Turecko: Erdogan pokukuje po Šanghaji

Vladimír Putin a  Recep Tayyip Erdogan během tiskové konference v Istanbulu 3. prosince 2012.
Vladimír Putin a Recep Tayyip Erdogan během tiskové konference v Istanbulu 3. prosince 2012.
31 leden 2013 – Milliyet (Istanbul)

Evropská unie se k otázce tureckého členství staví stále nerozhodně. Turecký premiér proto pohrozil, že jeho země by se místo něho mohla ucházet o členství v jiných strukturách, například v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO). I kdyby šlo jen o blafování, lze jeho slova pokládat za jasné znamení, že Ankara ztrácí trpělivost.

Ve svém červencovém rozhovoru pro turecký televizním Kanálem 24 zmínil premiér Recep Tayyip Erdogan slova ruského prezidenta Vladimíra Putina, který se ho žertovným tónem zeptal, „Ale proč vy se pořád ještě zajímáte o Evropu?” Premiér mu tehdy odpověděl, údajně „rovněž v žertu”, „Tak nás přijměte za členy Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) a na Evropskou unii už zapomeňme.”

V pátek 25. ledna se ale Erdogan na stejné televizní stanici k této otázce vrátil. A dnes již nežertuje – jedná se podle něj o „zcela vážnou” a „úmyslnou” hypotézu. Připomněl tak, že jeho odpověď Putinovi měla naznačit, že o scénáři, kdy se Turecko postaví k Evropské unii zády a přidá se k SCO, vážně uvažuje. Vysvětlil, že Turecko s organizací, která se ukazuje být k EU možnou alternativou, sdílí stejné hodnoty, a prohlásil: „Skupina pěti členů Šanghaje je lepší a silnější...”

EU přešlapuje na místě

I v případě, že šlo o pouhou střelbu od boku během živého televizního přenosu, jsou premiérova slova jasným odrazem jeho současného postoje k této otázce a dost možná i jeho budoucích úmyslů. První alternativou, která tak Erdoganovi, zklamanému přístupovým procesem EU, přijde na mysl, je skupina „šanghajské pětky”, z níž se v roce 2001 stala „šestka” (Rusko, Čína, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán). Tato organizace buduje spolupráci mezi svými členy v oblastech bezpečnosti, energetiky, obchodu i politiky.

Turecko v ní zatím nemá pozici „pozorovatele”, nedávno se však stalo „partnerem v dialogu”. Premiér zdůraznil, že země by se mohla členem stát spolu s Pákistánem a Indií. Erdoganův výstupu by mohl být pouhým pokusem přimět Unii, aby přestala přešlapovat na místě a k otázce tureckého členství se konečně vyjádřila. Ale zvlášť v případě, že se věci nezačnou hýbat kupředu, je jasné, že Erdogan je odhodlán udělat projekt tureckého členství v SCO jednou z priorit turecké zahraniční politiky.

Dnes už nejde o vtip

V případě, že opravdu dojde ke změně turecké orientace ze západu na východ a země se tak ocitne ve zcela nové pozici jak na domácí, tak na zahraniční půdě, půjde zcela jistě o ožehavé téma, které vyvolá množství reakcí a debat. Není jisté, zda by Turecko, které je členem NATO, Rusko a Čína ve své organizaci vůbec chtěly. A pokud by odpověď zněla kladně, zda by tuto situaci zase akceptovalo NATO.

Skutečnou otázkou je však to, zda SCO představuje pro Turecko opravdu tu nejlepší alternativu. Především proto, že EU má navzdory těžké krizi, kterou dnes prochází, neoddiskutovatelně lepší pozici v mnoha doménách, včetně demokratických hodnot a hospodářské integrace. Pro Turecko má samozřejmě smysl vyvíjet v rámci své ambiciózní zahraniční politiky spolupráci i s organizacemi jako SCO, mělo by však dobře zvážit důsledky, které by jeho případné obrácení se zády k Západu mělo. O pouhý vtip však už dnes opravdu nejde...

Překlad: Kristina Valendinová

Factual or translation error? Tell us.