Oltář na památku Plamena Goranova na místě, kde se 20. února upálil.

Bulharský Palach, Plamen Goranov

Bulharsko uctilo vzpomínku na Plamena Goranova, mladíka, který se na protest proti starostovi Varny upálil. Tohle gesto by mělo vést k probuzení společnosti, kterou zmítá sociální krize, píše renomovaný bulharský komentátor.

Zveřejněno dne 6 března 2013 v 17:31
Oltář na památku Plamena Goranova na místě, kde se 20. února upálil.

Plamen Goranov zemřel 3. března, jedenáct dní poté, co se vzňal jako pochodeň před radnicí ve Varně [na východě země]. Požadoval, aby „Kiro [Kiril Jordanov, starosta města] a spolu s ním všichni radní podali 20. února 2013 do 17 hodin demisi“. Tak to stálo na transparentu, který měl podle soudu Goranov ten den ráno u sebe. Transparent měl mimo jiné podivný osud: z místa dramatu se záhadně ztratil a později byl znovu nalezen u jednoho ze zaměstnanců radnice. Ale pojďme dál.

Nikdo zatím neviděl záznam bezpečnostních videokamer, které scénu jistě zaznamenaly. Víme jen to, že Plamen (36) už není mezi námi.

Prohnilá země

Nevidím dnes důvod polemizovat o tom, zda je Goranův osud srovnatelný s osudem Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969 v Praze a stal se symbolem protestu proti sovětské okupaci v Československu. Pravda je jednoduchá: pro mnoho lidí je Plamen už nyní bulharským Palachem.

Český student zanechal dopis, v němž svůj čin vysvětluje. Nebyl sám, byl členem skupiny. O měsíc později se ke stejnému činu na stejném místě v Praze [Václavském náměstí] odhodlal další mladý muž. Plamen Goranov po sobě žádný dopis nezanechal, alespoň o něm nic nevíme. Jan Palach se polil benzínem a upálil před očima mnoha kolemjdoucích. Ve Varně nikdo přesně neví, jak to vlastně bylo s Plamenem. Existují svědkové? Zatím o nich nevíme. Víme jen to, že se u něj našly dva kanystry s hořlavinou, jeden z poloviny prázdný.

Newsletter v češtině

To, že nic víc nevíme, samo o sobě názorně ilustruje, do jaké míry se z Bulharska stala – s naším přispěním – prohnilá země. Nevíme totiž ani, zda se upálil sám, zda mu někdo „nepomohl“, jestli se chtěl opravdu upálit anebo udělat něco jiného... Výzva ke skutečné změně, k níž každý den vyzývají tisíce demonstrantů, by mohla začít následujícím požadavkem: dozvědět se veškerou pravdu o Plamenově smrti.

Boj za právní stát

Byl jednou jeden muž s názorem, který se pravidelně účastnil demonstrací a ostře kritizoval způsob, jakým Kiril Jordanov spravuje město. Na internetu ho zachycuje video, jak si během mítingu bere mikrofon a vyzývá demonstranty ke skandování hesla „Pryč s TIM!“ [mocný holding s neblahou pověstí, který demonstranti obviňovali z toho, že má ve Varně ve všem hlavní slovo]. A přestože přesně nevíme, jak to s Plamenem vlastně bylo, víme naprosto přesně, proti čemu se bouřil: proti přezíravé a neprůhledné správě města, rozkrádání veřejného majetku, útokům proti disidentům, diktatuře hrstky vyvolených opojených mocí...

To byl případ Varny, To je případ mnoha dalších velkých bulharských měst, to je případ Bulharska jako takového. Varna se stala pouze symbolem této reality, která není včerejšího data. Demise starosty města [oznámená 6. března] už dnes nemá význam. Důležité je, aby lidé nepřestali požadovat transparentnost a svrchovanost zákona. Obyvatelé Varny to pochopili. Proto je jejich revolta odlišná od demonstrací v Sofii, kde demonstranti vznášejí exotické a občas protichůdné požadavky.

Právní stát, za nějž bojují občané přímořského města, zahrnuje také nezávislé a podrobné vyšetření smrti Plamena Goranova. Přinejmenším to mu dlužíme.

Názor

Co oplakáváme?

„Dnešek [6. března] je dnem státního smutku nad památkou Plamena Goranova”, píše novinářka Ana Zarková v deníku Troud. Co ale tento smutek znamená, ptá se:

Každý z nás dost možná oplakává po svém něco jiného. Ministři své posty, nezaměstnaní svou práci. Chudí to, že nemají na zaplacení účtů za plyn a elektřinu. Bohatí, že je někdo může zabít nebo unést. Protestující, že ztratili jednotu. I v našem žalu zůstáváme rozdělení. A mě je líto politiků, kteří se dnes pokoušejí přiblížit se občanům a jejich starostem. Co kdyby tak učinili tím, že se dají na pokání?

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma