Zhruba padesát kontejnerů s celkem osmi sty tunami nelegálně dovezeného textilu a obuvi z Vietnamu a Číny proudí každý den do Česka. Část ho zůstane v zemi, část putuje do dalších evropských států.
Podvody s asijským textilem nabraly během posledních měsíců masivních rozměrů. „Vše nasvědčuje tomu, že asijští překupníci využívají Českou republiku jako velké překladiště, přes něž zboží dostávají do volného oběhu Evropské unie,"** řekl HN mluvčí celní správy Jiří Barták.
Úřady jen obtížně zjišťují, kdo je jejich „centrálním mozkem“. Dovezené zboží totiž chodí na vrub účelově založených „eseróček“, u nichž není jasné, kdo je skutečně řídí. Tyto firmy v prvních měsících fungování zobchodují miliony tun oblečení a zmizí, když mají přiznat a zaplatit DPH. Jako majitel je uveden nastrčený bezdomovec, takzvaný bílý kůň, nebo cizinec, který je v době odhalení dávno mimo republiku.
Celníkům se v květnu podařilo rozkrýt dosud největší gang, který na českém území nelegální dovozy organizoval. Minimální škoda pro Česko se odhaduje na 65 milionů korun. Tato síť organizovaná Číňany tvořila přitom jen 10 až 15 procent celého českého černého trhu.
*„Čínská zločinecká skupina byla částí jedné z primárních struktur působících v Evropě. Měla neomezené finanční možnosti. Obklopovala se na našem území luxusním majetkem a zbožím od těch nejrenomovanějších světových značek,“*
popisuje Aleš Hrubý, vyšetřovatel celní správy. Síť měla centrálu v Praze a působila částečně na Ústecku. Celníci objevili i místo, kde jedna čínská žena vyhotovovala ke zboží falešné faktury na nižší sumy, aby mohli obchodníci zaplatit méně na clu. Zatímco reálná hodnota dovezených kontejnerů se pohybovala od 80 tisíc do 200 tisíc dolarů, faktury byly na částky 15 tisíc dolarů.
Celýčlánek čtěte na stránkách Hospodářských novin
Itálie
Prato, metropole italské módy z Číny
Toskánské Prato se proslavilo elegantní módou „made in Italy“. Dnes městu patří první příčka z hlediska největší koncentrace Číňanů v Evropě, informuje list The New York Times. Na celkový počet 187 000 obyvatel připadá zhruba 36 000 přistěhovalců, legálních i nelegálních, „kteří pracují 12 hodin denně ve zhruba 3 200 výrobních dílnách na oděvy, obuv a levné doplňky. Od roku 2001 se podle místní obchodní komory počet italských vlastníků textilních dílen snížil o polovinu. Italům ovšem nejvíce vadí skutečnost, že Číňané bojují podle vlastních pravidel,“ poznamenává deník. „Provádí daňové úniky a úžasným způsobem umí obejít pověstně spletitou italskou byrokracii.“ Zatímco místní firmy stěží přežívají, čínské firmy posílají domů denně zhruba 1 milion euro a kazí pověst označení „made in Italy.“ „Napětí vzrostlo poté, co na jaře uskutečnila italská policie zátah v řadě dílen, kde byla zaměstnána nelegální pracovní síla,“ píše New York Times, „a neustále roste, protože italští prokurátoři nechali na konci června zatknout 24 osob a prošetřit 100 firem z regionu Prato." Úřady je podezřívají z praní špinavých peněz, prostituce, padělání a označování výrobků zahraničního původu certifikátem „made in Italy“.