Pravidla je třeba dodržovat

Vstup Chorvatska do Evropské unie, který je plánován na 1. července, bude prvním rozšířením od vypuknutí finanční krize. Současná hospodářská situace však nesmí zastínit nutnost existence právního státu, na jehož význam jsme od minulého kola rozšíření poněkud pozapomněli.

Zveřejněno dne 23 dubna 2013 v 11:20

Evropské lídry zaměstnává krize eurozóny a její hospodářské problémy, nicméně rozšiřování Unie postupuje podle plánu. Letos 1. července se tak Chorvatsko stane jejím osmadvacátým členem. Historický úkol, který představuje rozšiřování Unie uvnitř Evropy i za její současné hranice, však není s to zastřít všudypřítomnou skepsi ači vyčerpanost evropské integrace.

Předchozí kolo rozšíření, které proběhlo na začátku roku 2007, totiž ukázalo, že nově vstupující státy nebyly na členství úplně připraveny. Rumunsku a Bulharsku se zdaleka nepodařilo splnit požadovaná kritéria, především v otázkách právního státu a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Ve snaze toto zpoždění kompenzovat, musela Evropská komise improvizovaně vytvořit „mechanismus spolupráce a ověřování“. Přesto nejsou Bulharsko a Rumunsko ani dnes připraveny na vstup do schengenského prostoru.

Je pravda, že EU se z tohoto neúspěchu poučila, a v případě Chorvatska postupovala jinak. Přístupová jednání se týkala mnohem většího počtu kapitol. Brusel navíc vytvořil „specifický mechanismus zesíleného dohledu“, který má Komisi umožnit, aby zhodnotila, zda jsou závazky přijaté během přístupových jednání skutečně dodržovány. Vstup Záhřebu do schengenského prostoru navíc podmiňují zvláštní požadavky.

Do nezávislé justice stále ještě daleko

Podle zprávy zveřejněné 26. března, je Chorvatsko na vstup do EU připraveno. Hlavy států a vlád EU mu daly zelenou už vice než před rokem a přístupová smlouva prochází v současné době ratifikačním procesem. Své ano již řeklo devatenáct ze sedmadvaceti členských zemí EU.

Newsletter v češtině

Zpráva nicméně upozorňuje, že v otázkách fungování soudů má země ještě co dohánět. Přesněji řečeno, musí důsledněji trvat na respektování právního státu a nezávislosti soudů. Stejně jako v Rumunsku nebo v Maďarsku](3691131), ani v Chorvatsku se v případě soudních procesů, do kterých byli zapleteni bývalí členové vlády, nepostupovalo zcela podle standardu evropských soudů.

Zvlášť významný je případ Iva Sanadera, který chorvatské vládě předsedal v letech 2003-2009. Když se ocitl před soudem za korupci v aféře kolem tendru, kterého se účastnil maďarský energetický gigant MOL a několik rakousko-německých bank, bylo to považováno za důležitý mezník na cestě směrem k právnímu státu. Nicméně se zdá, že několik odborných zpráv bylo svévolně ignorováno, bez ohledu na pravidla vyšetřování. Soud se nakonec nezabýval obviněním z korupce, ale pouze odsoudil rozhodnutí povolit prodej národního výrobce elektřiny zahraničnímu konkurentovi. Od nezávislé justice, která by vyhovovala evropským měřítkům, jsme tedy stále ještě daleko.

Slabý právní stát je v různé míře specifický pro celou řadu zemí střední a východní Evropy. Důvod je třeba hledat už u autoritativních režimů, které zde dříve vládly. Tato skutečnost posiluje pesimismus velké části veřejného mínění a tím přispívá i k současné únavě evropského projektu. Rozšiřování EU se tak zdá být beze smyslu i jasné vize.

Komise musí zpřísnit pravidla

To má velmi negativní zpětný dopad, zejména v době, kdy krize eurozóny vyvolává mezi občany nepochopení a odpor. Tato nebezpečná směsice by mohla ohrozit hlavní cíl rozšíření, kterým je vytvoření rozsáhlého panevropského společenství sdruženého kolem společné ideje práva a spravedlnosti.

Každé další rozšíření proto musí být podmíněno striktními reformami, které povedou k vládě práva jak teoreticky, tak prakticky. Poučení z chorvatské zkušenosti se musí stát součástí budoucí strategie rozšiřování. Evropská komise musí zpřísnit svá pravidla a po současných kandidátech (Srbsko a Makedonie) i po těch potenciálních (další státy bývalé Jugoslávie a Albánie) musí jejich dodržování razantněji vyžadovat.

Stručně řečeno, je zcela nezbytné, aby se právní stát stal ústředním prvkem politiky rozšiřování. EU musí zároveň usilovat o jeho rozšíření za své hranice. „Velká evropská myšlenka“ je v souladu s Kantovou ideou věčného míru a její uskutečňování formou konfederace svobodných republik představuje důležitý civilizační projekt.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma