Vyberte si jazyk
Informace, které letos o Malmö vyšly, jsou plné zmatků. Již dlouho má pověst města, kde po sobě lidé každý druhý týden střílejí. Trestná činnost gangů a přistěhovalců se neustále zhoršuje. Jako nešikovným mávnutím kouzelné hůlky se však perspektiva zcela změnila, když se ve městě objevil rasistický zabiják, možná nápodoba „Stockholmského laserového střelce” [kterého byly plné titulky v 90. letech]. Přes noc se přistěhovalci stali z provinilců oběťmi. Zlo však už ale bylo dokonáno: město získalo nálepku místa, ve kterém integrace přistěhovalců tragicky neuspěla.
Poskvrna multikulturního ráje
Malmö je tak stále více zobrazováno jako skvrna na švédském multikulturním ráji. To i přesto, že kdysi bývala výstavní skříní švédského modernismu, průkopnickým městem několika generací architektů švédského modelu: Øresundský most, pokroucený mrakodrap „Turning Torso"… město bývalo věčným staveništěm.
A pak se v březnu 2007 stalo následující. Steve Harrigan ze zpravodajské stanice Fox News zaslal do Spojených Států reportáž, která začínala těmito slovy: „Švédské úřady mají v Malmö, které zažívá explozi muslimských přistěhovalců, plné ruce práce. (…) Imigranti jsou rozzlobení a zemi, která je přijala, mnoho vyčítají (…). Čtvrtinu obyvatel města představují muslimové.” Reportáž vycházela z obvyklé snahy amerického kanálu vyobrazovat Evropu jako slabou oběť islamizace. “Londonistán” či “Hamburgistán” jsou generickými termíny používanými k evokaci myšlenky Evropy jako azylu pro teroristy plánující zaútočit na Spojené státy. Reportáž Fox News tak kolem Malmö vytvořila skutečné mediální šílenství. Všichni se cítili nuceni vysílat štáby do čtvrti Rosengård, aby tam filmovali revoltu mladých a poukázali místní sociální exkluzi. Strana extrémní pravice Švédští demokraté dosáhla několika volebních úspěchů [a během zářijových voleb se dostala i do parlamentu]. A s příchodem nového „laserového zabijáka” vše explodovalo.
„V Malmö se toho za poslední desetiletí stalo hodně, z toho řada věcí byla pozitivních,” konstatuje Mikael Stigendal, sociolog z Malmské univerzity, který město studuje už přes dvacet let. Ve srovnání s jiným městy, které Mikael Stigendal navštívil a studoval, mezi nimi i Kodaň a Liverpool, se Malmö drží velice dobře. Jako všichni, se kterými jsem zde mluvil, Stigendal uznává, že v městě existují podstatné problémy, jako například endemická dětská chudoba (třetina dětí v Malmö vyrůstá v chudobě, ve srovnání s asi 5 % na švédském území celkově) a špatné školní výsledky (téměř 25 % absolventů nižších středních škol nemá dostatečnou úroveň ke vstupu na vyšší střední školu, ve srovnání s 10 či 11 % na celonárodní úrovni).
Město směřuje k růstu a otevřenosti
Pokud se však v Malmö něco nedaří, stále častěji se do řešení problému zapojují místní úřady. Mikael Stigendal cituje příklad městské realitní společnosti MKB (která představuje největšího vlastníka nájemných ploch v Malmö), jejíž úkolem je uvádět do normálního stavu „hororové byty“, které byly před několika lety představeny v médiích. Znevažující komentáře o městě vyvolaly též reakce, obzvláště v kulturní redakci deníku Sydsvenskan [který je největším listem jižního Švédska]. Vedoucí kulturní rubriky Rakel Chukriová a žurnalista Per Svensson se v poslední době rozhodli upozorňovat na úspěchy, kterých město v minulých desetiletích dosáhlo: Malmö se jako někdejší oběť průmyslové krize s naprostým nedostatkem sebedůvěry vynořilo z provinčních mlh a stává se z něj město růstu a multikulturní otevřenosti vůči Evropě i světu.
Ze třetího patra redakční budovy Sydsvenskan je výhled na celé Malmö, včetně nekonečných doků vylézajících z temnot a úpadku a transformujících se na veselý chaos univerzitních budov, nových sídlišť a společností vedle gigantických nákladních bloků pocházejících z celého světa. Způsob, jakým je vše promíchané – architektura, lidé i prostředí – je ohromující. Hranice mezi rozličnými obvody se stávají stále méně zřetelnými. Stockholm a Göteborg mezitím naopak konstruují uzavřenější celky, ve kterých mezi lidmi a sférami zůstává prázdný prostor.
„Lidé mají rádi antiutopie“
Cítí někdo k Malmu nenávist? Pokud ano, odkud se bere? „Mám ve Stockholmu kolegy, kteří se vážně domnívají, že v našem městě je nebezpečné chodit po ulici, že po vás lidi házejí kameny,“ zvedá oči v sloup Rakel Chukriová. Pak dodává vážným tónem: „Lidi mají na Malmö určitou fixaci. Když se Stockholmem proháněl ‘laserový zabiják‘, nikdo si nekladl otázku, jaké jsou v městě problémy. Všichni tehdy mluvili jednoduše o ‘Švédsku.‘“ „Lidé mají rádi antiutopie,“ říká Per Svensson. „A je určitým způsobem pravda, že Malmö se stalo antiutopií krajní pravice.“
Když osamělý šílenec na kole začal na kolemjdoucí střílet, stovky tisíců malmských obyvatel byly přes noc v médiích prezentovány jako poznamenaní tragédií. Dřív či později si však někdo začne klást ty správné otázky. Jak to souvisí se systémem psychiatrické péče? S policejními apely na zpřísnění legislativy o nošení zbraní a posílení policejních prostředků? S do očí bijícími problémy školního systému? Potom snad ostuda najde cestu na sever, směrem k vládě, která uznala za vhodné poslat do Malmö povýšeného ministra pro integraci Erika Ullenhaga.
Aktualita : 7. Listopadu policie v Malmö oznámila zadržení muže švédské národnosti ve věku 38 let, který je podezřelý z vraždy jedné osoby a zranění 7 dalších.
