Vyberte si jazyk
V pondělí zkolabovaly největší zpravodajské servery, o den později byl na desítky minut vyřazen z provozu největší tuzemský portál Seznam.cz. Ve středu se hroutily weby bank, ve čtvrtek stránky mobilních operátorů. Od té doby je zatím klid. Ale užívat si ho moc dobře nejde. Množství informací o tom, co se vlastně stalo, totiž zůstává minimální.
Ušlý zisk z reklamy v případě médií, počet neprovedených transakcí v případě bank, to jsou zatím nejviditelnější škody, jaké za sebou kybernetická bouře zanechala. Škoda, již v tuto chvíli nedokáže nikdo vyčíslit, se však týká především důvěryhodnosti tuzemského internetu.
V menším už podobnou internetovou smršť Češi zažili. Minulé ataky směřovaly na web autorského svazu OSA, na weby parlamentu či vlády. A vždy to šlo podle stejného mustru, tzv. DDoS útoku, kdy útočník server zahltí obrovským množstvím úkolů a síť zkolabuje. „V minulosti se ale vždycky nabízela nějaká motivace, třeba schvalování kontroverzní regulace internetu a podobně.
Jakkoli to však zní na první pohled dramaticky, experti vyzývají ke klidu: páteřní sítě státu v podobě velínů energetických firem, policie či například nejrůznějších ministerstev stojí na samostatných počítačových systémech, které jsou od klasického internetu odstřiženy.
Celý článek týdeníku Respekt si můžete přečíst na stránce respekt.cz či v jiné jazykové verzi na PressEurope.eu
Pohled z Rumunska
Krize láká kyber-piráty
Ačkoliv Rumunsko v únoru získalo svou vůbec první Národní strategii informační bezpečnosti, útokům informačních pirátů neuniklo.
„Kyber-válka postihla i Rumunsko, které bylo na začátku března obětí útoku, jenž je součástí špionážní kampaně vedené proti několika východoevropským zemím,“ píše dnes časopis QMagazine.
„Šlo o mnohem tvrdší úder, než během operace ,Rudý říjen‘, sérii útoků z loňského podzimu, které se zaměřovaly na informace o národní politice a přírodních zdrojích.“
„Jsme na takovou kyber-válku připraveni?“ ptá se v článku člen rumunských informačních služeb Florian Coldea, podle kterého
procházíme světovou hospodářskou krizí, která vytvořila silné sociální rozpory. To je dalším důvodem útoků na veřejné informační systémy, a naopak firmy motivuje zaměstnávat počítačové odborníky. Informatika představuje sektor, ve kterém má Rumunsko i další východoevropské země se svými mnoha hackery výborné výsledky. Cílem útoků jsou v podstatě členské země NATO.
