Nová země zaslíbená

Eleně Barciové-Fernandezové, která pochází ze slunného ostrova Mallorka, bylo na začátku krize dvacet let. Tehdy v roce 2008 se jí ještě říkalo finanční krize. O dva roky později se z ní stala krize hospodářská. Dnes Elena říká na rovinu, že jde o existenciální krizi. Chybí práce, peníze i životní perspektiva. Každý druhý Španěl ve věku 18-30 let je bez zaměstnání. A pokud práci máte, nikdy nevíte, jak dlouho vám vydrží, jelikož ve Španělsku zanikne jedno pracovní místo každou minutu. Počet nezaměstnaných dosáhl historického rekordu šesti milionů. „Ve srovnání se Španělskem je dnes Polsko prosperující zemí,“ svěřila se paní Fernandezová listu Przekrój.

Mladí Španělé dnes podle ní ze země odcházejí, protože politikům už nevěří. A jak by mohli? Vládnoucí Lidová strana před volbami slíbila vytvořit 3,5 milionu nových pracovních míst. Nyní však oznámila, že během současného volebního období, které potrvá až do roku 2015, nebude schopná vytvořit vůbec žádná.

V dalších jihoevropských státech – v Portugalsku, Itálii, Řecku i na Kypru - je situace obdobná. Práci ztrácejí zaměstnanci ve všech hospodářských sektorech a pro mladé je velmi těžké na pracovní trh vůbec vstoupit. Aby zvýšili své šance u potencionálních zaměstnavatelů, nechává si mnoho mladých Španělů a Italů odstraňovat tetování.

Nejodvážnější emigrují

Ti nejodhodlanější a nejodvážnější emigrují. Mezi populární destinace patří severní země jako Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie nebo Velká Británie, kde je nezaměstnanost stále ještě relativně nízká. Příznivé podmínky panují i na pracovních trzích na Maltě a v Lucembursku. A také v Polsku.

„Polsko nabízí skvělé příležitosti. Situace na pracovním trhu je tu samozřejmě mnohem lepší než ve Španělsku,“ říká pětatřicetiletý Oscar Charro, který se do Polska přistěhoval před rokem. Své rozhodnutí si dobře promyslel. Zakládat firmu ve Španělsku, kde denně zbankrotuje kolem desítky malých a středních podniků, se nezdál být moc dobrý nápad. Proto se rozhodl spustit projekt v jiné zemi EU, která se těší rychlejšímu hospodářskému růstu než Španělsko. Nakonec si vybral Polsko, protože zde má, jak říká, větší prostor k růstu.

„Varšava je opravdu evropské město. Tady mám pocit, že jsem ve správný čas na správném místě.“ Pan Charro založil firmu, která obchoduje se solární energií. „Vážně uvažuju o tom, že v Polsku zůstanu a budu dělat kariéru tady,“ dodává.

Práce dává příležitost k růstu

Dvaatřicetiletý odborník na počítačové systémy Diego Garea se do Varšavy přistěhoval loni v srpnu. Město poprvé navštívil během fotbalového šampionátu Euro 2012 a ihned po návratu do Španělska se dozvěděl, že přišel o práci. Napadlo ho poslat životopis několika počítačovým firmám v zemi, kde se turnaj konal. A vyšlo to. Od září 2012 je zaměstnancem malé firmy, která se zabývá počítačovým designem. Příští měsíc se za ním ze Španělska přistěhuje jeho přítelkyně, které se také nepodařilo doma najít práci. Napřed bude pracovat jako učitelka španělštiny. Později za ní možná přijedou známí a společně si tu otevřou španělskou restauraci.

„Dostat v Polsku práci pro nás byla opravdová výhra. Chceme žít ve svém, být zodpovědní, mít vlastní povinnosti a výdaje. Chceme být nezávislí,“ říká pětadvacetiletá Ines Ribas Garauová, která pochází z jižního Španělska. „Práce dává šanci k růstu,“ dodává vážně. Práce podle ní není pouze hospodářskou, ale také psychologickou otázkou. „Nezaměstnanost člověka psychicky vysiluje a ochromuje sociální a emocionální růst,“ dodává.

Když se Moises Delgado do Polska stěhoval před deseti lety, jeho španělští známí byli překvapení. Podobně jako Ines Garauová a Elena Fernandezová se poprvé do Polska dostal jako student, v rámci výměnného programu Erasmus. Líbilo se mu tady, začal se učit polsky a našel si práci ve svém oboru. Říká, že je v Polsku spokojený: „Přestěhovat se sem bylo dobré rozhodnutí. Vzděláním jsem filolog a našel jsem práci ve vydavatelském průmyslu.“

Hromady přihlášek

V odděleních lidských zdrojů mnoha polských společností tato vlna vyvolává překvapení. Na stolech rostou stohy přihlášek ze západní Evropy, především na inženýrské a manažerské pozice. Pocházejí převážně z krizí sužovaného jihu Evropy: z Portugalska, Španělska a Itálie. Většinu zahraničních zájemců tvoří mladí lidé s nevelkou praxí, ale dobrým vzděláním. Další skupinou jsou manažeři se zkušenostmi z nadnárodních korporací. Kvůli kolapsu stavebního odvětví klesla ve Španělsku poptávka po architektech o 90 procent. Polské architektonické kanceláře tak zažívají stav obležení.

Počet kandidátů z vyspělých zemí, kteří v Polsku hledají práci, se během posledního roku mnohonásobně zvýšil. Musíme vzít v úvahu, že míra nezaměstnanosti mezi lidmi ve věku 25 až 35 let je zde pouhých 10,5 procenta, což není o mnoho víc než ve Velké Británii, jedné z nejpopulárnějších destinací ekonomických migrantů, kde toto číslo činí 8 procent.

Ve městech jako Krakov, Poznaň, Vratislav nebo Gdaňsk tak španělštinu zaslechnete stále častěji. „Každý večer tu popíjí minimálně dvacet Španělů,“ říká jeden z barmanů v baru Warszawska. Pijí na úspěch. Mnoho z nich konečně našlo práci. Vydělávají sice méně než západní Evropě, ale také méně utratí. Polsko zůstává zemí s relativně nízkými životními náklady. A ukazuje se, že je tu i zábava.

„Žít tady mě opravdu baví. Východní Evropa pro nás dřív bývala velkou neznámou. Teď ji konečně objevujeme a je to bezvadná zkušenost. Naučili jsme se léčit kocovinu nakládanými okurkami. Poláci jsou k nám opravdu milí. We love you!” říká Rodrigo a opírá se při tom o bar. Kupuje svým španělským známým rundu polské ořechovky, načež všichni pozvednou sklenice s tradičním polským „Na zdrowie!”