Vyberte si jazyk
Od vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 je to poprvé, co téma Evropy z veřejného prostoru v podstatě zmizelo. Každá písnička se nakonec ohraje, v tomto případě je ale důvod o něco hlubší. Evropa se stala jednou z iluzí, které nepřežily přechodné období po pádu komunismu v roce 1989.
Evropským praporem už před voliči nemává žádná ze stran. Zapomněly na ni i ty, které ji mají ve svém názvu. Evropské ideje se zmenšily na jakýsi špendlík, který si bulharští politici před cizinci připichují na klopu kabátu. Když je potřeba, utíkají se do Bruselu přesvědčit, že ještě existují, ačkoliv domácí dění svědčí o pravém opaku. Zde logicky natrefí pouze na zástupce spřízněných stran, kteří bulharské kolegy hlasitě podporují především v předvolebních období.
Nejočividnější důkaz úpadku evropského snu podává v současné době právě vládnoucí strana GERB (Občané za evropský rozvoj Bulharska), která se chystá na své druhé volební období. Během grandiózní předvolební show, která odstartovala 7. dubna v Sofii, rozdávali aktivisté letáčky na křídovém papíře, na kterých stálo: „Správný směr pro Bulharsko – několik bodů z politického programu GERB“. První řádky připomínají, že GERB je „středově-pravicová strana, která patří do stranické rodiny Evropské lidové strany (ELS).“ Jako důkaz byli k účasti na mítinku přizváni a do první řady usazeni význační členové této „rodiny“, především generální tajemník ELS Španěl Antonio López a předseda parlamentní frakce ELS ve Štrasburku, Francouz Joseph Daul.
„GERB přináší peníze“
Ti bezpochyby netušili, že jejich přítomnost měla legitimizovat kupčení s evropskou myšlenkou, kterému se bulharská pravice oddává. Kdyby rozuměli bulharsky, mohli by nicméně konstatovat, že k evropské otázce se přistupuje výhradně skrze „evropské fondy“. A aby už nebylo pochyb o tom, že se z Evropy stala pouze dojná kráva, bývalý premiér Bojko Borisov se během svého proslovu obracel přímo k nim. „Díky naším hostům v první řadě můžeme zaručit, že bulharská ekonomika získá v příštích letech finanční injekci ve výši přibližně 32 miliard lev (17 miliard eur). Když přijde na GERB, nesmíme zapomínat, že jde o stranu, která do Bulharska přináší peníze.“
Malá připomínka: než se GERB v roce 2009 dostal k moci, měl mnohem větší evropské ambice. Usiloval o vstup Bulharska do schengenského prostoru, o jeho vysvobození z ponižujícího „mechanismu spolupráce a ověřování (CVM)“, do něhož byla země zapojena už od svého vstupu do Unie. Jednoduše řečeno, strana chtěla z Bulharska udělat plnohodnotného člena evropské rodiny. Došlo ale k pravému opaku – Sofie ztratila jakékoliv vyhlídky (a zájem) na přijetí eura a vstup do prostoru volného pohybu osob. CVM bude očividně platit donekonečna, což naší zemi neustále připomíná, že není hodna zasednout u společného evropského stolu.
Evropské téma už také nefiguruje ve vzájemném vyhraňování se a rivalitě mezi jednotlivými bulharskými stranami. Žádná už nedoufá, že bude moct vyhrát volby tím, že bude „evropštější“ než jiné.
Místo EU BRICS
Důkazem je hlavní opoziční formace, Socialistická strana Bulharska (BSP). Když se její lídr Sergej Staničev stal předsedou Strany evropských socialistů (PES), začal před bulharskými voliči o Evropě mluvit mnohem méně. V programu BSP vydaném před volbami 12. května je „Bulharsku v EU a NATO“ věnován jen krátký odstavec, ve kterém se říká pouze to, že strana nepřijímá myšlenku „dvourychlostní“ Evropy. Proto je podle jejího programového prohlášení nutné snížit hospodářské rozdíly mezi bohatými a chudými oblastmi Unie.
Evropská otázka he tedy v programu největších stran silně omezena. Jak je tomu v případě malých stran? Nezmiňují se o ní vůbec, nebo jen minimálně. Politické uskupení bývalé eurokomisařky Megleny Kunevové „Bulharsko občanům“ nabízí voličům „31 věcí, které změní váš život“. Slovo „evropský“ se tu objevuje pouze u bodu č. 28, který slibuje podpořit program tepelných izolací starých sociálních bytů díky – uhodli jste – peněz z evropských fondů.
V zájmu objektivity je nutné přiznat, že evropskému tématu dává ve svých výrocích velký prostor lídr nacionalistické a xenofobní strany Ataka Volen Siderov. Atak jde do voleb s plánem nazvaným „Nová cesta pro Bulharsko“, který sice zdaleka není nový, byl však povýšen na volební program. Tím líp, protože otázce bulharského setrvání v Unii je tu věnována celá kapitola. Odpovědi se dočkáme hned na začátku: „Evropská unie je hrozbou pro demokracii a národní suverenitu členských států“. Po seznamu všech hříchů EU navrhuje Siderov, aby se „bulharská ekonomika zcela přeorientovala na Čínu, Indii, Brazílii, Japonsko a Rusko“.
Takže když už nic jiného, strany nám nabízejí virtuální procházku po mapě světa, s nadějí, že jim voliči poskytnou vstupenku do parlamentu, který zůstává pro bulharské politiky turistickou destinací číslo jedna.
