Vyberte si jazyk
Hlavní město Grónska Nuuk evokuje anglický výraz pro atomovou bombu „nuke“, vtipkují v poslední době Dánové. Vypadá to, že se Grónsko a spolu s ním i Dánsko [jehož je Grónsko autonomní součástí] v brzké době společně zaujmou klíčové postavení na světovém trhu s uranem. Představa, při které běhá valné části obyvatel dálného severu mráz po zádech.
To, že se pod grónským ledem nachází uran, víme už dlouho. Zdálo se ale, že je takřka nedosažitelný a že je to zakázané ovoce. Už čtvrt století prosazuje Dánsko vůči jádru politiku nulové tolerance. Nyní Kodaň zcela změnila kurz. „Je to vrchol pokrytectví,“ když si vezmeme, že „jsme Švédsko donutili uzavřít jadernou elektrárnu, protože se nacházela příliš blízko Dánska,“ říká ředitel dánské pobočky Greenpeace Flarup Christensen.
Dánové riskují svou image ekologů
Co se vlastně stalo? „Grónsko získalo v roce 2009 větší autonomii a může své nerostné bohatství spravovat samo. To je zásadní element pro pochopení situace,“ vysvětluje Cindy Vestergaardová z Dánského institutu pro mezinárodní studia. Větší autonomie mimo jiné znamená, že miliony, které každoročně přitékají z Kodaně do Nuuku, přitékat přestanou. A žít jen z krevet je složité. Uran tudíž přestavuje jistý zájem. Grónsko ale nemůže rozhodovat samo. Za jeho zahraniční a obrannou politiku je stále odpovědné Dánsko. Navíc ostrov, na němž žije necelých 60 000 obyvatel, sám na těžbu a vývoz nestačí.
„Pokud padne zelená, všechno se změní,“ tvrdí Cindy Vestergaardová. „Dánsko se stane důležitým aktérem trhu s jádrem.“ K největším vývozcům uranu zatím patří Kanada, Austrálie a Kazachstán. Dánsko a Grónsko by se mohly k hlavním dodavatelům této suroviny brzy připojit. Mít ale jistotu, že se vše ubírá správnou cestou, se podobá malému zázraku: „Trh s uranem je jeden z vůbec nejméně transparentních. Jak si můžeme být jisti, že neslouží k výrobě atomových zbraní?“ Dánové s pověstí ekologů a pacifistů budou mít tudíž problém s image.
Grónsko by mohlo prolomit čínský monopol
Pro Grónsko je toho ve hře mnohem víc. V důsledku globálního oteplování se v jeho podloží začínají vedle uranu objevovat i další poklady. Zdá se ale, že pokud bude nadále platit zákaz těžby uranu, přijdou z ekonomického hlediska vniveč i velké místní zásoby železa, mědi, zlata a vzácných kovů, a to v okamžiku, kdy o ně začínají projevovat zájem velké mezinárodní těžební společnosti a země jako Jižní Korea nebo Čína. A to není všechno. Co se týká vzácných kovů používaných například k výrobě chytrých telefonů nebo automobilových součástek, mohlo by Grónsko prolomit čínský monopol.
Bohatství nerostných surovin je požehnáním i prokletím, domnívá se The Copenhagen Post. S tajícím ledovcem postupně mizí vesnice, které žily z lovu krevet. Krevety se přesunuly do chladnějších vod víc na sever. Důsledky? Nezaměstnanost, vylidňování, a dokonce rostoucí počet sebevražd. Je třeba si položit otázku, zda lze z rybáře udělat horníka.
60 000 obyvatel versus průmysloví giganti
Jsou tu ale i další problémy. Loni Grónsko přijalo na nátlak nadnárodních firem zákon umožňující platit zahraničním zaměstnancům méně než místním pracovníkům. Hliníkárenský gigant Alcoa tak například hodlá postavit továrnu ve vesnici se třemi tisícovkami obyvatel, kde by zaměstnával zhruba stejný počet Poláků a Číňanů. Jaký to bude mít dopad na místní komunitu? A jak se může ostrov s necelými 60 tisíci obyvatel vzepřít průmyslovému gigantu?
Spojené státy jsou si strategického postavení Grónska vědomy už dlouho. Po skončení druhé světové války za něj Dánsku nabídly 100 milionů dolarů. Dnes má Grónsko čím dál větší sklony jít svou vlastní cestou. „Doposud byl rybolov to jediné, co měli,“ říká Cindy Vestergaardová. „Je ale naprosto jasné, že těžba nerostných surovin – a oni mají opravdu všechno – představuje způsob, jak si v blízké budoucnosti získat nezávislost.“ Grónsko čekají zanedlouho volby. Zkuste hádat, jaké je jejich hlavní téma.
Pohled z Dánska
Grónsko je příliš chudé, aby odmítlo
Ať už se Gróňané rozhodnou jakkoliv, osud jejich země bude podléhat „Murphyho zákonům, tedy vše, co se může pokazit, se také pokazí,“ soudí deník Politiken.
Podle dánského listu povede těžba ropy a jiných surovin v zemi, kterou již dnes trápí vysoká míra korupce a kde má jen málo lidí dostatečné zkušenosti s manévrováním mezi politikou a obchodem, nutně k ještě většímu nepotismu. Podle deníku bude tato
„lehkovážná atmosféra Klondiku“ příčinou nejen dalšího znečištění a ničení životního prostředí, ale i zostřování sociální polarizace mezi městskou populací žijící poblíž dolů a izolovaným venkovem.
Zároveň však Gróňané nemohou jednat jinak, píše Politiken:
Příjmy z rybolovu klesají, stejně jako dánské dotace, a Gróňané jsou tak nuceni experimentovat. Jen málo cizinců, kteří do Grónska zavítají, si uvědomuje skutečný rozsah zdejší chudoby.
