Evropané protestují proti škrtům

Španělsko ve středu zažilo svou první stávku za éry Zapaterovy socialistické vlády. Španělé bez velkého nadšení protestovali proti reformě pracovního trhu a proti rozpočtovým škrtům, které si vynutila dluhová krize eurozóny (viz níže).

Ale i jinde po Evropě se ozývá stále silnější reptání. Velká evropská manifestace se ve středu odehrála v Bruselu. Evropská odborová konfederace (CES) počítala s účastí 100 000 protestujících, kteří se vydali říct své „ne škrtům“ ze 30 různých zemí. Poslední velká mobilizace tohoto typu se zde odehrála v prosinci 2001, kdy se CES podařilo do hlavního evropského města přilákat 80 000 lidí požadujících „více sociální Evropy“.

V Portugalsku zorganizovala největší portugalská odborová konfederace CGTP, která má úzké vazby na komunistickou stranu, demonstrace v Lisabonu a Portu. Dvě hlavní odborářské centrály v Polsku, Solidarita a OPZZ též svolaly manifestaci před sídlem vlády. Další demonstrace byly ohlášeny v Irsku, Itálii, Srbsku či v Lotyšsku. Ve Francii se 2. října očekávají nové protesty proti důchodové reformě.

Úskalí politiky úsporných opatření

Odboráři doufají, že se jim podaří vyvinout dostatečný tlak na Evropskou komisi, která by tohoto dne měla předložit své plány sankcí proti zemím eurozóny, které se v rozpočtových opatřeních jeví jako příliš laxní. Země, které příliš utrácejí nebo své dluhy nedostatečně snižují, budou nyní nuceny zaplatit pokutu.

V evropském hlavním městě se 30. října zas sejdou ministři financí Sedmadvacítky. Od začátku „dluhové krize“, která vrhla světlo na rozpočtové problémy Řecka ale též mnohých jiných zemí eurozóny, oznamují vlády – v Itálii, Velké Británii, Španělsku, Německu, Irsku, Portugalsku a Francii – neustále nová a nová ekonomická opatření týkající se státních výdajů či důchodových systémů.

Jak zdůraznil John Monks, generální tajemník CES, vevideozprávě zveřejněné na internetu, nebezpečím této politiky úsporných opatření je to, že by mohly ekonomiku zavléct do recese, ke které již beztak „nemá příliš daleko.“ Konfederace naopak propaguje politiku podpory růstu. Proti všem zvyklostem se s názorem odborářů tentokrát ztotožňuje i Mezinárodní měnový fond, který během posledních měsíců vydal v tomto smyslu několik varování.

Španělsko

Zkouška Zapaterovy vlády

„Hodina pravdy nadejde 29. září," těmito slovy listEl Periódico de Catalunya shrnuje klíčovou otázku generální stávky, kterou svolaly odborové organizace UGT a CCOO proti reformě pracovního trhu připravované vládou José Luíse Rodrígueze Zapatera. Barcelonský deník zdůrazňuje, že odbory „paralyzovaly průmysl a zachovávají jen minimální provoz hromadné dopravy.“ Úspěch stávky bude záviset na její podpoře ve velkých městech, kterou odbory označují za „masivní“ a ke které se přihlásilo téměř 70 % zaměstnanců.

Jeho madridský protějšek, listEl País, pokládá stávku za „politický konflikt, ve kterém proti sobě stojí parlament (který reformu schválil) a její výklad ze strany odborářů, jenž předpokládá - nikoliv neodpodstatněně – že *„reforma povede ke ztrátě práv pracujících.“ Vláda by však měla podle deníku měla v uskutečnění svých plánů na úpravy státního rozpočtu pokračovat a to z jednoduchého, třebaže bolestného důvodu: „veřejné prostředky nestačí na pokrytí nákladů, nutných k udržení současného sociálního státu, alespoň ne po dobu trvání hospodářské krize.“*