová“ opatření na ochranu životního prostředí. Největší část dotací SZP byla vždy rozdělována podle rozlohy obdělávané půdy. Během let tento systém začal protěžovat ty nejrozsáhlejší zemědělské podniky, které se svými ohledy k životnímu prostředí obvykle příliš pyšnit nemohly. Potravinářsko-zemědělskému průmyslu tak do kapes plynula štědrá pozemková renta. Zohlednění ekologických aspektů v návrhu reformy by naopak představovalo revoluční počin, jelikož by donutilo i ty největší zemědělské podniky zavádět udržitelné metody, například rotaci plodin, udržování pastvin a vytváření ekologických ochranných pásem.
Dodatky, které komise odhlasovala, však v připravovaném systému ekologických opatření dělají opravdovou paseku. Komise jedno opatření za druhým zmařila tím, že zavedla celou řadu drobných změn, které je dělají zcela neúčinnými.
Greening se tak změnil na greenwashing [kdy se připravované změny jen na oko tváří ekologicky]. Podle nových norem bude 82 % zemědělských podniků osvobozeno od povinnosti zavádět ekologické praktiky. Kromě jiného bylo správné, že pěstování certifikovaných biopotravin bylo automaticky zahrnuto mezi „ctnostné“ aktéry sektoru zemědělství, nicméně je problém, pokud začneme tvrdit, že jiné – méně – „ekologické“ metody lze do této oblasti zahrnout rovněž a mají proto právo získávat dotace.
SZP dotuje i anglickou královnu
Kritizovat by se toho dalo opravdu hodně, například možnost získávat dvojnásobné dotace za stejný typ ekologických opatření či skutečnost, že povinná ochranná ekologická pásma již nebudou muset tvořit 7 %, jak zněl původní návrh, ale jen 3 % výměry půdy. Tyto negativní elementy nevyváží oněch několik málo pozitivních opatření, kterým se sítem komise podařilo proniknout, například navýšení zdrojů pro mládež pracující v zemědělství, omezení dotací pro velké pozemkové vlastníky na maximálně 300 000 euro (například britská královna až dosud dostávala ze SZP 8 milionů ročně), nebo přijetí přesnější definice „aktivního zemědělce“, tak aby jiní aktéři, například letiště či golfové kurzy, neměli k dotacím přístup.
Pokud reformu definitivně nepohřbí rozpočtové škrty, o kterých se rozhodne v únoru, bude mít Evropský parlament 11.-14. března historickou příležitost tento směr vývoje změnit. Poprvé v historii Evropské unie budou jeho poslanci opravdu schopni do jednání o reformě zasáhnout. Musíme na ně proto vyvíjet lak, aby nezopakovali své dřívější chyby a přestali podporovat dosavadní systém, který zdaleka neslouží obecnému zájmu, ale naopak podporuje ty nejhorší výrobní metody. Je nespravedlivé využívat veřejné prostředky ve prospěch menšiny. Pod sympatickým názvem Go M.A.D. [Go meet a deputy – „Jděte za svým poslancem“, zkratka ale zároveň znamená Go mad, tedy „Zešilte“ – pozn. překl. ] byla vyhlášena celoevropská mobilizace, ke které se rovněž přidává hnutí Slow Food. Tato iniciativa nám dává příležitost kontaktovat své parlamentní zástupce, vysvětlit jim, jak moc je březnová schůze důležitá a trvat na tom, aby se potravinářsko-zemědělskou lobby nenechali ovlivnit. Občané se mohou stát politickými aktéry a musí se této debaty zúčastnit dříve, než bude příliš pozdě. Jde o budoucnost našeho zemědělství, našich potravin, míst, kde žijeme, i naší spokojenosti.
