Nepokoje ve Švédsku (1/2): Předměstí v Husby se bouří

Stanice metra Husby na předměstí Stockholmu, 22. května
Stanice metra Husby na předměstí Stockholmu, 22. května
23 květen 2013 – Aftonbladet (Stockholm)

Nepokoje, které v posledních dnech vypukly na předměstí Stockholmu, poukazují na neúspěch integrace početné skupiny přistěhovalců, kteří zde žijí. Důvodem je nedostatek politické vůle vlády ke změnám v systému vzdělávání a podpoře zaměstnanosti.

Sprcha kamení a zapálená vozidla ve stockholmské čtvrti Husby jsou důkazem politického fiaska. K této situaci se schylovalo už dlouho. Její řešení potrvá ještě déle.

Husby připomíná mnoho jiných problémových čtvrtí ve stockholmské aglomeraci. Společnými znaky jsou početná přistěhovalecká populace, vysoké procento obyvatel pobírajících sociální dávky, velký počet mladých lidí mimo školský systém a vysoká míra nezaměstnanosti.

Podle informací švédského pracovního úřadu bylo v roce 2010 v Husby bez práce 20 % mladých lidí. Ve věkové skupině 16 až 19 let nepracuje ani nestuduje každý pátý. Tito mladí oficiálně nedělají nic. Neoficiálně jim však lidská přirozenost velí, nějakou tu náhradní aktivitu si najít, a to také tito mladí – většinou mladí muži – dělají. Například postávají na mostech a hází kameny na policejní auta, nebo zapalují vozidla sousedů. Rozhodnutí, že je lepší dělat nepořádek a něco rozbíjet, než nedělat vůbec nic, se asi nedá pokládat za uvědomnělou volbu, nicméně taková je situace a to je právě problém.

Zakládání ghett

Z oněch čtyř mladíků, kteří byli do dnešního dne [22. května] během nepokojů v Husby zatčeni, je nejstaršímu osmnáct let. Všichni s výjimkou jednoho byli již jednou odsouzeni, včetně nejmladšího, kterému je patnáct let a trestní zodpovědnost proto získal teprve nedávno [věková hranice trestní odpovědnosti ve Švédsku je 15 let].

Člověk nepotřebuje akademický titul, aby pochopil, že jsme tu svědky ohromného politického fiaska. Prvním problémem je vytváření ghett. Téměř 60 % z 12 tisíc obyvatel Husby jsou přistěhovalci. Připočítáme-li ty, kteří se narodili ve Švédsku, ale jejichž rodiče pocházejí odjinud, zvýší se tento počet na 85 %. Druhým problémem je vzdělávání. Premiér Fredrik Reinfeldt 21. května slíbil, že uvolní další prostředky na státní školství. To je dobrá zpráva, mělo k tomu ale pravděpodobně dojít už mnohem dříve. Když každý pátý student ve středoškolském věku do školy nechodí, znamená to, že systém místního vzdělávání selhal.

Nejsou to jen exotická místa s levnou zeleninou

Problémem je i pracovní trh. Zaměstnání představuje nejdůležitější integrační faktor. V práci se člověk zdokonalí v jazyce, vytvoří si kontakty a vydělá peníze. Čtvrti, ve kterých se početné skupiny přistěhovalců usazují, jednoduše vyžadují obrovskou péči, kterou jim političtí lídři zatím jen dluží. Jde o dlouhodobý problém, před nímž jsme bohužel zatím jen zavírali oči. Dlouho nebylo ani možné přiznat, že oblast, ve které žije až 114 různých národností, potřebuje více zdrojů a více pozornosti, než čtvrti, kde je jich mnohem méně. Místo toho jsme se na předměstí s vysokým procentem přistěhovalců dívali jako na exotická místa, kde je možné nakoupit levnou zeleninu.

Nejde o problém, který by šel vyřešit rychle a snadno. Budeme muset podstatně investovat do vzdělávacího systému, počínaje mateřskou školou. Když se někdo dostane na šikmou plochu ještě v době dospívání, jak se to stalo v případě oněch čtyř zatčených mladíků, šance, že znovu najede na správnou kolej, jsou dost malé. Jsou-li vaši rodiče i rodiče vašich známých bez práce, nezaměstnanost se může zdát být zcela přirozená. A pokud je pro vás škola cizí teritorium, je snadné ze systému vzdělávání úplně vypadnout. V Husby se procento ekonomicky aktivních pohybuje kolem 40 %, zatímco národní průměr je 65 %. Problém, na který události posledních dní upozorňují, je v tom prvním čísle.

Překlad: Kristina Valendinová

Factual or translation error? Tell us.