Vyberte si jazyk
Hlasy upozorňující na úmrtnost včel neustále sílí. Kolonie včel vymírají a lidé chtějí vědět, kdo za to může. Pozornost se dnes soustřeďuje na tzv. neonicotinoidy, druh insekticidů. Všechno začalo zveřejněním zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), která sice neoznačuje tyto pesticidy přímo jako důvod včelí úmrtnosti, nicméně dochází k závěru, že s jejich využitím jsou spojena velká rizika.
Tím se „neonika“ okamžitě dostala na evropskou agendu. Eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, Malťan Tonio Borg, na konci ledna předložil návrh zákazu tří rozšířených neonicotinoidů (imidacloprid, thiamethoxam a chlotianidin), a to zejména při pěstování kukuřice, bavlny, slunečnice a řepky olejné. Cílem bylo, aby zákaz začal platit 1. července 2013 a po dvou letech se zhodnotil dopad opatření. Stálá odborná komise ustavená členskými státy měla návrh posoudit 25. února. Jejich schůze však byla odložena na polovinu března.
Komise se snaží chránit před právním postihem
Podle některých informací se Komise snaží připravit se na možné právní postihy a žaloby za způsobení škody. Borgova kancelář ani výrobce insekticidu, firma Syngenta, to však nechtějí potvrdit. Návrh byl údajně změněn a nyní zahrnuje i pěstování ovoce.
Evropská komise poslala stálé odborné komisi dopis, ve kterým zcela neobvyklým způsobem žádá, aby text návrhu byl předložen výrobcům insekticidů. Odpovědi by se měla dočkat do 1. března. Dopis však zároveň tvrdí, že „podle některých známek tyto výrobky již nesplňují kritéria, která vedla k jejich předchozímu povolení“.
Vypadá to, že Komise se tak snaží vyhnout hrozbě právního postihu. Mezi výrobce koneckonců patří i velcí hráči jako Bayer a Syngenta, kteří jistě nebudou současnému vývoji pouze přihlížet, aniž by se pokusili jej zastavit. V novinách už zveřejnili řadu celostránkových reklam a vlády členských států obdržely množství dopisů. Firmy navíc předpovídají, že zákaz by vedl k zániku 50 000 pracovních míst a finanční ztrátě 4,5 miliard euro. Jejich odpůrci na to reagují tvrzením, že proti 153 miliardám eur, které včely opylováním plodin vydělají, to nic neznamená.
Ohrožení konkurenceschopnosti EU
Syngenta otevřeně zpochybňuje důležitost zprávy EFSA, protože neobsahuje detaily týkající se využití ošetřeného osiva. Bayer hrozící zákaz označil za „neúměrné opatření, které ohrožuje konkurenceschopnost evropského zemědělství“. Podle belgicko-lucemburské federace Fytopharma, která sdružuje výrobce v tomto sektoru, se jedná o „falešné řešení“ včelího problému.
Názor, že opatření na řešení tohoto problému jsou nutná, se v Evropském parlamentu těší široké podpoře. Bart Staes, europoslanec za Stranu zelených, přemluvil zhruba stovku svých kolegů z řady evropských stran, aby Komisi poslali společný dopis s žádostí o celkový zákaz neonicotinoidů.
Staes však připouští, že odpor je stále silnější. „Mezi členskými státy neexistuje konsenzus. Španělsko a Velká Británie se všemožně snaží proces zpomalit a problémy dělá i Německo. Stačilo by, aby se k nim přidalo jen pár dalších zemí, a jejich menšina bude schopná návrh v Radě ministrů zablokovat.“
Pesticidy jako AIDS
Mluvčí belgické ministryně pro malé a střední firmy, osoby samostatně výdělečně činné, zemědělskou a vědeckou politiku Sabine Laruelleové (MR) zdůrazňuje, že belgická vláda reagovala na evropský návrh velmi pozitivně.
Vlámská organizace pro ochranu přírody Natuurpunt se naopak domnívá, že návrh v žádném případě nezachází dostatečně daleko. „Potřebujeme úplný zákaz,“ vysvětlují společně odborník na včelařství Jens D’Haeseleer a zemědělská expertka Annelore Nysová. „Pesticidy, o které se jedná, jsou extrémně toxické – jsou víc než 7000krát jedovatější než DDT. Končí v půdě a vodách, kde se rozkládají jen velmi pomalu.“ Jejich protivníci argumentují tím, že tyto látky mají velmi nízkou koncentraci a včely jsou vystaveny pouze malým dávkám. „Jenomže dlouhodobé vystavení malým množstvím je přesto může oslabit a zvýšit riziko onemocnění. Je to jako v případě AIDS“, tvrdí D’Haeseleer.
Masová petice na internetu
Odborník na včely, profesor Dirk de Graaf z Univerzity v Gentu, je však i nadále skeptický. Z výzkumů provedených univerzitami v Wageningenu a Gentu De Graaf usuzuje, že ačkoliv v laboratorním prostředí včely následkem kontaktu s neonicotinoidy umírají, ve volné přírodě je tomu v mnohem menší míře. Podle jeho názoru je největším hubitelem včel roztoč kleštík včelí. Upozorňuje na to, že v Austrálii, kde se neonicotinoidy v zemědělství využívají, avšak včely neohrožuje kleštík, je jejich úmrtnost mnohem nižší. „Insekticidy jsou pouze částí problému, ne však jedinou,“ vysvětluje de Graaf. „Jejich zákaz tedy bude mít určitý dopad, problém ale nevyřeší.“
Vymírání včel medonosných je pro mnoho lidí citlivým problémem. Petice na internetové stránce občanské organizace Avaaz si získala v prvních 36 hodinách více než 2,5 milionu podpisů. 20. března má mít také premiéru vlámský dokumentární film More Than Honey Víc než med. Pokud bude mít úspěch, mediální bzukot kolem včelího problému hned tak neutichne.
