Vyberte si jazyk
Systém obchodování s emisními povolenkami (Emissions Trading System, ETS) je vlajkovou lodí politiky EU, která má směřovat ke snížení produkce průmyslových skleníkových plynů. Evropská komise sní o tom, že se stane jádrem globálního systému cap-and-trade [který spočívá ve stanovení horní hranice emisí a prodeji jejich nevyužitého objemu]. Vzhledem k tomu, že do tohoto schématu Evropa vložila ohromné množství svého politického kapitálu, se Connie Hedegaardová, evropská komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu musela ozvat. Hrozilo totiž, že kvůli kritice uhlíkového obchodování OSN utrpí i systém ETS.
Podezření padla na mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM), tedy schématu, které umožňuje znečišťovatelům z bohatých zemích splnit jejich cíle ve snížení emisí dané Kjótským protokolem prostřednictvím financování projektů na rozvoj čisté energie v rozvojových zemích. O efektivitě tohoto mechanismu totiž ekologičtí aktivisté pochybují. Některé CDM projekty podle nich vedou výrobce k tomu, aby znečišťující plyny produkovali, místo snižovali.
Neúspěšná reforma CDM, která v roce 2009 vyšla na 1,9 miliardy euro se tak stala jablkem sváru mezi Evropskou komisí a sekretariátem OSN pro změnu klima. Schéma této reformy bylo zamýšleno jako účinný cyklus, který bohatým zemím umožní splnit jejich klimatické cíle za nejnižší možné náklady, zatímco rozvíjející se země lačné po energiích, dostanou finanční injekci, aby ji mohly produkovat ekologicky. Avšak kritici v systému našli mnoho nedostatků.
HFC-23 škodlivější než CO2
Pod drobnohledem se nachází zejména projekty CDM, které mají zničit „superskleníkový plyn“ HFC-23 – nechtěný vedlejší produkt, který vzniká při výrobě chladících plynů a který je 11 700 krát škodlivější než CO2. CDM projekty na vymýcení těchto plynů byly velice oblíbené. Avšak německá organizace CDM Watch obviňuje výrobce z „využívání systému“, které spočívá v tom, že vyrobí více HFC-23 plynů, jednoduše proto, aby měli poté výnosné zisky z jejich likvidace.
Výkonná rada OSN pro CMD tyto kritiky odmítá s tím, že existují pojistky, které takové výrobě brání. Rada rovněž ustoupila z kontroly těchto pojistek. Komise tak od OSN vyžaduje, aby jednala rázněji. Obavy EU jsou celkem pochopitelné. Evropa totiž nakupuje v rámci mechanismu čistého rozvoje zdaleka nejvíc kreditů a jakékoliv pochybnosti o jejich ceně by měly negativní dopad i na ETS.
Pověst a důvěryhodnost evropského schématu jsou pošramocené už z doby, kdy vlády rozdávaly příliš mnoho kreditů, což vedlo k dramatickému pádu cen uhlíku. Schéma se ze svých nejistých začátků dostalo, ale investoři nyní panikaří kvůli něčemu úplně jinému. Trh CDM ztratil v letech 2008-09 v důsledku hospodářského poklesu a posunu v mezinárodních vyjednáváních o klimatu (viz rámeček) 59 % své hodnoty. Budoucnost CDM je tak nejistá. „Důvěra trhu je na samotném dně,“ napsala v srpnu Hedegaardové Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) s žádostí o větší srozumitelnost záměrů Komise ve věci CDM.
Budoucnost uhlíkových trhů
Hedegaardová se zaměřuje na ekologickou integritu CDM. Své úředníky požádala, aby přišli s opatřeními, která zajistí, aby znečišťovatelé v systému ETS realizovali pouze ekologicky důvěryhodné projekty v nejvyšší kvalitě. To by v ETS mohlo znamenat zákaz některých projektů (jako například projekty HFC-23), fixaci cen, čímž by projekty na průmyslové plyny byly méně výnosné a tedy i méně zajímavé pro investory.
Role Evropy jakožto největšího kupce CDM kreditů dává Evropské komisi k dispozici určitý vliv nad reformou systému. Stig Schjølset, senior analytik organizace Point Carbon, se domnívá, že evropská poptávka po CDM kreditech poskytuje EU v mezinárodních vyjednáváních „vyjednávací páku“. EU se tak nebude chtít vzdát aniž by neobdržela něco na oplátku. Komise bude muset této páky využít a zároveň udržet důvěru investorů v budoucnost uhlíkových trhů v Evropě. Jeden špatný tah a Unií opečovávaná ETS ztratí lesk.
